fbpx

Trio úspěšných koučů povede v neděli 25. listopadu seminář pro širokou veřejnost

Zveřejněno: 22. 11. 2018

Co spojuje Jana Mühlfeita, bývalého ředitele Microsoftu, Marka Dzirasu, mentora a spisovatele, a Mariana Jelínka, mentálního kouče, který spolupracoval například s Jaromírem Jágrem nebo Karolínou Plíškovou? Úspěch, empatie, schopnost skloubit kariéru s osobním životem a snaha předávat zkušenosti dál. Všichni tři jsou největšími hvězdami semináře Máte na víc, který se odehraje už tuhle neděli od 10 do 17 hodin v Kongresovém centru Praha. 

Související…

Do stavu flow dostane dítě jedině talent, říkají Jan Mühlfeit a Kateřina Novotná
Komerční článek

Seminář je určen všem, kteří chodí do práce, co je nebaví, žijí v nenaplňujících vztazích, vydělávají peníze proto, aby sousedům ukázali, že mají lepší auta, domy a milenky… Všem těm budou Jan, Marek i Marian předávat základní poselství: Jsou lidé, kteří dokážou žít jinak, být sami sebou, opustit komfortní zónu a udržet se ve flow, zóně optimálního výkonu. A stačí k tomu maličkost: pochopit souvislost mezi úspěchem a štěstím. I vy máte na víc, než si myslíte!

Někdy se stává, že člověk ráno vstane a dopředu tuší, že den nebude z nejlepších, a na co sáhne, to nedopadne dobře. Co v takovém případě děláte vy?

Jan Mühlfeit: Člověk je tím, co dělá opakovaně, a přesně pro tyhle případy mám své ranní rutiny, které mě vrátí zpátky do hry. Zopakuju si tři věci, na které se těším. Pak se věnuju dýchání při boxu, dělám krátkou meditaci, následně jdu běhat, cvičím jógu, thaiči, pak mám tabatu, což je japonské cvičení, a studenou sprchu. Snažím se nastavit hlavu i tělo tak, aby byl ten den dobrý.

Mým životním posláním je pomáhat najít poslání jiným lidem.

Marian Jelínek: Používám self koučovací techniku, kdy se snažím změnit naladění formou vnitřního dialogu. 

Která kniha vás ovlivnila natolik, že se k ní pravidelně vracíte?

Jan Mühlfeit: Těch knih je celá řada, například 7 návyků vůdčích osobností od Stevena Coveyho, která se zabývá charakterem, hodnotami atd. Dále je to Jak změříte svůj život od Claytona Christensena, která pojednává o smyslu lidského života. A určitě to byly knihy od Deepaka Chopry, ať už to bylo Sedm duchovních zákonů úspěchu nebo i ty další. Deepak pro mne spojuje svět spirituality a vědy: tvrdí, že spiritualita se zakládá na vědeckých základech.

Marian Jelínek: Těch je spousta. Mám různá období. Někdy je to Jung, někdy Frankl, Dwecková… Když knihy čtu, tak si v nich podtrhávám a následně si čtu to podtrhané, ale k žádné se pravidelně a často nevracím. Čtu stále nové a nové. 

Mým životním posláním je pomáhat najít poslání jiným lidem. Neberu to jako práci, spíš jako poslání a koníčka.

Dostali jste někdy dobře míněnou radu, která ale nefungovala tak, jak jste čekali?

Jan Mühlfeit: Můj finanční poradce mi kdysi v dobách finanční krize říkal: „Je to v pohodě, budeme ještě čekat.“ Tenkrát jsem prodělal dost peněz a s tím poradcem už samozřejmě nespolupracuju. Tahle rada tedy rozhodně nefungovala.

mate zenachlap 1280x800

Marian Jelínek: Buď věčně pozitivní – to byla rada, která mi nefunguje. I negativismus má svou roli, právě proto, abychom si jednak více cenili pozitiv a na druhé straně neztráceli určitý druh “životadárného napětí", nejistotu v jistotě – to je (z evolučního pohledu) nejlepší nastavení jedince.

Máte také nějaký pracovní rituál?

Jan Mühlfeit: Anglicky se tomu říká mindfulness, znamená to dělat věci vědomě, být v přítomném okamžiku. 80 až 90 procent času dělám věci, co mě dostávají do flow. Mým životním posláním je pomáhat najít poslání jiným lidem. Ať už jde o top manažery, celebrity, olympijské vítěze a sportovce či děti… Neberu to jako práci, spíš jako poslání a koníčka.

Dneska už dokážu několikrát během dne meditovat, cvičím jógu, thaiči.

Marian Jelínek: Záleží, o jakou práci se jedná, například před přednáškami chci být 5 až 10 minut o samotě. Jinak žádné výjimečné, specifické rituály nemám.

Může se člověk dostat na vrchol, a přitom se úplně nezničit?

Jan Mühlfeit: Velmi dobrá otázka. Ani já jsem se nevyhnul velkému propadáku. Na přelomu let 2011 a 2012 jsem měl šestkrát depresi. Nejdřív jsem se těšil, že zemřu, pak jsem byl několik měsíců v psychiatrické léčebně. Udělal jsem chybu – odpočíval jsem fyzicky, ne mentálně. Celý život sportuju, ale nevypínal jsem tu hlavu, takže jsem například v sauně nebo při sportu neustále přemýšlel. Což dnes už není. Dneska už dokážu několikrát během dne meditovat, cvičím jógu, thaiči.

Marian Jelínek: Musí milovat to, co dělá. 

foto: Shutterstock, zdroj: Máte na víc

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...