fbpx

Dokument Free Solo získal letos Oscara. Jeho hlavní hrdina zatím přežil všechny výstupy, teď se snaží vyrovnat s životem v páru

Zveřejněno: 28. 3. 2019

Zatímco největší hvězdou mezi extrémními sportovkyněmi je v současnosti vytrvalostní běžkyně českého původu Jasmína Paris, na mužském nebi září třiatřicetiletý Alex Honnold. Americký horolezec si zajistil slávu tím, že už několikrát přelstil smrt a podnikl životu nebezpečné výstupy zvané „free solo“, což znamená s holýma rukama a bez jakéhokoli jištění. Financial Times nyní popisují i jeho cestu k filmovému Oscaru.

Poté, co žil deset let v dodávce, surfoval na cizích wifi a večeřel přímo z pánve, opustil svůj svobodný život, aby půl roku propagoval dokument o sobě samém s názvem Free Solo. Snímek sklidil úspěchy v kinech po celém světě, v únoru 2019 získal Oscara za nejlepší dokument a hlavnímu představiteli zajistil slávu popových hvězd. Je těžké si vzpomenout, kdy se naposledy horolezectví dostalo do povědomí široké veřejnosti. Snad někdy v roce 1953 po natočení snímku Dobytí Everestu.

free oscar 0415734714

Předávání Oscarů proběhlo 24. února. Tady ještě filmový štáb Free Solo s Alexem Honnoldem netuší, že soška za nejlepší dokument bude patřit právě jim


Filmy a knihy o horolezectví a vlastně jakémkoli jiném dobrodružství vždy stavěly svůj příběh na bezprostředním ohrožení života, které jim navíc propůjčilo hloubku a pozdvihlo sport do filozofičtějších rovin. Free solo jde ale až za hranu toho, na co byli diváci dosud zvyklí.

Lidé se mě na smrt a strach ptají celkem často, ale ta otázka trochu postrádá smysl.

Dokument zachycuje dech beroucí Hannoldův výstup v roce 2017 po cestě Freerider na El Capitan, což je ikonický 900 metrů vysoký žulový útes v Yosemitském národním parku. Výstup provádí „free solo“, což v jeho případě znamená sám a bez lana. Jediné uklouznutí, uvolněný kámen nebo padající kus skály by pro mladíka, který rozhodně na první pohled nepůsobí dojmem hrdiny, znamenaly jistou smrt.

Sláva, nebo smrt

Zatímco klasické horolezectví může být pro někoho těžko pochopitelné (složité techniky, názvosloví a podobně), free solo má v sobě brutální jednoduchost. „Představte si olympijský souboj o zlatou medaili. No, a pokud ji nedostanete, zemřete,“ říká Tommy Caldwell, slavný lezec a Alexův přítel. Nikdy se nikdo nepokusil pokořit bez jištění něco tak těžkého, jako je Freerider. Ale i tak mnoho jiných, podobných Hannoldovi, medaili nezískalo. „Každý, kdo „free solo“ dělal delší dobu, je teď mrtvý,“ říká Caldwell.

cadwell 0388383843

THE DAWN WALL, Tommy Caldwell, 2017.


Diváci zadržují dech a začínají se potit. Jsou svědky toho, jak se Honnoldova přítelkyně hroutí a s pláčem se ho ptá: „Proč to chceš dělat?“ Zatímco pro štáb, který řeší dilema, jak moc je jeho přítomnost u této „scény“ vhodná, je to možná podobně náročné. „Je těžké si nepředstavovat to nejhorší,“ říká Jimmy Chin, jeden z kameramanů dokumentu.

Muž, který nezná strach

Objevují se děsivé myšlenky i v Honnoldově mysli? „Lidé se mě na smrt a strach ptají celkem často, ale ta otázka trochu postrádá smysl,“ říká. „Kdybych celou dobu na stěně přemýšlel o tom, že zemřu, pravděpodobně bych nešplhal. Prostě by to nebylo tak zábavné.“

Když mu během vyšetření ukazovali děsivé obrázky, jeho amygdala, část mozku, která zaznamenává strach, to sotva postřehla.

