Je už určitým koloritem, že původem americký start-up pro zprostředkování ubytování přes internet Airbnb může téměř za všechno. Stěžují si na něj hoteliéři, že jim bere kšefty, stát, města a obce, že neodvádí daně a poplatky, nájemníci, jejichž sousedi svůj byt přes Airbnb pronajímají, a v neposlední řadě občané, kteří Airbnb kladou za vinu, že jim zvyšuje ceny bydlení.
Diskuse o tom, zda Airbnb je či není podnikáním, snad už máme za sebou. Jen málokdo by asi tvrdil, že o podnikání nejde. Navíc jde o byznys, který plodí celou řadu negativních externalit. Tedy nákladů, které jsou přenášeny na třetí osoby, jimž otravují život. Vzhledem k tomu, že Airbnb štve docela hodně lidí, jde o politicky atraktivní téma. Jenže politici jako by neměli odvahu zjednat v této oblasti nápravu. Nebo alespoň působí bezradně.
Politici: Řešíme to
A tak jsme se v posledních dvou či třech letech dočkali prakticky jen proklamací, ať už z vládní nebo municipální úrovně. Ve skutečnosti se zatím neděje nic, ačkoli by se tak dít mohlo. Zkušenosti z velkých měst na západ od našich hranic jsou poměrně bohaté, a tak není nic jednoduššího než to, co funguje, přenést do našich končin.
Zřejmě největším problémům spojeným s ubytováváním turistů přes platformu Airbnb čelí dlouhodobě Praha 1. Jde zejména o rušení nočního klidu. Zahraniční turisté totiž často Prahu navštěvují kvůli lacinému alkoholu, jak mimo jiné v nedávném rozhovoru pro Flowee.cz potvrdila i pražská radní pro cestovní ruch Hana Třeštíková. Starosta Prahy 1 Pavel Čižinský uvedl, že tamní radnice do konce března předloží zastupitelstvu ke schválení vyhlášku, která by otevírací dobu restauračních a pohostinských zařízení regulovala. „Musí přijít i tento typ regulace. Tak, jako je to běžné v Evropě. Rozhodně to nebude v deset hodin, ale současně je skutečně potřeba myslet na to, že když je těch lidí prostě moc, tak je to příliš,“ řekl.
Padesát milionů korun. Až tolik by mohla Praha získat, pokud by se majitelé Airbnb bytů nevyhýbali poplatkům.
A určitá forma regulace zřejmě brzy dopadne i na Airbnb. Podle Evžena Korce, šéfa developerské společnosti Ekospol, se totiž pražští radní s Airbnb dohodli na výběru ubytovacích poplatků. Majitelé, kteří své byty takto nabízeli, se doposud poplatkům zdárně vyhýbali, čímž měli oproti jiným ubytovatelům neoprávněnou výhodu. Poplatky se tak v ceně ubytování přes Airbnb nutně promítnou, což podmínky na trhu zčásti narovná. A Praha by tak mohla v rozpočtu najít každý rok o padesát milionů korun více.
Jak bude dohoda fungovat, ukáže až čas. V případě, že by zůstalo jen u nenaplněných slibů, může se Praha inspirovat v zahraničí a poučit se i z chyb, kterých se různá města dopustila. Německá metropole Berlín například platformu Airbnb nejprve zakázala. Stalo se tak v dubnu roku 2016. Za porušení zákazu hrozila pokuta až 100 tisíc eur (tedy přes 2,5 milionu korun). Jenže před necelým rokem berlínské zastupitelstvo tento zákaz zrušilo a stanovilo pro pronájem bytů přes Airbnb na první pohled vstřícné podmínky.
Rozumná úroveň regulace
Jak uvedl list Berliner Zeitung, od května loňského roku už mohou majitelé bytů svůj první byt nabízet přes Airbnb po neomezenou dobu. Pokud někdo vlastní dva a více bytů, tak je může tímto způsobem pronajímat maximálně po dobu devadesáti dnů v kalendářním roce. Ale to neznamená, že tím jsou všechny podmínky splněny. Vlastníci mohou své byty nabídnout platformě Airbnb (nebo jinému ubytovateli podobného typu) jen tehdy, pokud k tomu získají souhlas od svých sousedů.
Barcelonská radnice od pronajímatelů vyžaduje, aby si požádali o licenci. Pokud někdo svůj byt nabízí přes Airbnb bez licence, hrozí mu postih.
Pokud však mezi pronájmy nastane šestiměsíční (nebo delší) prodleva, musí majitel získat souhlas sousedů znovu. Pravidla pro poskytování bytů pro krátkodobý pronájem však přinesla i zpřísnění pokut za porušení této regulace. A to až do výše 500 tisíc eur, tedy pětkrát více, než kolik hrozilo při úplném zákazu Airbnb.
Něco podobného platí také ve Frankfurtu nad Mohanem. Začátkem loňského března tamní radniční koalice CDU, SPD a Zelených schválila nová pravidla, která Airbnb upravují. Dříve bylo možné byty ke krátkodobému pronájmu nabídnout jen maximálně po šest týdnů v kalendářním roce, nově je to týdnů osm. Majitelé však musí od frankfurtské radnice získat k tomuto druhu podnikání licenci, jak uvedl list Frankfurter Rundschau. Ve Frankfurtu se takto ubytuje odhadem kolem 200 tisíc lidí ročně.
Když to nejde po dobrém...
Ještě o něco dál se podařilo v tomto ohledu zajít politikům v Barceloně. Od loňského června platí v katalánské metropoli úprava, podle níž mají barcelonští úředníci přístup do databáze, z níž lze zjistit, kdo svůj byt pronajímá legálně a kdo ne. Barcelonská radnice totiž od pronajímatelů vyžaduje, aby si požádali o licenci. Pokud někdo svůj byt nabízí přes Airbnb bez licence, hrozí mu postih. V Barceloně totiž do té doby bylo bez patřičné licence pronajímáno podle odhadů až 2,5 tisíce bytů.
Reklama
Barcelona to nejprve s Airbnb zkoušela po dobrém. Ovšem teprve až když platformě udělila pokutu 600 tisíc eur za to, že v její nabídce našla barcelonské byty bez licencí, začalo Airbnb spolupracovat. Obdobná platforma, HomeAway, byla za stejný prohřešek barcelonskou radnicí pokutována 30 tisíci eury.
Aby vymáhání stanovených pravidel mohlo fungovat, musí být ubytovací platformy ochotny poskytnout městům databáze svých smluvních pronajímatelů. Například v Německu to řeší Spolkové ministerstvo financí v součinnosti s finanční správou. A další země budou zřejmě přibývat, a tak se nakonec podaří zacházet s Airbnb jako s každou jinou společností podnikající v oboru ubytovacích služeb. Tento přístup ostatně doporučuje i americký Institut pro hospodářskou politiku. Podle jeho nejnovější studie totiž Airbnb mění strukturu zaměstnanosti, zdražuje standardní bydlení nebo prokazatelně funguje jako substitut vůči hotelům.
foto: Profimedia, zdroj: Handelsblatt
