Molekulární genetička Barbora Baďurová detailně zkoumala ženskou plodnost a procesy, které se odehrávají ve vajíčkách. Zároveň působí jako mentální koučka pro ženy, které mají problémy s menstruací a ženským fyzických i psychickým zdravím. „Se ženami často společně hledáme psychické bloky anebo překážky, které jim přinesou i fyzickou úlevu. U mladých žen jde často o sebepřijetí, vztah k tělu či zvládání stresu,“ říká Barbora.
V rozhovoru pro Flowee mluví nejen o tom, jak moderní svět ničí naši schopnost počít, ale i o nezvyklých faktorech ovlivňujících plodnost a vlivu psychosomatiky.
Slyšela jsem asi o dvou případech, kdy lékaři řekli rodičce, že bude mít postižené dítě, a navrhli potrat, ale ona si dítě nechala a ono se narodilo zdravé. Jak přesné jsou podle vás tyto predikce?
Ano, tohle se říká a snad každý někoho takového zná. Je to taková věčná legenda. Existují testy prediktivní, které dávají pravděpodobnost, že dítě bude postižené. A potom jsou specifické testy z odběru plodové vody a tam by přesnost měla být 99 %.
Jedno procento vždycky zůstává. Například Downův syndrom může být takzvaně mozaický, což znamená, že ne každá buňka daného jedince bude mít ten chromozom navíc, a nakonec se syndrom nemusí vůbec projevit. Nestává se to často, ale testy to může zkomplikovat. Takže biologie je v této oblasti velmi komplexní. Ale na to, o jak složitý obor jde, jsou ty testy velmi přesné.
Možná to někdy bylo i kvůli nepřesnému odhadu data početí. Kdy ho lékaři nepřesně stanovili, a potom si mysleli, že dítě není dovyvinuté…
Ano, určení data početí je trochu alchymie. Vezměte si, kolik žen má opravdu pravidelný cyklus? A lékaři odhadují datum početí podle toho, kdy proběhla poslední menstruace. Když ale cyklus není každý měsíc stejný, je jasné, že se to posune.
V dnešní době roste počet neplodných párů. Do jaké míry může žena ovlivnit svou plodnost?
Nějaký vliv samozřejmě má, ale spoustu věcí ovlivnit nemůže. Například ještě několik let dozadu jste do ruky vzala bloček z nákupu a i to mohlo mít vliv na plodnost, protože tepelně upravený papír obsahoval hormonální disruptor BPA.
Reklama
Je to zkrátka nejen jídlo, které konzumujeme, a voda, kterou pijeme, ale celý svět, ve kterém žijeme. A už dávno není konspirační teorie, že opravdu žijeme v prostředí, které plodnost negativně ovlivňuje. Jsou to environmentální faktory jako plasty v půdě, hormony ve vodě, ale také faktory psychologické. Drtivá většina lidí dnes zažívá téměř na denní bázi nějakou formu stresu, ať už je to v práci, v oblasti financí, v rodině. To je svět, ve kterém žijeme. A potom očekáváme, že plodnost bude stejná jako před lety...
Vidíme to i na tom, že společnosti, které nejsou tak závislé na konzumním kapitalismu, jako jsou například státy v Jižní Americe nebo v Asii, mají plodnost stále relativně vysokou. Nejhůře jsou na tom naopak ty nejmodernější země – Evropa a Severní Amerika. Něco tedy mám v moci, ale spoustu věcí neovlivním.
Existují i nějaké faktory vlivu na plodnost, o kterých se moc neví?
Na plodnost ženy má vliv i to, jak se chovala její babička. Je to velmi zajímavé, ale vajíčka ženy se začnou vyvíjet už v době, kdy ona sama je v děloze své matky jako plod. Takže když vaše babička byla těhotná, už v té době se vyvíjela vajíčka, ze kterých se narodíte vy. Na jedné konferenci jsem viděla data, která se tohoto fenoménu týkala. Úplně zdravé myši produkovaly méně zralých vajíček než jiné zdravé myši. Když vědci porovnali jejich rodokmeny, zjistili, že ty méně plodné myši měly babičky s mutacemi určitých genů. Tento výzkum je ještě na začátku, ale minimálně poukazuje na dlouhodobost ženské plodnosti. Na molekulární úrovni opravdu může mít životní styl babičky vliv na zdraví vnučky.
