Lidová moudrost vystihla, že v pohádkách a legendách je více pravdy než ve vědeckých spisech. Lze to i doložit – staleté a tisícileté legendy a pohádky (až antické) jsou stále poučné a čtivé. Naproti tomu dvacet, padesát, sto let staré vědecké práce z oblasti společenských věd, až na výjimky, jsou beznadějně zastaralé.

nove razitko fenix
Proč? Nesnažily se a nesnaží podchytit duchovní rozměr života. T. G. Masaryk říkal tomuto rozměru jakéhokoliv pojednání „nazírání z pohledu věčnosti“. Když jsem začal psát články o včelařství, s vděčností jsem vzpomínal na docenta Haderku, který mně se zdviženým prstem říkával: „Doktore, dávejte si pozor, co píšete! Já znám lidi, kteří by dali celý svůj majetek za to, kdyby kdysi jimi napsaný článek neexistoval!“

Nedávno jsme oslavili s velkou hrdostí výročí 700 let od narození císaře Karla IV. Ač se to nepříliš ví, byl to poslední rytíř, putující v tichosti za tajemstvím Grálu – tedy za objevením tajemství možného zvýšení proudění energie života do těla člověka. Té energie, kterou v jiných civilizacích pojmenovávají prána (Indie) nebo čchi (Čína). Karel IV. dokonce nechal vybudovat Karlštejn podle popisu legendárního bájného hradu Grálu. 

Duchovní síla Karla IV. působí dodnes

A jak se začíná odkrývat i v současnosti, působící Karlova pozůstalost vyvolává údiv současných citlivců. Znamená to, že císař Karel nebyl ve své snaze neúspěšný, neboť všechny jeho zakladatelské podněty a shromážděná umělecká a ostatková díla dodnes (nejvíce ze všech za Grálem v gotice putujících rytířů) vyzařují velkou sílu, která iniciuje duši. Tu sílu, která probouzí činnost spících schopností lidského ducha. Navíc byl, ač ve věcech magických účinků, mlčenlivý, natolik prozřetelný vlastenec, že nenápadně a systematicky budoval mnohá další iniciační místa v království. Nejvíce ovšem v Praze. Ta se podle jeho nevyslovovaného záměru měla stát nejen základnou lucemburské moci, ale novým budoucím duchovním centrem Evropy (zřejmě dobře viděl úpadek duchovního rozměru křesťanství na západě, ostatně jako dnes). Byl to Karel IV., který osobně nadiktoval formu, a tím magické pozadí rituálu korunovace českého krále. Obřadu, který zesiluje působení české koruny na duši korunovaného. Pokusil se do těchto tajů zasvětit skupinu kolem svého syna Václava IV. Ten v kapli Božího těla založil nenápadnou zasvěcenou skupinu šlechticů a vzdělanců, jejichž znakem a poznávacím heslem se stal ledňáček. Proč si zvolili zrovna tohoto ptáčka? Protože tento se při získávání potravy ponořuje hluboko do vody – analogie s ponořováním se zasvěcenců za esoterickými poznatky takového rozměru reality, jež je hmotným očím neprůhledný. V antice se těmto vytržením ducha říkalo „mystéria“.

Duchovní jádro Čechů vzkřísí plán Karla IV.

Karel IV. neuspěl, bohužel, ve výchově svých synů. Oni již nezažili jeho tvrdý začátek života a jeho vhledy. Nezískali výchovou potřebný nadhled. Navíc rozmazlováním poklesli k charakterovým slabostem té doby, proto při korunovaci neunesli aktivující sílu vyzařování české královské koruny a dalších iniciačních předmětů a prostor. Vnitřně se rozkolísali a rozvrátili. Král Václav IV. řešil vnitřní napětí alkoholem, císař Zikmund „děvami“! Tím spolu s husity, kteří energii zářičů rovněž správně nezpracovali, zhatili plán císaře Karla IV.: „Aby se české království vyprofilovalo jako inovovaný duchovní střed Evropy.“

svaty gral shutterstock 77822791

Co je vlastně Svatý grál? Energie, kterou v jiných civilizacích pojmenovávají prána (Indie) nebo čchi (Čína).

