fbpx
Flowee

Chcete se vyznat v tom, co všechno na vás a vaše děti číhá online? Projděte si weby a jména, která vám v orientaci na sítích pomohou

Zveřejněno: 25. 4. 2019

Ze všech termínů, s nimiž přišli technologičtí autoři a publicisté v posledních letech, nás nejvíce zaujaly výrazy digitální imigrant, digitální exulant a digitální sirotek. Popisují skupiny lidí, kteří jsou buď ze „staré analogové generace“, případně jsou mladí, ale byli od technologií v dětství oddělováni (exulanti), případně se v nich zmítali bez pomoci (sirotci). Technologičtí autoři měli zaujmout také rodiče, protože děti na sítích jsou schopny jen malé seberegulace. Nejen těm je věnován následující adresář. 

Až na hrstku vyvolených (tzv. digitálních dědiců a internetových pionýrů) všichni na síti tak trochu tápeme. Počínáme si jako amazonský indián, který se ocitl za volantem vozu, jehož ovládání odpozoroval poflakováním se kolem parkoviště. Výsledkem je obrovský chaos. Ale kdyby jen to. Neurologie hlásí značně znepokojivá pozorování – extenzívním pobytem v kyberprostoru a zběsilým lajkováním se nám i dětem anatomicky a funkčně mění mozek. Přední lalok ochabuje, mizí spoje a objevují se neurologické trasy podobné těm, jaké vykazují lidé závislí na heroinu.

Autorka knihy Průmysl lži Alexandra Alvarová přezdívá informační gramotnosti „branná povinnost budoucnosti“.

Naštěstí existuje celá řada skupin, které tomuto kognitivnímu sešupu z kopce aktivně hází klacky do drátů. Jelikož celá oblast digitálních znalostí (angl. „digital skills“) a kompetencí je značně široká a terminologicky komplexní, rozdělili jsme obory jejich činnosti a bádání do několika kategorií – digitální gramotnost, mediální gramotnost, zdraví, bezpečí a vzdělání.

1. Mediální gramotnost

Pod tímto pojmem se obvykle rozumí schopnost rozpoznat v obsahu médií to podstatné a oddělit užitečné od balastu a lží. Současná populace střední Evropy, mladšího i staršího data narození, s tím má velké potíže. Autorka knihy Průmysl lži Alexandra Alvarová přezdívá informační gramotnosti „branná povinnost budoucnosti“. Pomoc při této branné povinnosti nabízí řada organizací a webových projektů. 

Zvol si info

Tým studentů Masarykovy univerzity se může pochlubit tím, že za jediný měsíc zvládne 40 akcí a osloví 1 400 posluchačů – žáků, studentů i důchodců. Sepsal také Surfařova průvodce po internetu, který obsahuje úplné základy o žurnalistice (zdrojování, ověřování, emoce), na něž se už jaksi zapomnělo.  

Jeden svět na školách

Patrně největším počinem v daném oboru jsou u nás každoroční Týdny mediálního vzdělávání (letos od 20. května do 28. června) pořádané Člověkem v tísni (projekt JSNS – Jeden svět na školách), do něhož je zapojeno přes 50 škol (7 500 studentů) a přes 50 novinářů.

Program obsahuje originální materiály s kapitolami jako „Hej ty! Nehejtuj“, „Trolím, tedy jsem“ (i když nejste troll, dozvíte se třeba, jestli je alespoň „nekrmíte“) či „Obchod s naší pozorností“. JSNS též rozdává DVD filmy, plakáty a brožury. Návštěvníky svého webu učí, jak analyzovat zprávy, rozeznat důvěryhodnost zdroje a nenaletět různým šarlatánům, jimiž se to v dnešní zpravodajské džungli jen hemží. 

Servery proti hoaxům

Přes dvacet let jsme mohli závidět anglicky mluvícím zemím servery jako Snopes.com nebo TruthOrFiction.com, které uváděly na pravou míru nejrůznější hoaxy a městské legendy. Smršť dezinformací a fake news v poslední pětiletce tuto vymoženost přivedla i do česky mluvících kyberhájů a luhů: 

Demagog.cz

Jeden z nejstarších projektů. Nevyvrací ani tak hoaxy jako takové, nýbrž pravdivost výroků jednotlivých politiků. 

Hoax.cz

Soustřeďuje se na hoaxy z kategorie urbánních legend – vyvrací například fámy o jedovatých „éčkách“, infikovaných jehlách v MHD, smyšlených prosbách o pomoc a dalších fámách (plzeňské pivo z Polska, AIDS v potravinách, vraždící autostopaři). 

