fbpx

Výzkumný tým z University of Cambridge potvrdil to, co občas bývá více než zřejmé, a také tvrdí, že jeho zjištění by mohla být použita k odhalení lidí náchylných k radikalizaci

Zveřejněno: 10. 7. 2021

Náš mozek je vodítkem pro ideologie, podle kterých jsme se rozhodli žít. Tedy alespoň podle výzkumu, který naznačuje, že lidé, kteří se hlásí k extremistickým postojům, mají tendenci špatně plnit složité mentální úkoly. Vědci z University of Cambridge se snažili vyhodnotit, zda kognitivní dispozice, tedy rozdíly ve způsobu, jakým jsou informace vnímány a zpracovávány, utvářejí ideologické pohledy na svět, jako jsou politická a nacionalistická přesvědčení, a to bez ohledu na demografické údaje, jako jsou věk, pohlaví či rasa.

Studie zahrnovala na 330 účastníků z USA ve věku 22 až 63 let, kteří byli během dvou týdnů podrobeni sérii testů. Šlo o 37 neuropsychologických úkolů a 22 testů osobnosti. Úkoly byly navrženy tak, aby byly neutrální, nikoli emocionální nebo politické a zahrnovaly například memorování vizuálních tvarů.

Přemýšlení jim moc nejde

Vědci poté pomocí matematických modelů extrahovali z výsledků informace o vnímání a učení účastníka a jeho schopnosti zapojit se do "komplexního a strategického mentálního zpracování problematiky".

Lidé s extremistickými postoji měli tendenci přemýšlet o světě černobíle a potýkali se s komplexními úkoly, které vyžadovaly složité mentální kroky.

Podle studie zveřejněné v časopise Philosophical Transactions of the Royal Society vědci zjistili, že ideologické postoje odrážejí kognitivní rozhodování. Klíčovým zjištěním bylo, že lidé s extremistickými postoji měli tendenci přemýšlet o světě černobíle a potýkali se s komplexními úkoly, které vyžadovaly složité mentální kroky.

Na druhou stranu tedy i lidé, kteří mají problém zpracovat a naplánovat složité úkoly, mohou být více přitahováni k extrémistickým nebo autoritářským ideologiím, které zjednodušují svět. Dalším rysem lidí s tendencemi k extremismu je, že nejsou dobří ve zvládání svých emocí, což znamená, že jsou impulzivní a mají tendenci vyhledávat emocionálně evokující zážitky.

Argumenty je nezajímají

Vědci zjistili, že účastníci studie, kteří jsou náchylní k dogmatismu, uvízli ve svých názorech a jsou relativně odolní vůči důvěryhodným důkazům, lépe řečeno mají problém s jejich zpracováním. Například když jsou požádáni, aby zjistili, zda se tečky (jako součást neuropsychologického úkolu) pohybují doleva nebo doprava, zpracování informací a rozhodování jim trvá déle. U některých kognitivních úkolů byli účastníci požádáni, aby reagovali co nejrychleji a nejpřesněji.

Psychologická podstata extremismu je podle vědců směsí konzervativních a dogmatických přístupů.

Lidé, kteří se přikláněli k politickému konzervatismu, inklinovali k pomalé a stabilní strategii, zatímco političtí liberálové zvolili o něco rychlejší a méně přesný přístup. Tím se potvrzuje teze, že konzervativní lidé k vyhodnocování podnětů přistupují opatrně.

Psychologická podstata extremismu je podle vědců směsí konzervativních a dogmatických přístupů. Studie, která zkoumala 16 různých ideologických orientací, by mohla mít důležité důsledky pro identifikaci a pomoc lidem nejvíce ohrožených radikalizací napříč politickým a náboženským spektrem. Demografické specifikace lidí přitom nehrají takovou roli, jak se sociologové a další vědci dříve domnívali.

Související…

Videohry dokážou hrát i prasata. Joysticky ovládají rypákem a dobře se baví
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Palivo budoucnosti může vyrobit slunce. Na bázi fotosyntézy

Palivo budoucnosti může vyrobit slunce. Na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...