Jádro legendy Svatého grálu

K těmto minulým dějům jsem se dostal tak, že v důsledku vlastních mimotělních prožitků mám schopnost nakmitat se na myšlení autora jakéhokoliv spisu či článku. Ponořil jsem se tedy před léty do Karlem IV. napsaného životopisu „Vita Caroli“. Navštívil jsem s otevřenou a dychtící duší místa zřízená Karlem IV. a nechal je na sebe působit. Na základě toho a s přidáním vlastních životních, duchovních a vědeckých poznatků jsem se ponořil do luštění jinotajů grálské legendy. Dospěl jsem k následujícím závěrům. V asi pěti verzích legendy se v hlavních rysech vypráví, že stvořením prozařuje jako přirozená, vše oživující a uzdravující síla Boha Stvořitele tohoto světa (proto například všechna zranění a nemoci mají tendenci samy od sebe se hojit). Lidé, jako duchové v těle, mají však v sobě potencionál mnohem účinnějšího využití energií „svého Otce“, ale pro svou nedokonalost a hříšnost nedovedou její potencionální účinek, až na „zázraky“, využít. Plně používal energii „svého Otce“ k léčení jen Ježíš. Proto lidé, vidící hlubší procesy života, prosili Boha o mimořádnou pomoc v přístupu k této energii. Stvořitel lidstvo vyslyšel a poslal k duchovnímu vedení lidstva anděla s darem, který má moc koncentrovat léčivou a stárnutí neutralizující sílu. Lidé jej pojmenovali „Svatý grál“. Keltští druidové vnímali Grál jako léčivý krystal, křesťané jako kalich s Kristovou krví z Golgoty, kterou zachytil Josef z Arimatie. Myslím si, že tato změna nastala proto, že Ježíš sám, tím i jeho ostatek, nakmitával duše jeho učedníků na schopnost plného využití léčebné síly z Boha. Neboli mystické naladění na Krista otevíralo a otevírá u jeho skutečných následovníků schopnost léčit jakékoliv nemoci těla i ducha. Podle popisu Ježíšových činů v evangeliích to byl právě on, který byl schopen se plně napojit na léčivé záření Boha, neboli koncentroval léčivou sílu Podstaty světa. Odtud ostatně pocházela energie k projevení se popisovaných zázračných uzdravení. A jsou tam i Ježíšova slova: „Co dělám já, dokážete také, ba i více!“

Buď se člověk zařadí do Řádu stvoření, nebo opustí planetu Zemi

Jestliže lidstvo nezíská širší přístup k ozdravující energii Svatého grálu, bude skrze znečistěné prostředí a rození duší z temného záhrobí (pekla) nadále směřovat do všeobecné katastrofy. Stále dokola budou masy lidí manipulovány temnými duchy v médiích, vedeních států a církví. Tím bude stále dokola bludnými ideologiemi ničen život jednotlivců i národů. Dav bude držen v zajetí křepčících magicky padlých hudeb, padlých umění, padlých mezilidských vztahů, jak to nyní pozorujeme kolem sebe. Mohli bychom si pro zdánlivou bezvýchodnost zoufat, ale cítím, že vysvobození se blíží. Přírodní síly utahují smyčku kolem krku křepčících lidských zmatenců. A v tichosti nastolují dilema: buď se lidský duchu zařadíš do Řádu stvoření, postavíš Řád stvoření na první místo svého úsilí, nebo opustíš planetu Gaia! Záleží jednotlivě na každém, jak se rozhodne. Jsem přesvědčen, že kdo nyní v nastupující krizi začne usilovat o duchovní poznání, tomu se nenápadně a postupně dostane pomoci. A překoná všechny nastoupivší potíže. Kdo dá přednost živočišné stránce svého bytí, přístupu k životu ve stylu „hlavně nemyslet“, „hlavně když nám chutná“, sklidí úděl vymřelých živočichů. Prostě nepocítí živou duchovní tvořivou sílu, kterou středověk pojmenoval jako „vyzařování Svatého grálu“, pránu či energii čchi.

Přečtěte si prosím celý článek v jeho celé a nezkrácené podobě na webu: www.novyfenix.cz

Text: Josef Staněk

 

 

foto: Shutterstock, zdroj: Nový Fénix