Manipulátoři.cz

Web disponuje rozsáhlou databází hoaxů převážně z politického zpravodajství (výmysly Tomia Okamury, lži o EU nebo o imigrantech). Kromě toho provozuje vlastní publicistiku – zkoumá zavádějící výroky veřejně činných osobností (Klára Samková, Markéta Šichtařová). Členové týmu (Petr Nutil, Jan Cemper) se rovněž věnují přednáškové činnosti. 

Stopfake.org

Jeden z prvních fack-checkingových webů ve střední Evropě – na Západě dostal přezdívku „Snopes pro Ukrajinu“, neboť vyvrací fámy o rusko-ukrajinském konfliktu produkované kremelskou propagandou. Nabízí i různé manuály, například „Jak prověřit fake pomocí blockchainu“, „Jak vyzrát na algoritmy sociálních sítí“ nebo „Jak ověřovat videa z YouTube“. 

HateFree Culture

Projekt Agentury pro sociální začleňování se soustřeďuje na útoky proti menšinám, čímž si vysloužil značnou nelibost značné části populace. Brání především romskou populaci (vyvrací hoaxy o dávkách), postupem času se začal soustředit i na mediální hoaxy o uprchlících.

Mapa médií

Navigátor začátečníka mezi českými weby. Zaujme rozdělením médií (např. web Hlídací pes přiřadila mezi investigativní, Echo24 a Forum24 mezi názorové). Vede i kategorii „antisystémové“ nebo „Market-Driven Media“ (kam prý patří extrastory.cz respektive krajskelisty.cz). Kreslí sociogramy, jaké publikum jednotlivé weby sdílí. Mapu provozuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky

Kritické myšlení

Projekt se nezabývá v první řadě médii, ale osvětluje prostřednictvím mnoha videokurzů triky, jimiž na nás útočí propaganda (polarizace, lajky vs. fakta, manipulace ve volbách). 

Stužák

Workshopy kritického myšlení organizuje také platforma studentských organizací Stužák (Média v postfaktické době, Mlhavá objektivita). 

Svět médií na Zatlance

Rozsáhlý projekt mediální výchovy realizuje již několik let Gymnázium Na Zatlance. Povinně volitelný seminář pro studenty třetího a čtvrtého ročníku má široký záběr – digitální identita, závislost na internetu, trolling, sdílení, cloudy, gaming, vlastníci médií, autorské právo a taky lahůdky typu buzz marketing a solution journalism. Autorem projektu je Michal Kaderka

Lidé

Alexandra Alvarová

Autorka knihy Průmysl lži, která dopodrobna mapuje zhoubný vliv dezinformací, ruské propagandy a konspiračních teorií na evropskou kulturu. Analyzuje typické argumenty používané trolly („voni si začali“) a to, jak k nim dezinformátoři dospěli (pečlivým studiem slabin Západu) a jak se jim podařilo rozšířit svůj narativ (nikomu nevěř, pravda neexistuje). Radí zároveň, jak se tomuto „bahnu“(agresívní diskutéři z řad notorických nevoličů) postavit (neutrálně a faktograficky) a jakým slovům se vyhnout (buran apod.)

Lukáš Hána

Lektor kritického myšlení a spoluautor předmětu kritické myšlení na VŠE. Pořádá přednášky o kritickém myšlení: „Stejně jako antivirus brání škodlivým programům napadnout váš počítač, je kritické myšlení ochranou před nesmyslnými informacemi,“ říká. Na YouTube je k nalezení větší počet přednášek o tom, jak tuto ochranu aktivovat. 

2. Digitální gramotnost

Pod tímto pojmem (převzatým z anglického „digital literacy“) rozumíme nejrůznější dovednosti (nebo též „kompetence“) při používání IT technologií. Digitální gramotnost se částečně obsahově kryje s mediální gramotností, ale důraz je kladen na aktivní využívání technických nástrojů. 

Národní centrum bezpečnějšího internetu

Neziskové nevládní sdružení (placené především z evropských peněz) si klade za cíl vzdělávat učitele a profesionály pracující s mládeží. Pořádá různé konference (např. o GDPR), semináře a školení, jejichž cílem je šířit etické normy a snižovat sociální rizika v online komunikaci. 

