fbpx

Zveřejněno: 1. 6. 2017

Jak je možné, že pro někoho představuje metal hudební nebe, zatímco jiný v něm slyší jenom nepříjemný hluk? Na tuto otázku hledal odpověď psycholog z cambridgské univerzity David Greenberg. Přišel na to, že lidé, kteří jsou schopni dobře porozumět cizím i vlastním pocitům, takzvaní „empatizátoři“, preferují muziku evokující silné emoce. Ti, které spíše zajímají vzory a systémy, tzv. „systemizátoři“, naopak vnímají hudbu komplexně jako souhrnný soubor zvuků.

Greenberg a jeho tým otestovali tisíce lidí. Nejprve je nechali vyplnit test, který zjišťoval, jací jsou typ osobnosti. Poté jim pouštěli písničky a respondenti označovali, jak moc se jim daná skladba líbí. Z toho vzniklo základní rozdělení na „empatizátory“ a „systemizátory“. Zatímco empatizátoři v hudbě vyhledávají emoce a posuzují skladbu podle toho, jaké v nich vyvolá pocity, systemizátoři se více zaměřují na to, jaké má skladba kvality ve svých jednotlivých složkách. „Zajímají je více instrumentální elementy. To, jak je skladba poskládána dohromady. Jsou to pro ně vlastně takové hudební puzzle, které si skládají dohromady,“ říká o systemizátorech Greenberg.

hudba shutterstock 63511756

Empatizátoři vyhledávají v hudbě emoce, systemizátoři sahají spíše po kvalitě.

Empatizátor vs systemizátor

Systemizátoři podle Greenberga pracují častěji ve vědě a na rozdíl od empatizátorů mají kladný vztah k matematice. „Typický systemizátor je například meteorolog, který rychle dešifruje meteorologické vzorce, nebo geolog, který odhalil, jak se hora v průběhu let formovala,“ vysvětluje psycholog. Empatizátoři jsou zase dobrými posluchači. Snadno se vciťují do druhých. „I systemizátoři mohou mít průměrnou nebo vysokou schopnost empatie, ale výrazně u nich převažují systémové schopnosti,“ dodává Greenberg.

Výzkum odhalil, že existují lidé, kteří zvládají stejně dobře obojí. V osobnostních testech dosáhli stejného skóre, co se týče empatie i systémových schopností. Jejich hudební vkus byl rovněž různorodější. Líbily se jim oba typy skladeb. Podle Greenberga mají tito lidé „vyvážený“ styl myšlení.

Hudba reflektuje naši osobnost

„Podvědomě vyhledáváme hudbu, která odráží, jací jsme. To znamená, že zrcadlí nejen naši osobnost, ale rovněž náš způsob přemýšlení i to, jak jsou propojeny jednotlivé části našeho mozku. Pokud například posloucháme tklivou melodii, můžeme se kvůli takové skladbě začít cítit smutní. Mozek následně reaguje tak, že vyplaví hormon, který nás uklidní. Empatičtí lidé dostanou větší dávku, protože jejich oblast mozku, která je zodpovědná za uvolňování těchto hormonů, je větší. Mozek systemizátorů je zase větší v oblastech, které jsou odpovědné za rozpoznávání vzoru. Když tedy slyší intenzivní nebo velmi strukturovanou hudbu, mohou ji upřednostňovat kvůli její složitosti,“ uvádí příklad psycholog.

hudba shutterstock 298767080

Podvědomě vyhledáváme takovou hudbu, která odráží to, jací jsme, a zrcadlí naši osobnost.

Otestujte se! Co se líbí vám?

Podle Greenberga a jeho týmu preferují empatizátoři hudbu, která vyvolává silné pocity. Přitom se často jedná o smutek. Typickým příkladem je skladba od Joni Mitchell Blue. Klasickými tématy takovýchto skladeb jsou láska, ztráta, vztahy, zlomené srdce nebo nostalgie. Melancholickou skladbou o ztrátě je také píseň Ain't No Sunshine od Billyho Witherse. Philadelphia od Neila Younga zase vypráví příběh bratrské lásky a ztráty. Hit Hello od britské zpěvačky Adele obsahuje pocity touhy, lítosti a smutku.

Systemizátoři inklinují spíše k energičtější hudbě, která naopak vyvolává radost, nebo někdy dokonce i hněv prostřednictvím propracovaných textů a složitější skladby. Skladba Black Dog od kapely Led Zeppelin je o nalezení štěstí se ženou. Písně jako Voodoo Child od Jimiho Hendrixe nebo Bulls on Parade od Race Against the Machine jsou agresivními skladbami o rebelii. Welcome to the Jungle od Guns N' Roses je vzrušující rocková hymna o pokušení drog. Bliztkrieg Bop od skupiny Ramones je radostná píseň, která vyvolává pozitivní emoce.

Pokud si najdete své favority mezi oběma typy skladeb, jste podle Greenberga vyváženými milovníky hudby, kteří si vybírají napříč výše uvedeným spektrem.

Čtěte také: 

Základní esencí Vesny je hudba, říká její zakladatelka Patricie

Strávil jsem pět minut uvnitř nejtiššího pokoje na světě a málem jsem se zbláznil

Vůně kávy na zákazníky působila tak moc, že pumpař mohl zvýšit ceny zboží o 300 %

foto: Shutterstock, zdroj: CNN

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...