Toto je stejný princip, jaký známe z holokaustu. Vnučky a vnuci těch, kteří přežili holocaust, měli jinak upravenou DNA, protože jejich prarodiče byli vystaveni velkému hladovění. Zabývá se tím vědecký odbor epigenetiky. Na tomto příkladu lze krásně vidět, jak velké množství faktorů hraje roli.
A jak je to s plodností mužů? Tam taky hraje roli babička?
Ne, spermie se vyvíjejí konstantně během života. To je také důvod, proč když muž něco změní v životním stylu, velmi rychle se to odrazí na kvalitě jeho spermií. Zato u ženy je to dlouhá hra, téměř mezigenerační.
Ve společnosti kolují různé pověry a takzvané „tipy“ jak zařídit, aby měl pár dívku, nebo chlapce. Existují v tomto směru nějaké výzkumy?
Ano, tohle se zkoumalo mnohokrát a z celé řady různých úhlů, ale nakonec je to dle vědy vždy hod kostkou, tedy náhoda. A vždy o tom rozhodují spermie otce. Žena má ve vajíčku jen chromozomy X, tedy ženské, zatímco muž má chromozomy X a Y, tedy ženské i mužské.
Ještě se pojďme podívat na vliv psychiky. Tolik žen mluví o tom, že otěhotněly až ve chvíli, kdy se například smířily s tím, že dítě mít nebudou, a přestaly na to tlačit, nebo si dítě například adoptovaly…
Také jsem podobný příběh slyšela. A ano, psychika hraje velmi důležitou roli. Když je žena ve stresu a tlaku, tělo si myslí, že je v ohrožení života, vydává spoustu energie na životně důležité funkce a samozřejmě není schopné počít. Stres navíc zasahuje do menstruačního cyklu ženy. Mnoho stresových hormonů znamená méně progesteronu, což je hormon, který je hlavním aktérem plodnosti.
Mnoho žen svému partnerovi vědomě či nevědomě nedůvěřuje. Často jim vadí na první pohled drobnosti jako například to, že jejich partner nevynáší smetí. Když ale takových věcí přibývá, ženu to dál utvrzuje v tom, že kdyby měla dítě, její partner nebude schopný se o ně postarat. A tak se její tělo „zamkne“.
I někteří lékaři či trochu alternativnější vědci hovoří o tom, že progesteron je hormon zklidnění, zjemnění a také trpělivosti, což jsou mateřské charakteristiky. A když se pak stres uvolní a progesteron může začít plnit svoji úlohu, často to jde. Nicméně pokud si pár přeje dítě, a nedaří se, je to velmi bolestivé a žena si těžko řekne: ok, tak teď se přestávám stresovat.
Jak se na vliv psychiky na plodnost dívá současná věda?
Když se dělají výzkumy týkající se mentálního zdraví, účastní se jich ženy s klinickými úzkostmi a depresemi. Protože jak jednoduše klasifikujete, že je někdo mentálně v menší či větší pohodě? A u klinických případů je opravdu ukázané, že úzkosti a deprese negativně ovlivňují plodnost. Nicméně každý člověk na určitém stupni ty úzkosti a deprese občas zažívá…
Jeden lékař tradiční čínské medicíny mi kdysi vyprávěl, že za ním občas přijde žena, která nemůže počít, a při hovoru s ní vlastně zjistí, že ona dítě nechce, protože například v hloubi duše nevěří, že její partner by byl dobrý otec, že se na něj může spolehnout a podobně… Setkáváte se s tím ve své praxi také?
