Dalo by se předpokládat, že velmi úspěšní lidé jsou dokonale šťastní, mnohdy je však opak pravdou. Ač materiální nouzí netrpí, jejich základní lidské potřeby, mezi něž patří například mít alespoň jeden blízký vztah, zůstávají neuspokojeny.

Profesor z texaské univerzity Rak Raghunathan se štěstím zabýval hned v několika svých výzkumech. Logicky mu vyšlo, že lidé, kteří měli zabezpečené základní potřeby, jakými jsou dostatek jídla, přístřeší a bezpečí, jsou šťastnější než ti, kteří v tomto směru strádají. Zjistil však jednu zajímavou věc. Velmi úspěšní lidé jsou mnohdy nešťastnější než ti v podstatě průměrní. Nemají totiž dostatečně uspokojené tři základní potřeby – potřebu sounáležitosti s ostatními, potřebu cítit se efektivně a potřebu pocitu autonomie.

profesor rak

Podle profesora Raka Raghunathana jsou úspěšní lidé mnohdy nešťastnější než ti průměrní

Tři cesty ke štěstí

Abychom se cítili šťastní, musíme naplnit potřebu sounáležitosti s ostatními. Znamená to, že potřebujeme mít blízký vztah s alespoň jednou osobou. Výzkumníci v jedné studii seřadili respondenty na škále od těch nejméně šťastných po ty nejšťastnější. Každý z deseti procent těch nejšťastnějších skutečně měl alespoň jeden blízký vztah. Výzkumy rovněž dokazují, že lidé trpící osamělostí mají častější sklony k obezitě, vysokému tlaku a depresím.

Za druhé se potřebujeme cítit efektivně. Měli bychom mít jednoduše pocit, že jsme v něčem opravdu dobří, ať už jde o práci, umělecké činnosti nebo se můžeme například realizovat jako skvělí rodiče. Čtvrtou a poslední potřebou je pocit autonomie. Chceme zkrátka cítit svobodou v tom, co děláme. Proto často děláme opak toho, co nám někdo říká. Tento vzdor můžeme pozorovat už u dvouletých dětí.

uspech4

Pocit štěstí může přinést rodičovství

Strategie k naplnění

Naše spokojenost ovšem nezávisí jen na tom, nakolik jsou tyto naše potřeby naplňovány, ale rovněž na tom, jakými způsoby se jich snažíme dosáhnout. K jejich naplnění volíme protikladné strategie, přičemž jedna má větší vliv na naše štěstí než druhá. Pocit sounáležitosti realizujeme skrze potřebu být milováni a někoho milovat. Potřebu efektivity realizujeme buď důrazem na výkon, nebo na osobní vztahy. A nakonec potřebu autonomie naplňujeme buďto regulací z vnějšku (snahou o dodržování pravidel nastavených jinými), nebo silnou vnitřní kontrolou (kdy se snažíme například regulovat naše vlastní reakce a pocity).

Které strategie jsou lepší? Pokud preferujeme realizace skrze výkon, vnější regulaci a chceme být hlavně milováni, je pravděpodobné, že náš pocit štěstí potrvá kratší dobu. Naopak strategie, kdy milujeme druhé, realizujeme se skrze vztahy a kontrolujeme sami sebe, nám dává větší šance na dlouhodobý pocit štěstí.

Lidé, kteří jsou velmi úspěšní, obvykle kladou větší důraz na kariéru. Uspokojují potřebu být milován tím, že je druzí obdivují. Řídí se pravidly nastavenými z vnějšku, aby dosáhli úspěchu. Ten se poté díky závratné kariéře a hojnosti peněz skutečně dostaví. Na pocit štěstí to má ale daleko menší vliv, než kdyby zvolili opačnou strategii.

Vše pod kontrolou

Při podrobnějším rozboru vidíme, že úspěšní lidé mají často tendence k tomu mít situaci a lidi pod kontrolou. Podle Raghunathana to vede k nespokojenosti hned ve dvou ohledech. Když lidé reagují jinak, než očekáváme, vyvede nás to okamžitě z míry. Jakmile se druzí nechovají dle našeho očekávání, jsme z toho ve stresu, frustrovaní a naštvaní. Stejně reagujeme ve chvíli, kdy s námi tito lidé nesouhlasí. Namísto toho bychom si měli vybudovat již zmiňovanou vnitřní kontrolu. Poté nás již nebudou stresovat ani běžné situace, jako když například uvázneme s autem v koloně. Člověk, který je vybaven vnitřní kontrolou, si v takové situaci řekne: „Je to v pořádku. Nemohu to nijak ovlivnit.“

uspech5

Mít nadhled nad věcmi a nesnažit se být stále první, i to pomůže odstranit frustraci a stres

Snaha být nejlepší

Perfekcionismus a snaha být lepší než všichni ostatní vede rovněž spíše než ke spokojenosti k nepřetržitému stresu. Jak navíc změříme, že jsme například nejlepším učitelem široko daleko? Raghunathan doporučuje, abychom se namísto snahy být ve všem první naučili radovat i z menších úspěchů. Rovněž je důležité nehroutit se, kdykoliv se nám něco nepovede. „Uděláte-li chybu, chovejte se k sobě jako ke svému nejlepšímu příteli,“ doporučuje profesorka Kristin Neff z texaské univerzity. „Klidně sobě sami napište dopis nebo e-mail, ve kterém se ujistíte, že se nic neděje,“ dodává.

Umění milovat

Úspěšní lidé mají rovněž mnohdy problémy v milostných vztazích. Cítí silnou potřebu lásky, sami ji však již stejnou měrou neoplácejí. Podobně jako v ostatních aspektech života se ženou za úspěchem, na tom ale milostný vztah nestojí. „Když budeme ve vztazích více dávat – emocionálně i materiálně – budeme rázem šťastnější,“ doplňuje psycholog Adam Grant.

Čtěte také:

Místo hrubého domácího produktu, hrubé domácí štěstí: Jak se měří spokojenost?

Objevili jsme tajemství štěstí, chcete ho znát také?

Video: Majitel Kofoly prozradil, co pro něj znamená štěstí

 

foto: Shutterstock, Youtube, zdroj: Psychology Today