Ráno cestou do práce si koupíte kávu do papírového kelímku. Dopoledne několikrát upijete z PET lahve, k obědu vytáhnete z lednice plastovou krabičku a strčíte ji rovnou do mikrovlnky. Večer nakrájíte zeleninu na plastovém prkénku a před spaním si uvaříte čaj ze sáčku. Takový docela obyčejný den. Jenže právě během něj jsme své jídlo a pití vystavili několika situacím, při nichž se mohou z plastů uvolňovat mikro- a nanoplastové částice.
Mikroplasty dnes vědci nacházejí prakticky všude – ve vodě, potravinách i lidském těle. Objevili je v krvi, plicích, placentě, játrech, ledvinách, a dokonce i v mozku. A zatímco ještě před několika lety byla hlavní otázka, zda se vůbec mohou dostat tak hluboko do našeho organismu, dnes je tu mnohem palčivější problém: co v našem těle vlastně dělají.
Záněty, plodnost i oxidační stres
Odpověď zatím není definitivní, první výsledky ale příliš uklidňující nejsou. V roce 2024 například vědci našli mikro- a nanoplasty v krčních tepnách více než poloviny zkoumaných pacientů. A právě u těchto lidí se během následujících tří let statisticky výrazně častěji objevily infarkty, mrtvice nebo úmrtí.
Další překvapení přišlo o rok později. Výzkumníci našli mikro- a nanoplasty v lidských játrech, ledvinách i mozku, přičemž právě v mozkové tkáni byly jejich koncentrace výrazně vyšší. Navíc vzorky z roku 2024 obsahovaly plastů více než ty z roku 2016. Co přesně to znamená pro naše zdraví, se stále zkoumá. Výzkumy ale výskyt plastů v těle už nyní dávají do souvislosti se zánětem, oxidačním stresem, narušením imunity, a dokonce i s problémy v oblasti plodnosti.
Když už mikroplasty dýcháme, pijeme a jíme tak jako tak, nemusíme si je alespoň sami strouhat do salátu.
Pochopitelně nemá smysl propadat panice pokaždé, když zahlédnete plastovou krabičku. Některé zdroje mikroplastů lze ale překvapivě jednoduše omezit. Třeba tím, že přestanete dělat následující věci.
Prkénko k obědu
Když se na staré plastové prkénko podíváte proti světlu, pravděpodobně uvidíte desítky drobných zářezů. Nabízí se tedy otázka: kam se všechen ten chybějící plast poděl? Část z něj mohla skončit v jídle. Vědci konkrétně odhadují, že používání plastového prkénka nás může vystavit desítkám milionů mikroplastových částic ročně, které se při krájení mechanicky uvolňují z jeho povrchu. Pokud tedy hledáte jednu věc, které je dobré se jednoduše zbavit, začněte právě tady.
Raději talíř
Plastová krabička je praktická, dokud ji nezačneme zahřívat. Ve studii publikované v roce 2023 porovnávali vědci různé způsoby používání plastových nádob a nejvíce částic se uvolňovalo při ohřevu v mikrovlnce. Během pouhých tří minut se z některých nádob uvolnilo až 4,22 milionu mikroplastových a 2,11 miliardy nanoplastových částic na centimetr čtvereční povrchu. Před ohřevem tedy oběd raději přendávejte do skleněné či keramické nádoby.
Papírový kelímek s překvapením
Papírový kelímek na kávu bývá zevnitř potažený tenkou vrstvou polymeru, aby se vám během několika minut nerozmočil v ruce. A právě kombinace plastu a horkého nápoje není zrovna ideální. Když vědci nalili do jednorázových papírových kelímků vodu o teplotě 85 až 90 °C a nechali ji v nich 15 minut, našli v ní mikroplastové částice pocházející z vnitřní vrstvy kelímku.
Nejde o život bez plastu. Jde o situace, kdy plast zbytečně zahříváme, řežeme nebo opakovaně namáháme.
Jedna káva vás samozřejmě nemusí děsit. Pokud si ji ale kupujete cestou do práce každý den, je to další zdroj plastových částic, který lze poměrně snadno omezit vlastním skleněným nebo nerezovým hrnkem.
Jedna PETka na celý týden
Znáte to. Dopijete vodu, PETku znovu naplníte a máte dobrý pocit, že alespoň nevyrábíte další odpad. Jenže mikroplasty mohou vznikat i při obyčejném otevírání a zavírání víčka, kdy se plastové části třou o sebe. A samotná balená voda jich může obsahovat překvapivě mnoho. Studie publikovaná v PNAS našla ve třech testovaných značkách v průměru kolem 240 tisíc mikro- a nanoplastových částic na litr, z nichž přibližně 90 procent tvořily nanoplasty. Pro každodenní používání proto dává větší smysl skleněná nebo nerezová lahev.
Čaj s plastovou příchutí
Čajový sáček vypadá nevinně. Některé moderní typy, zejména ty efektní průhledné nebo pyramidové, jsou ale částečně či úplně vyrobené z polymerních materiálů. A pak je ponoříme do vody, která má skoro sto stupňů.
Známá studie z roku 2019 zjistila, že jeden plastový čajový sáček při louhování ve vodě o teplotě 95 °C uvolnil přibližně 11,6 miliardy mikroplastových a 3,1 miliardy nanoplastových částic. I zde se nicméně nabízí velmi jednoduché řešení: sypaný čaj a obyčejné kovové sítko.
Plasty z varné konvice
A když už jsme u čaje, plast se do něj nemusí dostat jen ze sáčku. Dalším zdrojem může být samotná rychlovarná konvice, pokud má plastové části přicházející do kontaktu s vroucí vodou.
Reklama
Zároveň se však zjistilo, že časem se může na vnitřním povrchu vytvořit minerální vrstva z vody, která uvolňování částic výrazně omezí. Nemusíte tedy hned běžet do obchodu pro novou konvici. Když už ale nějakou vybíráte, dává smysl sáhnout spíš po skle nebo nerezu.
Pozor na rýži
A nakonec jeden zdroj, který nevzniká přímo ve vaší kuchyni. Mikroplasty už mohou být v potravinách ve chvíli, kdy je přinesete domů. Výzkumníci například našli plastové částice ve všech zkoumaných typech balené rýže. Předvařená instantní rýže navíc ve studii obsahovala přibližně čtyřnásobné množství plastů oproti běžné rýži. Ještě zajímavější je ale druhá část jejich zjištění: obyčejné propláchnutí rýže před vařením množství mikroplastů významně snížilo. Takže až budete příště rýži proplachovat, vězte, že tím možná nesmýváte jen přebytečný škrob.
A právě o takové drobnosti jde. Není potřeba vyházet půl kuchyně a začít se obklopovat výhradně sklem, dřevem a nerezem. Stačí pár změn tam, kde dávají smysl. Protože když už mikroplasty dýcháme, pijeme a jíme tak jako tak, nemusíme si je alespoň sami strouhat do salátu.