Jaké to tedy je, být v polovině útesu a vědět, že tě nedrží při životě nic jiného než vlastní obratnost a štěstí? „Na free solo miluji především pocit, že jsem opravdu velký a zároveň strašně malý. Když jste na zdi vysoké skoro kilometr, cítíte se jako malá bezvýznamná skvrna. A víte, že když spadnete, zemřete, ale nic se vlastně nezmění – přírodě je to jedno. Ve velkém obrazu světa jste jen nepatrnou částečkou. V tu samou chvíli se ale cítíte úžasně, protože to děláte, jak nejlépe dokážete. Jste na samém limitu svých schopností, nejlepší verzí sebe sama. Říkáte si: Jsem muž, ale zároveň nejsem nic.“

free honnold 2

Jeden z vrcholů filmu a z těch, který Honnold zdolal bez jakéhokoli jištění (a asi i pojištění)


U jiných horolezců už si dávno vysloužil přezdívku „Ten, který s ničím nemá problém“. Klidně totiž pokrčí rameny nad tím, co druzí považují za nepřekonatelné. Tvrdí, že na útesu El Capitan se cítil naprosto v bezpečí. Lidi zajímalo, jestli jeho mozek nefunguje jinak, v roce 2016 tedy souhlasil s tím, že podstoupí MRI sken. Když mu během vyšetření ukazovali děsivé obrázky, jeho amygdala, část mozku, která zaznamenává strach, to sotva postřehla. „Ta studie ale o ničem nevypovídá,“ říká Hannold a zdůrazňuje, že byl porovnáván pouze s jedním dalším člověkem. Myslí si, že poté, co v životě zažil tolik intenzivních zážitků, už je prostě trochu otupělý. Ve skutečnosti možná jeho tajemství nespočívá v supersíle ani abnormální struktuře mozku, ale v naprostém oddání se cíli.

Precizní příprava

Honnold strávil nacvičováním všech potřebných pohybů dva roky, včetně nejtěžšího úseku El Capitana s názvem Boulder Problem. Při jeho překonání se přidržoval jen dvěma prsty. Poté musel udělat dlouhý krok vlevo a pak se, téměř bez držení, dostat nohou k většímu stupínku. „Samozřejmě se snažím nemyslet na to, že bych mohl spadnout. Ale když jsem sám, bylo by to vlastně OK. Jen bych nerad spadl přímo před svými přáteli, to by bylo blbý,“ říká ledabyle.

Ve skutečnosti měl onen nejtěžší pohyb nacvičený do největšího detailu. Ne vždy se ale přípravě věnoval. Už v roce 2008 provedl několik free solo výstupů, které mu v horolezeckém světě udělaly jméno. Při druhém výstupu, který podnikl na yosemitský Half Dome, nešly věci podle plánu a téměř na vrcholu se dostal do nesnází. „Chvíli jsem cítil paniku,“ vzpomíná ve své knize Sám ve stěně. Asi pět minut pochyboval, uvězněný v „soukromém pekle“ se strachem, že udělá osudovou chybu.

Syn náročné matky

„Nebylo to ideální,“ přiznává dnes. „A proto se teď také tolik soustředím na přípravu,“ říká. Honnoldův neutuchající elán je pravděpodobně výsledkem dětství, které strávil v Sacramentu. Byl, jak sám říká, „docela stydlivé dítě, možná melancholik“. Jeho první free sola byla motivována ani ne tak touhou překonat sám sebe, jako spíše tím, že nechtěl mluvit s ostatními lezci.

free alex honnold camera

Takhle se natáčel dokument Free Solo. Být jeho kameramanem taky nic moc...


Jeho matka Dierde Wolownicková, dnes ovdovělá učitelka francouzštiny v důchodu, s dětmi mluvila jen francouzsky a bylo těžké ji něčím ohromit. Její nejoblíbenější frází bylo „presque ne compte pas“ („skoro“ se nepočítá). Veřejné projevy náklonnosti u ní byly vzácné a slovo „láska“ v rodině neexistovalo. „Alex se hlavně snaží dokázat své matce, že je dost dobrý,“ řekl jeho přítel Cedar Wright v roce 2014.

