Jsou lidé, kteří jsou permanentně nešťastní. "Jsem v depresi," tvrdí, ale nemyslí tím klinickou depresi, pouze neustálou nespokojenost a smutek. Rituál vděčnosti jim může vrátit štěstí ze života.

Laura Ling je americká novinářka. Zcestovala celý svět jako zahraniční dopisovatelka a reportérka. Březen 2009 ji zavedl do severovýchodní Číny, kde připravovala příběh o severokorejských uprchlících.

"Když jsme natáčeli u zamrzlé řeky Tuman na hranici s Koreou, začali nás pronásledovat severokorejští vojáci," vzpomíná Laura. Byla zajata a odvlečena do Severní Koreje. "Byla jsem izolovaná v nejizolovanější zemi na světě."

Život v zajetí

Na mysl jí logicky přicházely temné myšlenky, které ji stahovaly do spirály deprese. "Cítila jsem, že jsem zklamala uprchlíky, které jsem chtěla krýt. Že jsem zklamala svoji rodinu." Proto začala praktikovat rituál, který jí každý den pomáhal vydržet: Akt vděčnosti.

"Seděla jsem a říkala si: Lauro, přemýšlej nad něčím, co se dneska stalo a za co můžeš být vděčná, nehledě na to, v jak strašné situaci jsi. Řekla jsem si tedy, že mám štěstí, protože za svým oknem vidím motýly, i když nemůžu dýchat čerstvý vzduch. Pak jsem byla vděčná, že jsem mohla jít na chvíli ven, vidět slunce a cítit jeho teplo na kůži."

Laura Ling byla propuštěna v srpnu 2009, téměř po půl roce v zajetí. Když se na svůj zážitek dívá zpětně, považuje rituál vděčnosti za zlomovou věc, která jí pomohla v zajetí přežít. Pomohl jí bránit se negativním myšlenkám, že se nikdy nedostane domů, že znovu neuvidí rodinu, že nebude mít děti. Proto rituál provozuje dodnes. "Připomínám si jím věci, které jsou v mém životě skutečně důležité."

Proč je vděčnost důležitá

"Lidé, kteří pravidelně reflektují věci, za které jsou vděční, mají pozitivnější náladu, cítí se živější, spí lépe, dávají najevo více soucitu a laskavosti, a dokonce mají silnější imunitní systém,“ píše psycholog Derrick Carpenter, hlavní instruktor Programu odolnosti na Pensylvánské univerzitě. Vděční přitom nemusíte být jenom za velké věci, ale i za naprosté maličkosti, jako je kousek koláče. Někteří lidé pro to využívají techniku "deníku vděčnosti", do kterého si každý den zapisují věci, za které jsou vděční.

Podle výzkumů mohou deníky vděčnosti někdy fungovat, jindy ne. Robert Emmons, profesor psychologie z Kalifornské univerzity, doporučuje,co dělat, aby pro vás rituály vděčnosti měly pozitivní efekt.

Jak využít pozitivní deníky

Zaprvé se nestačí soustředit jen na emoce, které často nejsou zrovna pozitivní. "Motivace být šťastnější hraje důležitou roli," připomíná Emmons. Důležité je se rozhodnout. Lepší než soustředit se na velikost věci, za niž jste vděční, je jít do hloubky. Než abyste si dělali dlouhý seznam náhodných věcí, radši si uvědomte, z jakého konkrétního důvodu jste "za něco" vděční. Důležitá je taky novost. Každý den byste si měli zapsat něco jiného, to pak pomáhá soustředit se na maličkosti.

Spíše než na materiální věci se zaměřte na lidi, dopad vděčnosti je pak větší. Pořád nemůžete na nic přijít? Tak si uvědomte, jak by váš život vypadal, kdybyste něco nebo někoho neměli. Zapište si každé překvapení, z těch míváme zpravidla největší radost. A hlavně netlačte na pilu. Lepší je psát si deník jednou za týden, ale pravidelně a s radostí, než se ho snažit na sílu tvořit každý den.

 

https://en.wikipedia.org/wiki/Laura_Ling

https://www.forbes.com/sites/henrydevries/2015/12/17/a-simple-act-of-gratitude/

https://www.forbes.com/sites/omaidhomayun/2015/09/13/how-this-simple-act-of-gratitude-can-impact-your-life/

http://speakerpedia.com/speakers/john-kralik

https://my.happify.com/hd/the-science-behind-gratitude/

https://greatergood.berkeley.edu/article/item/tips_for_keeping_a_gratitude_journal

foto: Shutterstock, zdroj: GreaterGoodMagazine