Ano, mnoho žen svému partnerovi vědomě či nevědomě nedůvěřuje. Ale je těžké si to přiznat, když je ženě 33 let a roky investovala do vztahu s mužem, o kterém nevěří, že by byl dobrý otec. Z osobních zkušeností s klientkami vím, že často ženám vadí na první pohled drobnosti jako například to, že jejich partner nevynáší smetí. Když ale takových věcí přibývá, pak každý takový případ jen ženu dál utvrzuje v tom, že kdyby měla dítě, její partner nebude schopný se o ně postarat. A tak se její tělo „zamkne“.
Je pravda, že my ženy dnes máme mnohem vyšší standardy, než tomu bylo dříve...
Ano, a to je samozřejmě dobře. Nicméně i tady by měla být určitá mez. V knížce Plodnost se mi líbilo, jak její autorka, lékařka Helena Máslová, mluvila o tom, že dítě se ještě ani nenarodilo, ani nepočalo, a už má spoustu úkolů. Matka od něj che, aby bylo takové a makové, aby jí zaplnilo dny a podobně. Opět to znamená spoustu tlaku na koncept dítěte, které, chudák, ještě ani neexistuje, a už má nalajnované, co všechno musí zvládnout, až přijde na svět.
Možná dnes trochu zapomínáme na to, že těhotenství a mateřství je vlastně oběť pro dítě. A když těhotenství plánujeme s tímto pokřiveným nastavením, tělo to opět nedovolí. Zde se samozřejmě bavíme na takové jemné ezoterické úrovni, protože pokud toto někdo dokáže vědecky, tak před ním smeknu… Nicméně z vlastních zkušeností vím, že když se tyto problémy a nastavení přenastaví, často k otěhotnění dojde.
Jakou roli hraje psychika u plodnosti mužů?
Víme, že úzkost má vliv na parametry spermií, na jejich počet, rychlost a podobně. Samozřejmě je tu i to, že pokud muž není v psychické pohodě, nemá libido ani erekci. Ale ženské tělo rozhoduje o tom, zda se vajíčko uhnízdí a zda bude těhotenství úspěšné. Ženy v tomto zkrátka mají poslední slovo.
Mluvila jste o tom, že mateřství je svým způsobem oběť, ale řekla bych, že to slovo vyvolává v mnoha ženách negativní konotace. Spíš se dnes klade důraz na plnění snů, individualismus…
Určitě nejsem zastánkyní toho, že žena má mít bytí matkou jako hlavní identitu. Některé ženy se vám představí s tím, že jsou matky. Ale každá žena má přece vlastní osobnost, zájmy, není jen máma. Když to tak není, plyne z toho pak mnoho problémů… Ale to už je jiné téma.
Někdy mě překvapilo, že i mladé ženy, třeba dvacetileté, měly kvalitu vajíček velmi nízkou, a naopak. Byly tam i starší ženy, které měly vajíčka velmi kvalitní.
Ale ano, mateřství vyžaduje oběť v tom slova smyslu, že musím počítat s tím, že když přijde dítě, celý život se mi změní. Ano, stále si mohu zachovat svoje standardy, svou identitu, své sny, ale nemohu mít všechno dohromady.
Jsou ženy, které zůstanou devět let na mateřské, protože jim to tak vyhovuje, a jsou i takové, které po půl roce dají dítě do jeslí a jdou zase pracovat, protože jim to chybí. Ale i v tom druhém případě to ženě změní život. A přesně tato neochota v dnešním světě upustit od svých představ a přijmout, že bude i nějaká jiná, těžší doba, může opět způsobit, že tělo těhotenství „nepustí“.
Pracujete i jako psychologický kouč. Je něco, co vás při práci s ženami opravdu překvapilo?
Několikrát se mi stalo, že za mnou přišly ženy, které nemenstruovaly, a chtěly to řešit. Menstruace se jim spustila téměř okamžitě potom, co se rozhodly mě oslovit. Jen se rozhodly to řešit, možná se uklidnily, tělo se uvolnilo a šlo to.
Tady je krásně vidět, jak velký má psychika na plodnost vliv. Ona také reprodukční funkce těla není životně důležitá, takže je to první věc, která se například u sportovkyň nebo u žen, které mají poruchy příjmu potravy, zastaví. Tělo zkrátka potřebuje šetřit energii. Proto je plodnost a menstruační cyklus skvělým indikátorem toho, jak moc jsme zdravotně v pořádku.