Honnold sám si ale myslí, že jeho matka by spíš ocenila, kdyby dodělal vysokou. Ve skutečnosti z univerzity odešel už po prvním „příšerném“ roce. Byla to Kalifornská univerzita v Berkeley, kde žil jako kůl v plotě, protože mu stydlivost bránila najít si přátele. Honnold po odchodu ze školy využil jednu z výplat životní pojistky a odjel na cesty v rodinné dodávce. Chtěl se věnovat už jen tomu jedinému – lezení. Přísná výchova v něm ale zůstala. Dodnes nepije alkohol ani kávu a třetinu svého příjmu věnuje na charitu.

Láska hory překonává

Free Solo je také příběh lásky, sleduje Honnoldův rozvíjející se vztah se Sanni McCandlessovou. Setkali se na jedné Alexově autogramiádě krátce předtím, než se začal točit film. V dokumentu vidíme, jak se mladá žena stěhuje k němu do dodávky, pak si společně kupují dům v Las Vegas, ona je nadšená, on spíš znuděný. Když se ho pak Sanni v obchodě s ledničkami ptá, zda jejich vztah nějak změní jeho přístup k riskování, odpovídá upjatě: „Kdyby bylo mou povinností maximalizovat délku svého života, pak ano, samozřejmě bych se musel vzdát lezení.“ „A cítíš to jako svou povinnost?“ ptá se ona. „Ne,“ odpovídá. „Necítím, ale cením si tvého zájmu.“

fre sanni 0415754253

Ve filmu můžeme sledovat i nelehký vztah se Sanni McCandlessovou


Každý, kdo někdy stál v obchodě s bílým zbožím a měl pocit, že se mu zhroutil svět, cítí, že hlavním problémem filmu zdaleka není Boulder Problem, ale právě Alexův rozpor mezi touhou po dobrodružství a soukromým životem. „Pro Sanni je smyslem života štěstí, chce trávit čas s lidmi, kteří ji naplňují,“ říká lezec. „Pro mě je to o výkonu... Nikdo nedosáhl ničeho skvělého tím, že byl šťastný a v klidu.“

Konec zatím dobrý

Ale přece... Osmnáct měsíců po skvělém výstupu na El Cap se zdá, že Alex ubral na tempu. „Myslím, že jedno z poučení filmu je to, že stále můžete snít o dokonalosti a jít za svou vášní, a přitom mít zdravý vztah. Sanni a já jsme stále spolu. Vždycky se ptala, proč nedělat obojí. Proč nebýt úspěšný horolezec a zároveň šťastný a zdravý? Tak si říkám, že bych to mohl zkusit.“

freesolo alex honnold

Dá se skloubit šťastný vztah a radost z extrémního sportu?


Ve snímku říká třídě dětí, že je asi tak bohatý jako „středně úspěšný zubař“. A jak se díky oscarovému dokumentu Free Solo změnila jeho finanční situace? „Teď už je to spíš jako úspěšný zubař.“ Nejdůležitějším příjmem jsou pro něj přednášky a podpora od firem, z nichž nejdůležitější je spolupráce s módní outdoorovou značkou The North Face.

Související…

Proč ženy v extrémních závodech často překonávají mužePřesvědčovat sponzory mě už nebaví, říká paralympijský plavec Jan PovýšilO překonávání hranic s Pavlem Děckým: Co vás bolí, to vás posílí

Alex už je tedy slavný, bohatý a šťastně usazený. Nyní se spolu s přítelkyní vrací zpět do dodávky na sezónu v Yosemitském parku. Letos se ještě chystá na pákistánský Karakoram, který je tak vysoký jako El Cap, ale ve vyšší nadmořské výšce. Trvá na tom, že tam žádné free solo neplánuje (přestože své cíle vždy držel v tajnosti, aby se vyvaroval přílišného tlaku). El Cap, cíl, o kterém snil více než deset let, má každopádně v kapse a další podobné ho pravděpodobně čekají.

foto: Profimedia a Free Solo Movie, zdroj: The Financial Times

Tipy redakce

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Proč už jsme si jistí, že člověk ohřívá planetu

Proč už jsme si jistí, že člověk ohřívá planetu

Moderní věda má za to, že prakticky celou klimatickou změnu od 70. let 20. století...

Palivo budoucnosti? Mohlo by nám ho vyrobit slunce, a to na bázi fotosyntézy

Palivo budoucnosti? Mohlo by nám ho vyrobit slunce, a to na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.