Ochota nechat se očkovat proti viru SARS-CoV-2 alespoň v Česku, kde se nemoc covid-19 nedaří dostat pod kontrolu, v posledních týdnech a měsících podle průzkumů stoupá. Stále tu jsou ale lidé, kteří se očkovat nechtějí. Jako důvod uvádějí především obavu z vedlejších účinků. Ta obava, jak už dnes z dat víme, je víceméně lichá. Více může lidem uškodit takzvaný nocebo efekt, což je takový opak placeba.
O placebo efektu už každý slyšel, proto jen stručně. Jestliže bude pacient věřit v účinnost podávaného léku, může pocítit zlepšení svého zdravotního stavu i tehdy, když dostává „lék“, který neobsahuje žádné účinné látky, tedy placebo. Zatímco placebo (z latinského „potěším“) působí pozitivně, negativní účinky má nocebo (z latinského „uškodím“).
Za co můžou advokáti v USA
Nocebo efekt je tedy výraz pro situaci, v níž pacient předpokládá, že lék bude mít nežádoucí účinky, a pak je skutečně pociťuje, i když v podaném léku žádné aktivní látky nejsou. Na rozdíl od placebo efektu se nocebo efekt u pacientů projevuje až v posledních desetiletích. Souvisí to s jejich informovaností a kořeny tohoto efektu můžeme hledat (jak jinak) ve Spojených státech.
Během zmíněného výzkumu bylo polovině pacientů řečeno, že lék může způsobit erektilní dysfunkci, zatímco druhá polovina nebyla o tomto možném vedlejším účinku informována.
Tamější advokáti jsou pověstní tím, jak dokážou vymáhat od firem či institucí odškodnění pro skutečně, ale také domněle poškozené, a to i v zcela absurdních případech. Výrobci léků se proti tomu začali bránit tím, že v přiložených informacích detailně popisují všechny možné komplikace, které by mohl lék pacientovi přivodit. Zatímco výrobci si mohou alespoň částečně oddychnout, tato praxe znamená komplikaci pro lékaře, kterým jejich pacienti začali některé léky odmítat, popřípadě – jestliže léčbu akceptují – si začnou na popsané komplikace se zvýšenou mírou stěžovat.
Vsugerované problémy s erekcí
Lékaři tak stojí před otázkou, nakolik mají svého pacienta o možných nežádoucích účincích informovat. V roce 2012 byla vypracována studie, která nocebo efekt detailněji popisovala. Lék finasterid je podáván mužům ke zmírnění příznaků zvětšení prostaty. Během zmíněného výzkumu bylo polovině pacientů řečeno, že lék může způsobit erektilní dysfunkci, zatímco druhá polovina nebyla o tomto možném vedlejším účinku informována. V informované skupině čtyřiačtyřicet procent účastníků uvedlo, že se u nich vyskytla erektilní dysfunkce. V neinformované skupině to bylo pouze patnáct procent.
V podobném experimentu skupina německých psychologů vzala pacienty s chronickými bolestmi dolní části zad a rozdělila je do dvou skupin pro test flexe, tedy pohyblivosti nohou. Jedna skupina byla informována, že test může vést k mírnému zvýšení bolesti, zatímco druhé skupině bylo řečeno, že test nemá žádný vliv na úroveň bolesti. První skupina pak hlásila silnější bolest a prováděla méně ohybů nohou než druhá skupina.
Někoho nepřesvědčí nic
Další, docela nedávná srovnávací studie o nocebo efektu rozvířila diskusi v časopise Journal of the American Medical Association (JAMA) o tom, jak jsou pacienti negativně ovlivněni očekávanými nežádoucími účinky jejich léčby. Věstník lékařské asociace shrnul výsledky studie nazvané SAMSON (Self-Assessment Method of Statin Side Effects or Nocebo), tedy Metodu sebehodnocení vedlejších účinků statinu aneb nocebo. Statiny jsou léky, které se užívají především ke snížení hladiny krevních tuků. A kdo si přečte jejich příbalový leták, zjistí, že mezi nežádoucí účinky patří mimo jiné zánět nosních cest, bolest hrdla, krvácení z nosu, bolest hlavy, nevolnost, zácpa, plynatost, trávicí obtíže, průjem, bolest kloubů, bolest svalů, k tomu poruchy chuti, ztráta paměti… No, je toho prostě dost.
Studie nocebo efektu zahrnovala šedesát dobrovolníků, kteří dostávali po dobu jednoho roku měsíční dávky léků, z nichž jen některé inkriminovaný statin opravdu obsahovaly. Dobrovolníci nevěděli, zda v daný měsíc berou tablety s účinnou látkou, nebo ne. Přičemž si měli zaznamenávat, jak se cítí. Experiment skončil srovnáním záznamů pacientů. Ti pak nemohli uvěřit, že v některých měsících, kdy se cítili nejhůře, si brali léky, jež právě statin neobsahovaly. Devadesát procent negativních účinků tak mohlo být přičteno efektu nocebo. Studie tak většinu pacientů přesvědčila, že mohou v léčbě statinem bez obav pokračovat. Méně než třetinu nepřesvědčilo nic.
Negativní úloha sociálních sítí
Tato studie ukazuje, že stojí za to věnovat čas potřebný podrobnému vysvětlení účinku léků a vytvoření důvěryhodnějšímu vztahu mezi lékaři a pacienty. Případ potřeby očkování proti infekčním nemocem však má svá specifika. S průběhem takové choroby končící smrtí se dlouho nikdo nesetkal a mnozí vidí právě očkování jako další větší riziko. Na sociálních sítích si pak vyměňují neověřené či zveličené informace o škodlivých dopadech vakcinace. Zveličování fake news bylo například jedním z důvodů, proč v USA na jaře roku 2019 vypukla u dětí epidemie spalniček. Sociální média kvůli tomu vyvinula vlastní aktivity, aby zabránila šíření falešných informací o očkování.
V lednu 2019 například Facebook oznámil, že zakáže příspěvky s obsahem, který propaguje odmítání vakcinace. Podobné dezinformace ovlivňují ochotu nechat se očkovat proti viru SARS-CoV-2 i u nás, nicméně, jak už jsme naznačili, onen zájem pomalu stoupá. Podle průzkumu Život během pandemie loni v září projevilo ochotu nechat se zdarma naočkovat 56 % dotázaných. V prosinci toto číslo kleslo na 50 %, ale v lednu zase začalo stoupat a v půli února už činilo 52 procent. Hodnoty jsou ovlivněny i některými kroky politiků, kteří nás svými výkony stále přesvědčují o tom, že je lepší „zkusit tu vakcínu“, než se pokoušet přežít pod jejich vládou.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: NCBI
