fbpx

Po částečném úspěchu, kdy se dědicům Huga Salma podařilo v rámci restitucí získat 600 hektarů původního panství, se opět rozhořel spor o to, zda byl kníže Hugo Salm oprávněným držitelem československého státního občanství

Zveřejněno: 12. 2. 2021

Ústavní soud se opět zabývá restituční kauzou rodu Salmů, která se de facto táhne už od roku 1945. Stejný soud rozhodl již v roce 2005, že prozatímní osvědčení o státním občanství udělené Hugovi Salmovi Okresním národním výborem v Boskovicích v roce 1946 na základě tzv. Benešových dekretů musí zůstat v platnosti.  Ministerstvo vnitra však v roce 2006 rozhodlo, že toto osvědčení zpětně odebere. To znemožňuje rodině Salmů pokračovat v uplatňování svých restitučních nároků. V sázce je přitom panství o rozloze přibližně šest tisíc hektarů pozemků, lesů a zámek v Rájci nad Svitavou. Dědici nesouhlasí ani se závěry ministerstva, které naznačuje, že Salm během války dostatečně nebojoval a netrpěl.

Po částečném úspěchu, kdy se dědicům Huga Salma podařilo v rámci restitucí získat 600 hektarů původního panství, se opět rozhořel spor o to, zda byl kníže Hugo Salm oprávněným držitelem československého státního občanství. „Navrhovatelé namítají, že Ministerstvo vnitra ČR nemělo žádný důvod pro to, aby pokračovalo v řízení započatém už v roce 1945. Mělo ho místo toho zastavit, a umožnit tak pokračování restituce. Místo toho jsme nadále svědky zpochybňování protinacistických činů knížete Huga Salma během druhé světové války ze strany státních úředníků,“ shrnuje postoj Salmů Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitzová, dcera  Huga Salma.

Byl Salm občanem?

Salmovi potomci nyní před Ústavním soudem napadají především rozhodnutí Ministerstva vnitra z roku 2006. Ten se přitom již v roce 2005 touto kauzou zabýval a rozhodl, že Ministerstvo vnitra odebralo prozatímní osvědčení v roce 2002 protiústavně. Tehdy se ministerstvo kauzou začalo zabývat na popud Okresního úřadu v Blansku, který jej vyzval, aby navázalo na řízení o zachování československého občanství zahájené Hugem Salmem hned po válce v roce 1945 podle tzv. Benešových dekretů.

Hugo Salm proti tehdejšímu režimu aktivně bojoval a trpěl pod nacistickým terorem.

Přes závěry Ústavního soudu rozhodlo v roce 2006 Ministerstvo vnitra znovu, že Hugo Salm nebyl v době, kdy kauza započala, československým občanem. Tím pádem byl i jeho restituční nárok neoprávněný. Ministerstvo se tak neztotožnilo se závěry Okresního národního výboru v Boskovicích z roku 1946. Ten Salmovi s přihlédnutím k tomu, že jeho loajalita k Československu nikdy nebyla zpochybněna, udělil tzv. prozatímní osvědčení typu B o zachování československého státního občanství. K finalizaci procesu a udělení plnohodnotného státního občanství nakonec nikdy nedošlo, protože Hugo Salm poměrně záhy zemřel.

Zpochybnění role

Okresní národní výbor v Boskovicích se v době rozhodování přitom do značné míry opíral o dvě kritéria – Hugo Salm proti tehdejšímu režimu aktivně bojoval a trpěl pod nacistickým terorem. „Ministerstvo vnitra se ale po více než šesti dekádách usmyslelo jinak. I přes to, že na lůžko upoutaný a vážně nemocný Hugo Salm za protektorátu ukrýval na svém zámku v Rájci nad Svitavou partyzána, nepovažuje vnitro tento hrdinský čin za ,boj‘ v pravém slova smyslu. Podobně iracionálně se vypořádalo i s podmínkou strádání pod nadvládou okupačních sil – nacistická nucená správa nad majetkem rodu Salmů podle něj též nedosahuje intenzity ,trpění‘. Navzdory tomu, že se nad panstvím neustále vznášela hrozba konfiskace ve prospěch vůdce SS Heinricha Himmlera,“ uvádí Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitzová na pravou míru sporné aspekty kauzy.

Proti tomuto úřednickému aktivismu se už v roce 2005 ostře vymezil Ústavní soud. Ministerstvu vnitra podle něj nenáleží právo zpochybňovat původní závěry boskovického okresního národního  výboru, který byl v roce 1946 daleko způsobilejší k posouzení poválečné reality i role Huga Salma v protinacistickém odboji. Poukázal navíc na fakt, že po dobu téměř šedesáti let nikdo československé státní občanství knížete Salma nezpochybňoval. V tom je třeba pokračovat, aby byla ochráněna důvěra dědiců v tento institut. Ministerstvo však rozhodlo v opačném duchu a za necelý rok znovu Salmovo státní občanství nezachovalo. Podle Marie Alžběty Salm-Reifferscheidt-Raitzové „nemůže v právním státě nastat situace, že rozhodnutí Ústavního soudu nejsou respektována.“

Dílčími aspekty případu se kromě Ústavního soudu zabývají také Okresní soud v Blansku a Krajský soud v Brně.

Související…

Češi jsou pragmatičtí až moc. To jim brání v rozletu, říká Constantin KinskýProč se morálně pohoršujeme?Estonci zkoušejí nahradit soudce umělou inteligencí. Zatím je AI pod dohledem

foto: Profimedia

Tipy redakce

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...