fbpx

Covid odstartoval útěky ze zaměstnání: Proč lidé nyní tak často mění práci? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Od počátku pandemie koronaviru zaměstnanci hromadně opouštějí nebo mění zaměstnání. Podle mnoha zaměstnavatelů v tom hrála roli právě tato nezvyklá situace na trhu práce.

Zveřejněno: 8. 10. 2021

Když začala pandemie, Melissa Villarealová učila historii středoškoláky na soukromé škole v bohaté kalifornské čtvrti. Byla to práce a obor, které milovala. Nyní, o pouhý rok později, přestala učit a věnuje se průmyslovému designu ve velké kosmetické společnosti.

Lidé jako Melissa opouštějí svá zaměstnání (nebo o tom aspoň přemýšlejí) doslova houfně. Průzkum Microsoftu mezi více než 30 000 zaměstnanci z celého světa ukázal, že 41 % pracovníků v letošním roce uvažovalo o ukončení nebo změně pracovního poměru, a studie softwarové a personální společnosti Personio vedená mezi pracovníky ve Velké Británii a Irsku ukázala, že 38 % dotázaných plánuje v práci skončit během příštích šesti měsíců až jednoho roku. Jen v USA v dubnu opustily zaměstnání více než čtyři miliony lidí.

Hledání vysněného povolání

Existuje řada důvodů, proč lidé hledají změnu, kterou někteří dokonce nazývají „velkou rezignací“. U některých lidí pandemie vyvolala posun v prioritách a povzbudila je k získání vysněné práce, nebo zůstali doma s dětmi. U mnoha dalších však rozhodnutí odejít přišlo jako reakce na způsob, jakým s nimi zaměstnavatel zacházel během pandemie.

Zaměstnanci se v první řadě rozhodnou odejít na základě toho, jak se k nim během pandemie chovali jejich zaměstnavatelé.

To byl případ Melissy, která se po krátkém lockdownu ocitla zpět ve třídě. Necítila se dobře a bála se o své zdraví, čekal ji stres a velká pracovní zátěž. Učila totiž dál online a k tomu ještě žáky přítomné ve třídě. Zaměstnavatel na její stížnosti vůbec nereagoval. Nakonec se rozhodla, že radši skončí a začne znovu ve zcela novém odvětví, kde se k ní budou chovat lépe.

Prostě si nemohla pomoci a studenty opustila. Šlo jí nejen o zdraví, ale samozřejmě i o výši platu. Pandemie jí prostě otevřela oči. Zaměstnanci se v první řadě rozhodnou odejít na základě toho, jak se k nim během pandemie chovali jejich zaměstnavatelé. Tam, kde cítí podporu, zaměstnanci zůstávají. Pracovníci, kteří před pandemií balancovali na hraně výpovědi ve společnostech se špatnou firemní kulturou, se dostali do bodu zlomu.

Větší ochota jednat

A ačkoli zaměstnancům vždy záleželo na prostředí, ve kterém pracují, pandemie přidala zcela nový rozměr, a to zvýšenou ochotu jednat. Výzkumy ukazují, že lidem nejvíce záleží právě na tom, jak se firmy ke svým zaměstnancům chovají. To se dá měřit několika metrikami včetně mezd, benefitů, příležitostí k povýšení, bezpečnosti a spravedlivých poměrů.

Během pandemie zaměstnanci očekávali, že jejich zaměstnavatelé podniknou kroky, které jim pomohou zmírnit nebo alespoň uznat obavy o bezpečí. Společnosti, které tak neučinily, utrpěly. Studie firmy Personio také ukázala, že více než polovina respondentů, kteří plánovali skončit, to chtěli udělat kvůli snížení platu, zhoršení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem nebo toxické kultuře na pracovišti. Zaměstnavatelé, kteří si svých lidí váží, se tedy odlivu pracovní síly bát nemusí.

Odchody z obchodů

Hromadný odliv zaměstnanců se odehrává na všech úrovních a je obzvláště patrný v případě služeb a maloobchodu. Takže řekněme v případě méně kvalifikovaných, a tím pádem i hůře placených zaměstnanců. Americký maloobchodní sektor zaznamenal více výpovědí než kterékoli jiné odvětví. Jen podle údajů amerického ministerstva práce v dubnu skončilo asi 650 000 lidí zaměstnaných v maloobchodu. Zde hrál roli i fakt, že tito zaměstnanci byli v častém kontaktu s velkým množstvím lidí, přičemž jejich společnost zavedla jen malá nebo žádná bezpečnostní opatření. V USA přitom neexistovala záruka placené pracovní neschopnosti.

Společnosti jako Target a Best Buy zvýšily mzdy, zatímco McDonald’s a Amazon nabízejí náborové bonusy v rozmezí od 200 do 1000 dolarů.

Nyní se největší američtí maloobchodníci snaží zaplnit nová místa a je pro ně opravdu obtížné získat dostatek nových pracovníků. Společnosti jako Target a Best Buy zvýšily mzdy, zatímco McDonald’s a Amazon nabízejí náborové bonusy v rozmezí od 200 do 1000 dolarů. Podle průzkumu společnosti Korn Ferry, která se zabývá náborem, má 94 % maloobchodníků potíže s obsazením volných pozic. Mnoho pracovníků maloobchodu a služeb odchází jinam, například ve skladech nebo kancelářích, kde jim platí méně, ale nabízejí více výhod, mobilitu a pochopení. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé hledají nové zaměstnance ve velkém, je pro mnohé snadné najít jinou práci.

Změny kultury?

Mohla by tato „velká rezignace“ přinést smysluplnou a dlouhodobou změnu kultury na pracovištích a způsobu, jakým společnosti investují do svých zaměstnanců? Zdá se, že pandemie rozjela změny na plné obrátky. Už na konci března 2020 se miliardářský podnikatel a investor Mark Cuban objevil ve vysílání CNBC a varoval firmy, aby příliš brzy nenutily zaměstnance k návratu zpět do práce. „To, jak zaměstnavatelé zareagují na tuto otázku, bude definovat jejich značku po celá desetiletí,“ prohlásil Cuban.

Nyní se toto prorocké tvrzení ukazuje jako pravdivé. Jak pro lidi uvnitř společností, tak pro ty, kteří právě vstupují na trh práce, bude klíčové, jak se společnost chovala ke svým lidem za poslední rok a půl. Pro firmy je zásadní investovat do mezd, příležitostí a celkového blahobytu svých zaměstnanců. Pro úspěch jejich podnikání to je opravdu důležitý prvek. Když je mezi jejich zaměstnanci velká fluktuace, nastane pochopitelně snížení produktivity a efektivity.

Související…

Pracovali jsme z chaty i od moře: Jak pandemie podnítila digitální nomádství
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...