fbpx

Bylo prokázáno, že existuje vztah mezi používáním sebezraňujícího humoru a depresí. Není ale jisté, co je příčina a co následek

Zveřejněno: 17. 11. 2022

Humor plní v našich životech mnoho nejrůznějších funkcí. Když věci nejdou podle našich představ, používáme ho jako vyrovnávací mechanismus, jindy jen tak pro zábavu. Možná však překvapí, že to, jak často a jaký styl humoru používáme, svědčí také o našem psychickém zdraví. Vědci zkoumali, jaký vztah existuje mezi používáním různých druhů vtipkování a depresí.

Nejčastější test, který vyhodnocuje, jak lidé používají humor v každodenním životě, byl vyvinut už na začátku 20. století americkým psychologem Rodem Martinem a jeho studenty. Tento dotazník dělí humor na čtyři odlišné styly: sdružující, sebepodporující, sebezraňující a agresivní. První dva styly označují odborníci jako „zdravé“, další dva jako „nezdravé“.

Zničující humor depresivních

Studie kanadských vědců hledala souvislost mezi těmito styly humoru a dnes tolik obávanou depresí, která ročně postihuje miliony lidí na celém světě. Chtěli konkrétně zjistit, zda lidé s depresí dosahují vysokého skóre ve dvou „nezdravých“ stylech humoru a nízkého v těch „zdravých“. Navíc se také zaměřili na to, zda je vztah mezi stylem humoru a touto psychickou nemocí ovlivněn genetikou.

Ženy měly 2,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku deprese než muži a lidé s depresí používali sebezraňující humor více než ostatní.

Ve studii zkoumali 1154 australských dvojčat, přičemž 339 párů bylo jednovaječných a 236 dvouvaječných. Dvojčata byla vždy stejného pohlaví, zastoupeny byly ženy i muži. Z celkového počtu účastníků mělo diagnózu deprese 145 lidí. Všichni vyplnili dotazník zjišťující jejich styl humoru a navíc účastníci odpověděli na tři otázky, jež se týkaly deprese.

Výsledky studie zaprvé ukázaly, že ženy měly 2,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku deprese než muži, což potvrzují i další studie. Zadruhé, jak vědci předpokládali, lidé s depresí používali sebezraňující humor více než ostatní. Depresivní dvojčata přitom používala dva „zdravé“ styly humoru v menší míře než ta zdravá. Na rozdíl od očekávání však neexistovaly žádné výraznější rozdíly ohledně používání agresivního humoru u depresivních a nedepresivních osob.

Vliv genetiky

Díky porovnávání mezi jednovaječnými a dvouvaječnými dvojčaty mohli vědci dále zjistit, jak k danému vztahu přispívá genetika a prostředí. Studie nakonec připsala 26 % rozdílů ve skóre u deprese dodatečným genetickým faktorům a 74 % takzvaným „nesdíleným faktorům prostředí“ (například když dvojčata byla v rozdílných třídách nebo měla své vlastní přátele). Sdílené prostředí (například výchova ve stejné rodině) naopak mělo nulový dopad. Další výsledky ukázaly, že pozitivní korelace mezi depresivní škálou a sebezraňujícím humorem i negativní korelace mezi depresivní škálou a sebepodporujícím humorem měly také základ v genetice.

Vybírají si lidé s depresí nezdravý styl humoru automaticky a ani se nesnaží zlepšit svou situaci výběrem těch zdravějších?

Celkem vzato, studie prokázala nejen to, že styl humoru koreluje s depresí, ale také že minimálně některé z těchto korelací jsou výsledkem genetických vlivů, které zatím nejsou blíže specifikované. Zároveň je však nutné dodat, že samotné korelace neznamenají příčinnou souvislost, a není jisté, co přesně vlastně značí. Vybírají si lidé s depresí nezdravý styl humoru automaticky a ani se nesnaží zlepšit svou situaci výběrem těch zdravějších? Nebo právě nezdravý styl humoru sám o sobě depresi podporuje? Třetí možností je, že depresi a používání humoru ovlivňují hlavně genetické a environmentální faktory. Ale na toto téma je potřeba udělat ještě více výzkumů.

Související…

Co o člověku říká humor sebezničující a co ten agresivní
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...