fbpx

Než za sebou naposledy zavřete dveře kanceláře, zkuste si zanalyzovat, co je příčinou toho, že byste s tou prací nejraději sekli

Zveřejněno: 5. 4. 2021

Už jste měli dovolenou? A vezmete si ji? Anebo jinak: Jak poznáte, že jste vyhořelí? Jste neustále vyčerpaní, naštvaní, cítíte se nedokonalí a nedocenění. Všechno ve vás se bouří a radí vám, abyste se na tu práci konečně vykašlali. Je to ale ta nejlepší volba? Je nesoulad mezi pracovní pozicí a vámi tak velký, že byste si měli hledat novou práci?

Podle Světové zdravotnické organizace je vyhoření oficiální lékařskou diagnózou. Jeden z výzkumů, který se týká vyhoření, identifikuje šest oblastí možné nerovnováhy, které k němu vedou, a nabízí rady, jak s nimi pracovat.

1. Pracovní vytížení

Když máte pracovní zátěž, která odpovídá vaší kapacitě, můžete úkoly odbavovat efektivně, zároveň mít příležitosti k odpočinku a zotavení a také si najdete čas pro profesní růst a rozvoj. Když se cítíte chronicky přetíženi, příležitosti k obnovení rovnováhy neexistují.

Posuďte, jak dobře si vedete v klíčových oblastech, tedy plánování pracovní zátěže, prioritách, delegování úkolů, umění říkat ne a zbavení se perfekcionalismu.

Chcete-li řešit své pracovního vytížení, posuďte, jak dobře si vedete v klíčových oblastech, tedy plánování pracovní zátěže, prioritách, delegování úkolů, umění říkat ne a zbavení se perfekcionalismu. Pokud nepokročíte v jedné nebo raději ve více uvedených oblastech, těžko pocítíte změnu k lepšímu.

2. Nedostatek kontroly

Pocit, že vám chybí samostatnost, přístup ke zdrojům a možnost rozhodovat, může být důvodem vaší nepohody. Pokud zjistíte, že nemáte věci pod kontrolou, zeptejte se sami sebe: „Co mě přimělo k tomu, abych se cítil takhle?“ Váš šéf vás kontaktuje kdykoliv ve dne i v noci a cítíte, že musíte být vždy v pohotovosti? Jsou priority na vašem pracovišti neustále posunovány, takže nejste s ničím schopni pořádně pokročit? Nebo prostě nemáte dostatek předvídavosti, pokud jde o vaše fyzické nebo lidské zdroje, abyste mohli účinně vykonávat svou práci?

Pak se zeptejte sami sebe, co můžete udělat pro změnu této situace. Je možné o této problematice diskutovat se šéfem, aby se vytvořila lepší pravidla a nebylo potřeba reagovat nonstop? Můžete dospět k dohodě, že určité priority budou stabilní a neměnné? Nebo potřebujete ke své práci něco navíc a jste schopni si to s šéfem domluvit? Jakmile tyto oblasti zvážíte a proberete, uvidíte, zda můžete něco ovlivnit.

3. Odměna

Pokud se odměna (nemusí jít jen o peníze nebo benefity) za vaši práci neshoduje s množstvím úsilí a času, který jí věnujete, pak budete mít pravděpodobně pocit, že se vám to vlastně nevyplatí.

Zkuste experimentovat a zjistit, které z odměn vás uspokojí a zda je možné je na současném pracovišti dostávat.

V tomto případě stojí za to zamyslet se nad tím, co by vás uspokojilo. Možná je třeba požádat o zvýšení platu nebo povýšení, třeba bude stačit více pozitivní zpětné vazby při pohovorech se šéfem. Možností je také vybírání přesčasů a odpočinek. Zkuste experimentovat a zjistit, které z odměn vás uspokojí a zda je možné je na současném pracovišti dostávat.

4. Komunita

S kým pracujete? Jaké jsou v práci vztahy, a můžete si navzájem věřit? V mnoha případech si nemůžete vybírat kolegy a klienty, ale na dynamice vztahů pracovat můžete. Někdy si stačí jen přátelsky poklábosit, zeptat se, jak se vede, a skutečně poslouchat odpovědi.

Nebojte se chválit kolegy za dobře odvedenou práci, projevujte vděk a úctu. Vyhoření může být nakažlivé, naopak zvýšením své individuální angažovanosti můžete posunout morálku celého kolektivu. Pokud zjistíte, že děláte, co můžete, ale ostatní vztahy zlepšovat nechtějí nebo nemohou, pak byste měli zvážit změnu práce.

5. Spravedlnost 

Zamyslete se nad tím, zda se vám dostává spravedlivého zacházení. Projeví někdo uznání za vaši práci, nebo jsou oceňováni jiní a vy se pochvaly nedočkáte? Jsou termíny prodlužovány a zdroje navíc poskytovány jiným a ne vám?

Všiml jsem si, že druhý tým dostal další týden pro práci na projektu. Můžete mi pomoci pochopit, proč to pro náš tým možné není?

Pokud máte pocit, že nespravedlnost vyhoření zhoršuje, začněte tím, že se ozvete. Někdy si lidé neuvědomují své předsudky, dokud jim neřeknete, co vlastně chcete. Můžete požádat o přiznání podílu na nějakém úkolu, o poskytnutí prostoru v části prezentace nebo o čas či zdroje navíc. A pokud zjistíte, že nespravedlnost trvá, můžete na ni zdvořile upozornit: „Všiml jsem si, že druhý tým dostal další týden pro práci na projektu. Můžete mi pomoci pochopit, proč to pro náš tým možné není?“

6. Nesoulad hodnot

Pokud si vysoce ceníte něčeho, co firma nemá, vaše motivace tvrdě a vytrvale pracovat může výrazně poklesnout. Ideály a motivace bývají v jednotlivcích a organizacích hluboce zakořeněny. Když hodnotíte tento prvek vyhoření, musíte pečlivě zvážit, jak je pro vás důležité, aby se vaše hodnoty a hodnoty firmy shodovaly.

Než z práce odejdete, přemýšlejte, co přesně k vašemu vyhoření přispívá, a pokuste se provést změny.

Zvažte také, zda šéfové ve vaší firmě posunuli své hodnoty. Podívejte se kolem a zeptejte se sami sebe: Jak se můj šéf, můj tým a moje firma rozhodují a jak investují zdroje? Vyhovuje mi základní motivace? Panuje ochota něco měnit? Pokud se hodláte pevně držet vašich hodnot a okolí je na tom jinak, měli byste uvažovat o změně.

Vyhoření není jen únava z práce. Ovlivňuje ho mnoho faktorů, se kterými se dá pracovat. Než z práce odejdete, přemýšlejte, co přesně k vašemu vyhoření přispívá, a pokuste se provést změny. Pokud zjistíte, že se navzdory vašemu veškerému úsilí jen málo změnilo, pak uvažujte, zda má smysl zůstat, nebo je čas odejít.

Související…

Jste frustrovaní v práci? Jak poznáte, zda na vás přichází syndrom vyhoření
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Harvard Business Review

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...