V minulém článku jste zmiňovala, že biologické hodiny mají i muži. Co přesně se u nich tedy s věkem mění?
Tvorba spermií je proces těla a ten se s věkem vždycky nějakým způsobem narušuje. Hlavně to souvisí s mutacemi, které postupně přibývají. Nejnovější výzkum dokonce ukázal, že proces výroby spermií přežívají právě spermie s mutacemi. Když ty mutace vědci klasifikovali, mnoho z nich souviselo s dětskými leukémiemi apod.
Barbora Baďurová
Molekulární genetička zkoumající ženskou plodnost a procesy, které se dějí s vajíčky. Vystudovala v zahraničí genetiku a věnovala se dynamice neoplodněného vajíčka v souvislosti s ženským věkem. Práci obhájila na New Castle University. Jako řečnice se účastnila TEDx Bratislava. Nyní působí v Ústavu experimentální onkologie Slovenské akademie věd. Také pracuje jako mentální kouč pod zastřešením firmy Headformers. (foto: Tomáš Hrivňák)
To samozřejmě neznamená, že starší muž bude mít dítě s leukémií. Ale ukazuje nám to, že s věkem riziko pro zdraví dítěte stoupá i u mužů. Přitom ještě donedávna se říkalo, že i šedesátník může mít dítě, když má mladou ženu. A to neberu v potaz, že s věkem se samozřejmě zhoršují i další parametry spermií, například pohyblivost či počet. Ženy naopak s mutacemi problém nemají, protože jejich vajíčka jsou „zaseknutá“ v čase. Jejich DNA se už neobnovuje, což je na jednu stranu výhoda.
V rozhovoru pro Deník N jste řekla, že když jste studovala vajíčka žen, někdy jejich kvalita neodpovídala věku ženy. Můžete to rozvést?
V zásadě většina vajíček žen odpovídá věku ženy. Výzkum bych měla provádět takzvaně naslepo, tedy podívat se na vajíčka a nevědět, jak stará byla jejich dárkyně. Ale to nebylo možné, protože jsem většinou hned věděla, zda je od starší či mladší dárkyně. Je to viditelné. Ale někdy mě překvapilo, že i mladé ženy, třeba dvacetileté, měly kvalitu vajíček velmi nízkou, a naopak. Byly tam i starší ženy, které měly vajíčka velmi kvalitní.
Moje šéfka dokonce měla teorii, kterou jsme ale, zdůrazňuji, zatím vědecky nepotvrdily, že nitroděložní měděné tělísko právě kvalitu vajíček výrazně snižuje. Ale jak říkám, to jsou teorie.
Má tedy antikoncepce vliv na plodnost?
To ještě nevíme. Tedy říká se, že nemá, ale žádné detailní dlouhodobé studie neexistují a navíc – jak vlastně změříte efekt na plodnost? Je tam tolik faktorů, které hrají roli a nedají se dobře sledovat. Můžeme tedy jen polemizovat, proč jsou některé ženy neplodné už po dvacítce, a jiné porodí i kolem padesátky.
Ženy by tedy měly sledovat samy sebe, co jim dělá dobře, jaké jídlo, co nebo kdo jim způsobuje úzkost. V tomto slova smyslu musí být každá žena sama sobě vědkyní. Neexistuje žádná formulka, která by vše jednoduše popsala.
Jaký je váš názor na antikoncepci? V posledních letech od ní mnoho žen upouští…
Podle mě je to super věc, ale musí být daná na míru ve správnou chvíli a za správným účelem. Když tedy na gynekologii přijde třeba 16letá dívka s tím, že nemenstruuje, gynekolog jí nasadí antikoncepci, ale neřeší příčinu. Přitom by možná stačilo zjistit intolerance a změnit stravu, protože i mikrobiom má vliv na menstruační cyklus. Antikoncepce zkrátka není lék na všechno, ale bohužel se tu na ni stále občas takto pohlíží.
