fbpx

Práce z domova plného dětí není žádný med, může se ale zdát, že vám dá alespoň odpočinout od protivných kolegů a tyranského šéfa. Ve skutečnosti to ale může být právě naopak. Ve virtuálním světě si totiž řada lidí dovolí to, co by osobně nikdy neřekla nebo neudělala. Včetně nadřízených

Zveřejněno: 8. 4. 2021

Chodíte do práce rádi, protože vás ta práce třeba i baví. Nebaví vás ale poslouchat hloupé nebo rádoby vtipné poznámky škodolibých kolegů a už vůbec vás nebaví plnit první i poslední přání pedantského šéfa, který si při jednání se zaměstnanci rozhodně servítky nebere. Možná jste doufali, že se to při nástupu na home office kvůli pandemii zlepší. Když nebudete své "neoblíbence" muset denně vídat a budete se věnovat jen práci, ušetříte si vlastně docela dost zbytečného stresu a bude to nakonec fajn. Jenže to tak vůbec dopadnout nemusí. Alespoň příběh pražské copywriterky Nikoliny, který popisuje britská BBC, byl údajně noční můrou.

Když kvůli koronavirové pandemii měnila počátkem roku 2020 dvaadvacetiletá copywriterka Nikolina kancelář za bezpečí svého bytu, těšila se na to, že si aspoň odpočine od nepřátelské atmosféry, s níž se musí v práci v českém hlavním městě denně potýkat. „Myslela jsem, že práce doma bude mnohem méně stresující, protože šéf nebude sledovat každý můj pohyb,“ svěřila se BBC Nikolina, která se kvůli ochraně soukromí (a ochraně před šéfy) raději rozhodla nezveřejnit příjmení.

Šmírovací software

Jak se záhy ukázalo, Nikolina se v očekávání "domácí pracovní pohody" ošklivě mýlila, protože šéf našel možnosti, jak tým monitorovat virtuálně, za pomoci softwaru, jako je TeamViewer nebo Hubstaff. Díky nim začal svým zaměstnancům včetně Nikoliny organizovat každičký aspekt pracovní doby a kritizovat i ty největší drobnosti. „To bylo mimořádně stresující, protože jsme nevěděli, kdy zrovna si vzpomene nás zkontrolovat,“ vzpomíná Nikolina.

Zaměstnanci měli zakázané jakékoliv volno, problém měli i s tím, aby si i jen připravili jídlo nebo se přes den osprchovali.

Vedení týmu na dálku se brzy proměnilo v obtěžování, kdy nadřízený zaměstnance podle náhodného výběru obvolával a požadoval, aby s ním sdíleli svou obrazovku, nebo vyžadoval záznamy z celého dne. „Pokud si všiml poklesu aktivity na více než deset minut, provedl inspekci přes Zoom nebo TeamViewer,“ popisuje Nikolina. Zaměstnanci měli zakázané jakékoliv volno, problém měli i s tím, aby si i jen připravili jídlo nebo se přes den osprchovali. Museli ovšem počítat s naléhavými požadavky v nočních hodinách.

Šéf byl přitom jediným kontaktem, na nějž se Nikolina a kolegové mohli ohledně práce obrátit, neměli tedy jinde zastání. Když pak chtěli s oním nadřízeným neúnosnost situace řešit, bylo jim řečeno, že by si své práce a platu měli vážit. „Celý tým pod jeho vedením trpěl,“ vzpomíná Nikolina. „Já osobně jsem pořád cítila úzkost a v noci jsem nemohla spát, protože jsem pořád dokola musela přemýšlet o práci.“

Toxická práce, toxické zdraví

Nikolinin případ ukazuje, že tyranskému šéfovi nebo nepříjemným kolegům dává práce na dálku paradoxně do rukou mnohem mocnější zbraň, než by koho kdy napadlo. Na dálku a virtuálně si totiž většina lidí dovolí říci mnohem více, než by kdy dokázala naživo. S tím souvisí i vyšší úroveň monitorování, kontrolování a hrubostí.

Komunikace s tyranským šéfem je při práci z domova těžší nejen kvůli nedostatku sociálních interakcí, ale také kvůli emočnímu vyčerpání pramenícímu se smývajících se hranic pracovního a soukromého života.

„Práce na dálku navíc může situaci zhoršit i v tom, že jednotlivec nedostává podporu od kolegů, cítí se izolovaný a bezbranný,“ komentuje Nikolinin příběh na stránkách BBC Aditya Jain, docent v oboru řízení lidských zdrojů na Nottingham University Business School, který se zaměřuje na studium stresu, pohody a duševního zdraví na pracovištích. „Komunikace s tyranským šéfem je při práci z domova těžší nejen kvůli nedostatku sociálních interakcí, ale také kvůli emočnímu vyčerpání pramenícímu se smývajících se hranic pracovního a soukromého života,“ dodává.

Pokud podobná situace přetrvává, může mít v dlouhodobém horizontu závažný dopad na celkové zdraví a podnítit vznik potíží se srdcem, svalovým i kosterním systémem nebo také s psychikou, kdy se může spustit syndrom vyhoření, nebo dokonce deprese.

Právo na obranu

Co s tím? Podle Manuely Priesemuthové, odborné asistentky fakulty byznysu a ekonomie na Villanově Universitě v Pensylvánii, je na počátku zásadní určit jasné hranice, které nadřízený nesmí překročit, a chránit tak soukromí zaměstnanců. „I když to může být pro toxického šéfa velmi náročné, můžete zkusit podniknout malé kroky, jako je vypnutí telefonu po určité hodině večerní, odhlášení se z e-mailu a jednoduše znepřístupnění,“ radí na stránkách BBC.

Pokud ani to nepomáhá, doporučuje jak Jain, tak Priesemuthová nastudovat práva zaměstnanců, případně se poradit i s právníkem, aby lidé věděli, jak na takové neslušné a obtěžující jednání ze strany nadřízeného reagovat. „Důležité je vědět, že se můžete bránit,“ říká Jain.

A to také Nikolina a několik kolegů nakonec udělali. Jakmile to vývoj okolností umožnil, ve stávajícím zaměstnání skončili a vydali se vlastní cestou. „Nyní mám tvůrčí svobodu a klid v rozvíjení vlastního podnikání, pracuji na webových stránkách pro randění a vztahy,“ uzavírá Nikolina.

Související…

Videohovory nefungují. Zíráme sami na sebe a neposloucháme, co říkají ostatní
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Mohl vzniknout díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Mohl vzniknout díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...