fbpx

Svět zaplavuje vlna epidemie krátkozrakosti. Z Asie se přesouvá na Západ 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Rostoucí míra krátkozrakosti u dětí znepokojuje rodiče a lékaře po celém světě, v Singapuru jí trpí dokonce osm z deseti teenagerů. Můžeme tento nepříjemný trend nějak zvrátit?

Zveřejněno: 7. 10. 2022

Během 80. a 90. let minulého století se životní úroveň v Singapuru začala prudce zlepšovat, zejména díky přístupu ke vzdělání. Objevil se však i méně pozitivní trend, stále více dětí začalo být krátkozrakých. Tuto „národní zrakovou krizi“ nedokázal nikdo zastavit a míra krátkozrakosti nadále rostla až ke dnešním 80 % u populace mladých dospělých. Singapur tak po právu získal přezdívku „hlavní město krátkozrakosti“.

„Zabýváme se tímto problémem 20 let, takže jsme z toho už téměř otupělí,“ říká Audrey Chiaová, docentka a hlavní konzultantka Singapurského národního očního centra (SNEC). Téměř každý v Singapuru je teď krátkozraký. A stejný problém trápí i veškerý vyspělý svět. A fenomén raketově rostoucí míry krátkozrakosti spojuje i země se zdánlivě zcela odlišným životním stylem.

Snaha o vynikající vzdělání s vyloučením jiných aspektů života, jako je trávení času venku, může mít na zrak velmi negativní vliv.

Ve Spojených státech trpí krátkozrakostí asi 40 % dospělých, což je oproti 25 % v roce 1971 opravdu výrazný nárůst. Obdobný nárůst byl zaznamenán i ve Velké Británii, situace obou zemí je však stále méně alarmující než v Jižní Koreji, na Tchaj-wanu a v pevninské Číně, kde se míra krátkozrakosti u dospívajících a mladých dospělých pohybuje mezi 84 % a 97 %. Pokud se současný trend nepodaří zvrátit, krátkozraká bude do roku 2050 polovina světové populace.

Proč krátkozrakost vadí?

Na první pohled se představa krátkozrakého světa nemusí jevit jako zásadní problém, vědci ale varují, že krátkozrakost není neškodná. Čím dříve se u dětí projeví (typicky ve věku mezi 8 a 12 lety, stále častěji však v ještě nižším věku), tím je pravděpodobnější, že se v dospělosti rozvine v závažný problém, který může v konečném důsledku ohrozit jejich zrak postižením očí šedým nebo zeleným zákalem, odchlípením sítnice nebo myopickou makulopatií

Krátkozrakost přitom není zdaleka pouze dědičným onemocněním. „Genetika hraje jen malou roli. Rodinná anamnéza krátkozrakosti riziko jejího rozvoje u dítěte sice zvyšuje, čistě genetický případ krátkozrakosti je ale vzácný,“ říká optometrista Neema Ghorbani-Mojarrad z britské University of Bradford. Za významnější jsou považovány faktory životního stylu, zejména nedostatek času venku a zaměření zraku na blízké předměty po delší dobu prostřednictvím činnosti, jako je čtení. 

„Ukázalo se, že vzdělání způsobuje krátkozrakost,“ říká Ghorbani-Mojarrad. Jde o to, že děti tráví hodně času ve třídách a čtením. Každý rok dokončeného vzdělání očekávanou míru krátkozrakosti zvyšuje. Pokud jde o potenciální souvislost mezi časem u obrazovky a krátkozrakostí, důkazy zatím nejsou přesvědčivé.

Cena za vzdělání

Většina novorozenců začíná život s dalekozrakostí. Během prvního roku života se oči přirozeně vyvíjí a dalekozrakost se snižuje, v některých případech se však rozvíjí krátkozrakost. Oční bulva je pak příliš protáhlá na to, aby dokázala rozeznat předměty na dálku bez pomoci korekčních prostředků, jako jsou brýle.

„Generace mého otce trávila spoustu času venku na rybách a podobně,“ říká Chiaová. „Potom ale do Singapuru přišla urbanizace a nastal velký tlak na vzdělání. Rodiče chtěli, aby se jejich děti dostaly na nejlepší školu a šly na univerzitu. Všechny děti to zahnalo dovnitř, více četly, protože čtení mělo být dobré pro jejich rozvoj.“

V srpnu 2021 vydala Čína nařízení, kterým omezila dostupnost online her dětem a mladistvým na jednu hodinu denně, a to pouze v pátek, sobotu, v neděli a státní svátky mezi osmou a devátou hodinou večer.

Paradoxem samozřejmě je, že čtení dětem obecně prospívá. Gramotnost a školní docházka je obecně pro blaho dětí zásadní a jejich nedostatek může způsobit trvalé problémy. „Snaha o vynikající vzdělání s vyloučením jiných aspektů života, jako je trávení času venku, může mít na zrak velmi negativní vliv,“ říká profesor Nathan Congdon, specialista na globální zdraví   z Queen´s University v irském Belfastu. Poukazuje přitom na vysokou míru krátkozrakosti v zemích, které v oblasti vzdělávání dosáhly největších úspěchů, konkrétně tedy v Japonsku, Koreji, Vietnamu, Číně, Hongkongu nebo právě Singapuru.

Čas trávený ve škole však sám o sobě nemusí být nutně jádrem problému, což ukázaly lockdowny během koronavirové pandemie. Během ní se školy po celém světě zavíraly, ale zdraví očí dětí se ještě zhoršilo. Děti totiž zůstávaly doma a trávily hodiny zíráním na obrazovky a monitory počítačů či telefonů, ať už kvůli online výuce nebo „zabíjení času“ v situaci, kdy jiné formy zábavy a aktivit nebyly dostupné.

Odložte mobily

Tváří v tvář těmto skutečnostem se mnozí rodiče možná ptají, co mohou udělat pro ochranu zraku svého dítěte. Oční cvičení, která byla dříve doporučována jako nízkonákladová zdravotní strategie, se ukázala jako nedostatečná v prevenci krátkozrakosti v dlouhodobém horizontu. A jelikož je zdraví očí globálním problémem, mnoho zemí z něj také učinilo prioritu.

Čína například varuje, že rozšířená krátkozrakost by mohla způsobit nedostatek pracovních sil v řadě průmyslových odvětví. V srpnu 2021 vydala oficiální nařízení, kterým omezila dostupnost online her dětem a mladistvým na jednu hodinu denně, a to pouze v pátek, sobotu, v neděli a státní svátky mezi osmou a devátou hodinou večer. Přístup k herním serverům tak podléhá registraci a verifikaci identity uživatele. Opatření bylo sice zavedeno primárně s ohledem na celkově negativní dopad nadměrného času stráveného dětmi online, argument potenciální přímé souvislosti s kvalitou zraku však rozhodnutí o jeho vzniku urychlil.

Singapur v rámci své Strategie proti krátkozrakosti zavedl screening zraku u dětí už v mateřských školách. Prostřednictvím Národního centra zraku distribuuje do vzdělávacích zařízení brožury pro žáky a jejich rodiče, které se věnují péči o zrak. Stát také všeobecně podporuje školy v tom, aby do maximální možné míry umožnily výuku a trávení času žáků a studentů venku namísto uzavřených učeben. U předškolních zařízení se tato doba mimochodem již zdvojnásobila.

Související…

Barva očí se může občas změnit i v dospělosti. Někdy je ale třeba zpozornět
Jan Handl

foto: Shutterstock , zdroj: BBC

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...