fbpx

Nejde jen o soustředění. Chvilka klidu přes den nám pomůže k lepšímu spánku i empatičtějšímu vnímání

Zveřejněno: 10. 10. 2018

V tichosti šťasten být a víc než oni... Shakespeare ticho opěvoval i ve svých dílech a nebyl rozhodně jediný, kdo si „zvuk ničeho“ zamiloval. Také spisovatel a komik Jirka Charvát v nedávném rozhovoru přiznal, že z kanceláře odešel pracovat domů, protože tam má větší prostor soustředit se na hlubokou práci.

Související…

Najděte si své ticho. Obnovuje činnost mozku a rozvíjí kreativitu
Milada Kadeřábková

Nemůžu jinak než souhlasit. A i když se říká, že my ženy dokážeme dělat víc věcí najednou, pro mě je naprosto nemyslitelné pracovat a do toho konverzovat s kolegy, nebo se v tramvaji soustředit na knížku a zároveň „vypnout“ ten cvrkot kolem. Pokud se jednoduše chceme dostat do „flow“, v tichu a klidu to jde mnohem lépe.

Když denně strávíte několik minut v tichu, zmizí problémy se spánkem.

Neustálý šum kolem nás způsobuje vnitřní neklid, naopak ticho ulevuje od stresu, zvyšuje kreativitu, ale umožňuje nám také o věcech do hloubky přemýšlet, lépe poznat sama sebe. V našem těle však způsobuje i fyziologické změny, a to zejména v mozku. Jeho vliv na naše fyzické i psychické zdraví vědci studovali několik desetiletí a několik výzkumů bylo opravdu zásadních.

Lepší paměť

Studie z roku 2013 publikovaná v žurnálu Brain, Structure and Function zkoumala myši pod vlivem hluku a ticha. Ticho bylo původně pouze kontrolní podmínkou, která měla minimalizovat účinky nezávislých proměnných ve studii. Překvapivě se však u myší pobývajících v tichu dvě hodiny denně vyvinul zajímavý vedlejší efekt – v hipokampu, což je oblast mozku spojená se soustředěním a schopností se učit, jim začaly růst nové buňky.

spanek ticho 1010152681

I dvě minuty ticha pomáhají mozku a tělu


Pomoc při nespavosti

Když denně strávíte několik minut v tichu, zmizí problémy se spánkem. Alespoň to naznačuje studie z roku 2015 publikovaná v JAMA Internal Medicine, která byla původně zaměřena na techniku mindfulness, tedy tiché pozorování vlastních myšlenek. Účastníci, kteří se jí denně věnovali, přestali trpět nespavostí a jejich noci byly klidnější.

Zklidnění

Dokonce i pouhé dvě minuty ticha dokážou uvolnit napětí v mozku a těle. Potvrdili to vědci v roce 2006, kteří navíc zjistili, že pobyt v tichém prostředí uklidní víc než poslech „uklidňující“ hudby. Také několik dalších výzkumů, které měřily změny srdeční frekvence, respirační rychlost, hladinu oxidu uhličitého a další fyzické změny, prokázalo, že krátký pobyt v tichu mění způsob, jakým naše tělo reaguje na vnější události.

ticho prace 1044298858

V tichu se uvolňují receptory, které snižují stres


Další studie dokonce naznačují, že ticho může pomoci překonat trauma z dětství, posttraumatický syndrom a další náročné stavy, protože aktivuje uvolňování oxytocinu, receptoru GABA a serotoninu, tedy všech hormonů, které snižují stres.

Citlivost a empatie

V mozku je mnoho oblastí, které jsou spojeny s emoční citlivostí a empatií. Jednou z těch hlavních je takzvaný supramarginální gyrus. Pokud tato oblast mozku správně nefunguje, tak se obzvláště při rychlém rozhodování dramaticky snižuje naše schopnost soucítit s druhými.

Ticho nás učí na lidi i zkušenosti reagovat novým způsobem, protože dává nadhled.

Když ale trávíme čas v tichu, tato zóna spolu s dalšími, jež s empatií souvisí, má možnost regenerovat tak, aby později mohla reagovat citlivěji. To ostatně prokázalo také 22 studií, které zjistily, že meditace v tichu u lidí rozvíjí soucit k sobě i druhým.

Zpracování informací

Studie z roku 2001 definovala takzvaný „výchozí režim“ funkce mozku a ukázala, že i v režimu klidu byl mozek aktivní a neustále integroval a vyhodnocoval přijaté informace. Tento „výchozí režim“ je podle neurologa pracujícího pro americkou armádu Josepha M. Morana používán například během takzvané sebereflexe, kdy zhodnocujeme vlastní osobnost a vlastnosti: „Když mozek odpočívá, je schopen integrovat informace z vnějšku i vnitřku do vědomého pracovního prostoru,“ tvrdí neurolog.

Jinými slovy, než abychom jen naučeně odpovídali na vnější stimuly, což by běžně vedlo k méně uvědomělému chování, ticho nás učí na lidi i zkušenosti reagovat novým způsobem, protože dává nadhled.

foto: Shutterstock, zdroj: The Mindunleashed

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...