fbpx

Barva očí se může občas změnit i v dospělosti. Někdy je ale třeba zpozornět 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Barva našich očí nemusí být po celý život konstantní, může ji změnit široká škála vnějších vlivů od zranění přes infekci až po poškození slunečním světlem. A zdá se, že někdy ke změně barvy očních duhovek dochází i spontánně

Zveřejněno: 4. 10. 2022

Obecně se dá také konstatovat, že ke změně barvy očí dochází přirozeně častěji u modrookých dětí, hnědookým naopak barva většinou zůstává. Studie, kterou vedla Cassie Ludwigová, oftalmoložka z Byers Eye Institute na Stanfordské univerzitě, se účastnilo 148 dětí narozených v Lucile Packard Children's Hospital v Kalifornii. Vědci v ní nejprve zaznamenali barvu jejich duhovky při narození, 63 % dětí se narodilo s hnědýma očima, téměř 21 % s modrýma očima 10 % s „neurčitelnou“ barvou, 5,5 % se zelenýma a „oříškově“ zbarvenýma očima a 0,5 % dokonce s částečnou heterochromií, kdy měla duhovka jednoho oka jiné zbarvení než oka druhého.

O dva roky později Ludwigová zjistila, že ze čtyřiceti modrookých dětí ve studii mělo ve věku dvou let jedenáct z nich hnědé oči, tři oříškové a dvě zelené. Ze 77 hnědookých novorozenců měli téměř všichni (konkrétně 73 z nich) ve dvou letech pořád hnědé oči. Zdá se tedy, že modré oči se v raných fázích našeho života mění mnohem častěji než hnědé oči. Ale proč?

Melanin a genetika

Jedno vodítko spočívá ve skutečnosti, že nejčastější změnou bylo ztmavnutí, pouhých pět ze 148 dětí ve studii mělo časem oči světlejší. Trend ztmavování očí může být způsoben nahromaděním ochranného pigmentu v duhovkách. 

Ve studii, jíž se účastnilo více než 1 300 dvojčat od dětství do dospělosti, se barva očí obvykle přestala měnit ve věku šesti let, i když v některých případech (10 až 20 % zkoumaných osob) se barva očí nadále měnila i během dospívání a dospělosti. U neidentických dvojčat se barva očí v pozdějším věku rozcházela pravděpodobněji než u jednovaječných dvojčat. To podle Davida Mackeye, profesora oftalmologie na Lions Eye Institute na University of Western Australia naznačuje genetický prvek sklonu ke změně barvy očí. Ačkoli jsou výsledky studií omezené a byly provedeny pouze v jedné zemi, v USA, zdá se, že změny barvy očí jsou nejběžnější u lidí s původem ze severní Evropy, obyvatel Tichomoří a míšenců.

Existují jisté paralely s někdy pozorovanými změnami v barvě vlasů u těchto populací během dětství. „Uvidíte fotky některých dětí, které jsou jako miminka blonďatá, ale když vyrostou, mají docela tmavě hnědé vlasy,“ říká Mackey. „Pigment ve vlasech se může v průběhu času postupně zvyšovat, a to pravděpodobně proto, že buňky, které ho vytvářejí, se množí a migrují.“

Co změny barev ovlivňuje, nevíme, ale téměř jistě můžeme říci, že zde existuje interakce genetiky a prostředí, ve kterém žijeme.

A to může platit i pro barvu očí. Souvisí to s větším množstvím pigmentu, který se hromadí v prvních měsících nebo letech po narození. „Hlavním pigmentem v očích je melanin a je to právě způsob distribuce melaninu, který barvu očí definuje,“ vysvětluje Mackey.

Kde se bere melanin?

Vyšší hladiny melaninu mohou být prospěšné při intenzivním slunečním záření, stejně jako pigment v kůži přináší ochranu před poškozením sluncem. U duhovek s malým množstvím melaninu vzniká modrá barva kvůli způsobu, jakým kolagenová vlákna na zadní straně duhovky rozptylují světlo. Proč ale oči některých dětí časem obsahují více melaninu, zůstává záhadou.

„Vlastně nevíme, co ovlivňuje tyto změny barev,“ říká Mackey, ale ve hře může být faktor životního prostředí. „Můžete téměř jistě říci, že zde existuje interakce genetiky a prostředí,“ říká Mackey. „Ale jaké faktory životního prostředí by to mohly ovlivnit? Pro běžnou populaci taková data jednoduše ještě nemáme.“

Pozor na pihy a znaménka v oku

Zatímco mnoho změn v barvě očí je neškodných, některé mohou být spojeny i se závažnějším problémem, jako je zranění, infekce nebo poškození sluncem. Jednou ze světově nejznámějších změn barvy oka po zranění bylo levé oko Davida Bowieho. Nápadný rozdíl mezi jeho tmavým levým okem a bledě modrým pravým okem byl důsledkem úderu pěstí do hlavy, kdy se jeho levá zornice trvale rozšířila. Jde o stav známý jako anizokorie.

V případě Bowieho stála za změnou barvy oka zvětšená zornička. Zranění jako takové ovšem barvu duhovek změnit může i tehdy, když se do oka dostane hodně krve. Častěji je ale příčinou infekce. Slavným případem skutečné heterochromie, kdy se barva duhovek liší, je herečka Mila Kunis, jejíž pravé oko je hnědé a levé zelené. V jejím případě byla heterochromie důsledkem infekce duhovky, která zničila část pigmentu v levém oku.

„Některá infekční onemocnění mohou způsobit, že pigment zmizí,“ vysvětluje Mackey. Jedním z nich je Fuchsova heterochromní iridocyklitida, která je způsobena virovou infekcí, často zarděnkami. Viru se v oku dobře daří a může způsobit ztrátu pigmentu. Prosperovat uvnitř oka a ovlivňovat jeho pigmentaci. V jednom extrémně vzácném případě zaznamenal člověk, který přežil ebolu, změnu barvy očí z modré na zelenou. Bylo zjištěno, že virus přetrvává v jeho oční tekutině i poté, co byl odstraněn z jiných částí těla.

Někdy změna zbarvení očí nezasáhne celou duhovku, ale jen malé skvrny. Světlé flíčky známé jako Brushfieldovy skvrny se mohou objevit na duhovkách lidí s Downovým syndromem, zatímco hnědé skvrny nazývané Lischovy uzly jsou běžným znakem neurofibromatózy typu 1.

Stejně jako na kůži se mohou v duhovce i jinde v oku objevit pihy a mateřská znaménka. Někdy jde o neškodnou pihu, jindy znaménko může vyrůst v nádor a vážně ohrozit zdraví i život. Právě při změnách tohoto typu je vhodné zpozornět mnohem více než u změn barvy očí u dětí.

Související…

Ještě před pár tisíci let měli všichni lidé hnědé oči. Modrá je poměrně nová
Monika Kovačková

foto: Shutterstock , zdroj: BBC

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...