Bezpečně online - Saferinternet.cz

Tento projekt Národního centra bezpečnějšího internetu si klade přímo za cíl překlenout to, že školy ještě digitální gramotnost dostatečně nezačlenily do školních osnov. Pořádá kurzy pro pedagogy s tématikou algoritmy, programování, kyberšikana, ochrana dat, gaming, sociální média.

Má dost rozsáhlou knihovnu atraktivních výukových materiálů (kurzy digitálního vzdělávání – bohužel jen zčásti v češtině). Díky nim zájemci rychle proniknou do problematiky počítačových her, algoritmů, programování nebo GDPR. Rozebírají též sporné hry, aplikace a svépomocné weby, které v minulosti vedly děti k sebepoškozování – Modrá velryba, Talking Angela, Pro-Ana, Pro-Mia.

Safer Internet

Dalším projektem Centra bezpečnějšího internetu je Safer Internet. Nabízí semináře pro žáky základních a středních škol (kyberšikana, sexting, kybergrooming, vcítění se do obětí), besedy pro rodiče (co hrozí dětem na internetu), pro pedagogy (gramotné užívání IT) a pro sociální pracovníky a policisty (elektronické násilí a kriminalita).

Nadace O2

Pomoci učitelům a rodičům si klade za cíl také nadace největšího telefonního operátora. Letos v dubnu spustila portál O2 Chytrá škola. Ta prostřednictvím video-tutoriálů ve stylu „BESIP“ provádí mladé uživatele nástrahami online světa (hesla, malware, seznamky). Psaným slovem nabádá rodiče, aby děti sledovali nejlépe tak, že s nimi oblíbené hry sami hrají.

Ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci též provedla několik výzkumů o chování dětí a rodičů na internetu – zmiňme např. to, že čtvrtina dětí do 18 let ze vzorku o pěti tisících uvedla, že provozuje sexting (častěji dívky, které chtějí dát „dárek příteli“), u mladých nad 18 let to bylo až 40 procent. Nejčastěji se to dělo přes Facebook. Skoro polovina z pěti tisíc zpovídaných učitelů uvedlo, že někdy zažilo kyberšikanu (verbální útoky, prozvánění v noci, šíření ponižujících fotografií).

Bez faulu

Užitečná „knihovna argumentačních faulů“, což je zároveň titul webu. Dává jméno všem těm krkolomným slovním obratům, jimiž obyvatelé digitální džungle ostřelují každého uměřeného diskutéra a snaží se jej stáhnout do svých bažin (apel na názor – „každý máme svou pravdu“, apely na selský rozum, argument ad populum – „většina má vždycky pravdu“, apel na neznámého experta, na špatnou pověst adresáta, na zákony přírody, argument falešná stopa – „vy zase bijete černochy“, falešné dilema – „kdo neskáče, není Čech“, falešná kauzalita atd. atd.).

Existují i takové půvabné názvy argumentů jako „relativistův faul“, „puntičkářův faul“, „slaměný panák“ (Ovčáčkova „nenávist k vlasti“ ze strany odpůrců Miloše Zemana) či gamblerův omyl – „mír už trvá dlouho, přijde válka“. Web analyzuje fauly politiků a vede jim též žebříček (dominují Babiš, Ovčáček a Klaus ml.).

3. Zdraví

Pohled adiktologa – Michal Miovský

Klinika adiktologie VFN v Praze zažívá v posledních letech lavinu případů, kdy se na lékaře obrací rodiče dětí a mladistvých závislých na hrách, mobilním telefonu nebo sociálních sítích. Obvykle přicházejí ve chvíli, kdy nejsou schopni zvládat školu, protože hrají hry přes deset hodin denně a nespí. Podle přednosty kliniky Michala Miovského by počet pacientů s „nelátkovými závislostmi“ mohl v budoucnu překonat počet závislých na návykových látkách.

maxresdefault

Michal Miovský v pořadu Show Jana Krause (foto: YouTube)


Častým pacientem je podle něj dítě, jež mívalo již před hraním deprese nebo sociální fobii, což mu hry a sociální sítě pomáhaly kompenzovat. Přicházejí rovněž hyperaktivní děti a ty, které vyžadují neustálé vzruchy. Obecně se podle něj dá říci, že všichni pacienti mají „problém s hranicemi“, tedy se seberegulací. V pozadí problému obyčejně stojí i příliš volná výchova, kdy rodiče hranice nevyžadovali, přičemž děti na prvním stupni žádné seberegulace nejsou schopny. Závislost se podle něj projevuje nejprve poruchami pozornosti, potížemi s usínáním, k nim se později může přidat nadváha, rozpad vztahů a další zdravotní potíže (např. s páteří). 

Pohled neurologa – Martin Jan Stránský

Podle poznatků neurologie fungují sociální sítě na základě „dopaminu za lajk“, tedy hormonu štěstí jako odměny za online stimulaci. Výsledkem závislosti jsou pak deprese a úzkosti, tvrdí přednosta Polikliniky na Národní, neurolog Martin Jan Stránský. Poslední dobou se specializuje na přednášky o digitální demenci. Závislost podle něj postihuje polovinu populace – tolik lidí totiž otevírá Facebook ještě před snídaní. Současná generace teenagerů má prý 70procentní nárůst úzkostí, deprese a sebevražd oproti předchozí.

mjs foto2

Neurolog a vydavatel Martin Jan Stránský


Podle určitých studií se dokonce obrátil dlouhodobý trend a populace jako celek začala „hloupnout“ (vykazuje pokles IQ). To doprovází i trivialita zpravodajství, které staví jen na dojmech a pocitech. Stránský doporučuje, aby žádné dítě do dvou let nemělo před sebou nikdy žádnou obrazovku. Podporuje i zákaz mobilů ve školách. Mozek je podle něj myslící sval, který bez cvičení ochabuje, a neurochemické trasy umožňující myslet oslabují. Webům rozšiřujícím znalosti přitom lidé podle něj v průměru věnují maximálně pět procent času. Sociální sítě jsou trychtýřem, do něhož upadá stále více lidí a nevychází z něho nic moc dobrého. 

4. Bezpečnost

E-Bezpečí

Velmi aktivní Univerzita Palackého v Olomouci prostřednictvím své Pedagogické fakulty provozuje bohatý cyklus besed pro žáky a přednášek pro rodiče a učitele o bezpečném chování na síti. Soustřeďuje se na kyberšikanu, sexting, kybergrooming, zneužívání osobních údajů, falešné profily na Facebooku, rozpoznávání sexuálních útočníků. Rodičům věnují přednášku o internetových závislostech, v níž nechybí ani tak delikátní kybernemoci, jako je „tabletové rameno“ či „esemeskový krk“. S přednáškami objeli celou republiku od Karlových Varů po Beskydy. 

Seznam se bezpečně

Jeden z projektů E-Bezpečí, který do loňského léta několik let běžel na Stream.cz – videa jsou tam nadále dostupná. Má sugestivní popis: „V roce 2007 jsme bohužel nedokázali pomoci 15leté dívce, která kvůli úniku svých nahých fotek spáchala sebevraždu. Proto jsme založili projekt Seznam se bezpečně. Díky němu jsme pomohli více než 14 000 lidem. Když můžete něco změnit k lepšímu, udělejte to. Stojí to za to.“

Množství stejně vtipných jako strašidelných příběhů vypráví o nástrahách seznamování či vydírání obětí po internetu. 

Kraje pro bezpečný internet

E-learningové kurzy věnované sociálním pracovníkům, učitelům, seniorům, policistům, rodičům, studentům a žákům. 

Nenech to být

Webová platforma a mobilní aplikace bojující proti šikaně a vylučování z kolektivu na školách. Skrz aplikaci upozorní XY anonymně na šikanu pověřené osoby příslušné školy. Ty obdrží jméno oběti a ve většině případů i více detailních informací. 

Nebuď oběť

Spolek s desetiletou historií v Moravskoslezském kraji chce rozšiřovat povědomí o rizicích internetu do rodin, aby rodiče převzali odpovědnost. Soustředí se na brutálnější aspekty šikany včetně stalkingu a „happy slappingu“ – zinscenování přepadení či znásilnění za účelem pořízení videonahrávky.

5. Vzdělání

DigiDetox

Kouč Matěj Krejčí na svém blogu rozebírá příznaky digitální demence. Například symptom FOMO (fear of missing out – strach, že něco promeškáme) podle něj dělá z člověka závistivce (zelenajícího ze života druhých) a křečka v kolečku. Jako recept nabízí JOMO (joy of missing out – radost z meškání) čili užívání si toho, že o něco můžeme přijít. Ty nejdůležitější informace si k nám totiž najdou cestu i za předpokladu, že jsme offline. 

Pohled kouče – Matěj Krejčí

Konzultant provádí rozsáhlou osvětovou činnost, kdy na přednáškách a workshopech vysvětluje záludnosti online komunikace. Například v rozhovoru na Info.cz popisuje neustálou nespokojenost lidí v partnerském vztahu, kteří se seznámili skrze aplikaci Tinder. Jelikož se sešli až po úzce vyprofilovaném hledání, nazývaném též „swipování“, mají tendenci vzdávat partnerství téměř ihned poté, co se objeví první krize. Kvůli krizím přece „neswipovali“. Vztah proto zahodí a jdou swipovat dále.

Rozhovory po chatovacích aplikacích jsou podle něj ploché, nejdou do hloubky. Sítě jako Instagram jsou nebezpečné, neboť útočí na vizuální kortex, takže snižují sebevědomí uživatelů. Upozorňuje též na jev zvaný „blízká pozornost“, který vzniká mezi sledujícím a sledovaným. První si k druhému vybuduje blízký vztah, přestože se třeba ani neznají. Po čase má tendenci jej považovat za člena rodiny, tyká mu a narušuje jeho soukromí. „Mezi sledujícími a stalkery je jen malý rozdíl,“ říká Krejčí. Informační technologie podle něj vedou k tomu, že mnoho lidí pouze konzumuje cizí soukromí a sami nic nevytvářejí.

Kovyho mediální ring

Populární český youtuber Kovy se 750 tisíci odběrateli natočil ve spolupráci s programem JSNS pětidílnou sérii edukačních videí pro žáky druhého stupně ZŠ a studenty středních škol. Jsou to v podstatě základy mediální výchovy. Součástí každého dílu je krátká analýza, anketa mezi žáky a vystoupení mediálního odborníka.

Youtuber rozbíjí konspirační teorie – Patrik Kořenář

Před třemi roky založil na YouTube Patrik Kořenář pořad Fakta vítězí. S 20 tisíci odběrateli patří mezi nejúspěšnější vyvraceče mýtů. Vystupuje s vážnou tváří, v košili, za sebou zátiší s knihovnou. Působí spíše jako vysokoškolský pedagog než youtuber. Rozbíjí mimo jiné fámy o alternativní medicíně, numerologii, přistání na Měsíci, chemických útocích v Sýrii. Věnuje se cenzuře na čínském internetu i českým volbám.

„Ideální způsob, jak rozbít konspirační teorii, je nenadávat na ostatní, že tomu věří, a tím pádem jsou blbci, ale zkusit vždy rozumný přístup a prezentovat vše objektivně,“ říká. „YouTube je skvělá platforma pro sdílení informací, kde lze najít zábavu i vzdělávání. Svůj personalizovaný YouTube považuji za skvělý. Na druhou stranu, když se podívám na kategorii Trendy nebo na YouTube nepřihlášeného člověka, tak mi to přijde jako hrůza a děs.“

Pohled datového analytika – František Vrábel

Vrábelova firma Semantic Visions monitoruje většinu mediálního obsahu světa a dokáže ho analyzovat. Přinesla i nepřímé důkazy (pomocí studia tzv. narativů) o tom, že Rusko koordinuje dezinformační kampaň na sociálních sítích v Česku a připravovalo anexi Krymu dva roky předem. Vrábel je na základě analýz mediálních výstupů rovněž přesvědčen, že komerční televize a online servery loni vychýlily podporu současného prezidenta Miloše Zemana, neboť před druhým kolem voleb dostal na komerčních kanálech podstatně větší prostor než soupeř.

Související…

O2 spouští Chytrou školu. Školy i rodiče naučí, jak na digitální světFacebook, Twitter a Instagram jsou jako mor, říká stvořitel LinuxuOmezme dětem čas u displeje. Chybu neuděláme, radí profesorka psychologie

František Vrábel si také nedělá iluze o roli sociálních sítí. „Facebook vytváří takzvané Echo Chambers, lidi uzavírá do co nejmenších skupin za pomoci zneužití poznatků neurověd. Chce, aby vznikla závislost na používání Facebooku. Na tom je postaven systém ‚lajků‘, lidé dostávají odměnu s každou návštěvou. Mozek nerozlišuje mezi malou a velkou odměnou, takže je snazší jít si na Facebook pro ‚lajk‘ než třeba vystudovat vysokou školu, když to přeženu. Odměna pro mozek je ale stejná. Normálně byste dostal třeba jednu odměnu denně, ale na Facebooku jich dostanete desítky, někdo stovky, tisíce. Mozek je z toho úplně vedle.“

foto: Shutterstock, zdroj: Internet

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.