fbpx

Co udělá alzheimer s mozkem? Plus pět způsobů, jak tomu předejít 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Alzheimerovou chorobou trpí na celém světě odhadem 24 milionů lidí. Ví se, jak choroba mění mozek, na lék si však ještě budeme muset počkat

Zveřejněno: 20. 8. 2022

Pokud jste někdy měli tu smůlu, že jste byli svědky toho, jak člen rodiny podléhá kognitivnímu poklesu, pak víte, proč je Alzheimerova choroba tak děsivá. V raných fázích se občas objeví drobnosti, jako zapomenuté jméno nebo propásnutá schůzka. Pak ovšem přichází pomalý a nevyhnutelný úpadek. Osobnost lidí s touto chorobou osciluje mezi záchvaty starostí, strachu, deprese a intenzivního hněvu. Po několika mučivých letech se pak úplně sesype jejich mysl i tělo.

Co se děje v mozku

Současní vědci dnes chápou mnohem lépe, jak Alzheimerova choroba mění mozek, než když na něm Alois Alzheimer poprvé rozpoznal abnormální výrůstky při pitvě v roce 1906. Ty jsou nyní známé jako amyloidní plaky. Jde o velké shluky beta-amyloidních proteinů. Tyto toxické a „lepkavé“ proteiny se hromadí v abnormálně vysokém počtu a předpokládá se, že jsou hlavním hnacím motorem onemocnění. Jak se množí a vážou se, narušují normální funkce buněk. Další „Alzheimerovou“ abnormalitou jsou neurofibrilární spleti, sbírka tau proteinů, které se tvoří uvnitř neuronů.

Tau proteiny typicky slouží jako stavební blok mikrotubulů a zabraňují jejich rozpadu. V mozku, změněném Alzheimerovou chorobou, se však tau proteiny od svých mikrotubulů oddělují a s jinými proteiny tvoří neurofibrilární klubka. Tyto spleti blokují synaptickou komunikaci mezi nervovými buňkami a dále poškozují normální buněčné funkce. Nemocného trápí neurozánět a vaskulární problémy, jako je snížený průtok krve a neschopnost glukózy projít hematoencefalickou bariérou.

Kognitivní pokles od ztráty paměti k potížím s řečí a řešením problémů až ke změnám osobnosti vede časem k atrofii mozku a smrti.

V normálním mozku čistí mikrogliální buňky metabolický odpad během spánku, s nástupem Alzheimerovy choroby se však stanou neschopnými tuto funkci vykonávat. Důvody této buněčné degradace zůstávají neznámé, ale výsledky jsou zřejmé. Jak se odpad hromadí, včetně škodlivých beta-amyloidních proteinů, zánět se šíří po celém mozku. Vaskulární problémy u Alzheimerovy choroby evidentně ve hře jsou, je ale otázka, jestli jsou její příčinou, nebo důsledkem. 

Bod zlomu

Zdá se, že amyloidní plaky ostatním příznakům Alzheimerovy choroby předchází, samy o sobě ale k rozvoji onemocnění nestačí. Podle neurovědkyně Lisy Genovaové existuje bod zlomu hromadění plaku, který nakonec nemoc nastartuje.

„Je to, jako když máte vysoký cholesterol,“ uvedla. „To neznamená, že dostanete infarkt. Pod bodem zlomu je zapomínání normální.“ Jinými slovy, váš mozek funguje dobře. Není třeba šílet pokaždé, když ztratíte klíče nebo si vzpomenete, že potřebujete chleba za deset minut poté, co jste opustili obchod. Ale za bodem zlomu je vlna neurofibrilárních klubek, působících neurozánět, vaskulární problémy a buněčnou smrt. Poruchy paměti pak dostávají jiný rozměr.

„Věci, které byste si normálně z minulého týdne pamatovali, se neukotví, protože váš hippocampus je pod útokem,“ popisuje Genovaová. A to, jak se Alzheimerova choroba rozvíjí od raných do středních stádií, plaky, zauzlení a zánět se šíří po celém mozku, vysvětluje klasický kognitivní pokles od ztráty paměti k potížím s řečí a řešením problémů až ke změnám osobnosti. Časem tato progrese vede k atrofii mozku a smrti.

Jak vybudovat odolný mozek

Nedostatek účinné léčby je znepokojující, ale výzkum Alzheimerovy choroby vedl k některým slibným objevům. Dá se tedy říct, že nejsme tak bezmocní, jak si možná myslíme.

m shutterstock 1157052994

3D zobrazení amyloidního plaku v mozku postiženém Alzheimerovou chorobou. (zdroj: Shutterstock)


„Pro drtivou většinu z nás není Alzheimerova choroba nevyhnutelná,“ tvrdí Genovaová. „Pouze dvě procenta lidí má Alzheimerovu chorobu, která je stoprocentně zděděná. Akumulace amyloidních plaků trvá 15 až 20 let a může být ovlivněna tím, jak žijeme.“ I když neexistuje žádná osvědčená metoda její prevence, existuje silné propojení mezi určitými životními styly a sníženým rizikem rozvoje onemocnění. Genovaová upozorňuje na pět důležitých zásad.

1. Dobře se vyspěte

Přiměřeným množstvím spánku dáte svým mikrogliálním buňkám čas, který potřebují k řádnému vyčištění vašeho mozku. To znamená v průměru 7–9 hodin spánku u dospělého. Bez dostatečného spánku se bude v průběhu let nadále hromadit nevyčištěný metabolický odpad. A samozřejmě budete trpět i každodenními problémy s kvalitou života.

2. Pravidelně cvičte

„Rychlá třicetiminutová procházka čtyřikrát až pětkrát týdně stačí ke snížení hladiny amyloidního plaku a snížení rizika rozvoje Alzheimerovy choroby o třetinu až polovinu,“ říká Genovaová. Cvičení může prospět i lidem, kteří již Alzheimerovu chorobu mají. Studie z Finska potvrzuje, že ačkoliv se kognitivní schopnosti zhoršovaly u všech pacientů s Alzheimerovou chorobou, u těch, kteří byli zařazeni do kontrolní skupiny bez intervence, to probíhalo výrazně rychleji než u těch, kteří byli zařazeni do cvičebních skupin.

3. Jezte zdravou stravu

Jaká strava je nejlepší? To hodně záleží na jedinci a jeho konkrétních potřebách, je třeba to konzultovat s lékařem. Studie prokázaly, že například středomořská strava je spojena s nižším rizikem Alzheimerovy choroby. Dopřejte si tedy dostatek ořechů, ovoce, zeleniny, luštěnin, obilovin a olivového oleje, vajec, ryb, mléčných výrobků a drůbeže. Neuškodí ani příležitostná sklenka vína.

4. Udržujte stres na uzdě

Bylo prokázáno, že chronický stres ovlivňuje hipokampus mnoha způsoby. Udržování nízké úrovně stresu, ať už cvičením či aktivním společenským životem, může pomoci udržet mozek ve výborné kondici. Bylo také prokázáno, že úzkost snižuje výkon lidí v testech paměti. Udržování nízké hladiny stresu tedy může být přínosem pro každého.

5. Učte se novým věcem

„Pokud žijete kognitivně aktivní život, učíte se tedy pravidelně nové věci, budujete to, čemu říkáme kognitivní rezerva. Pokaždé, když se naučíte něco nového, budujete nové synapse. Budujete nová neuronová spojení. Vzhledem k tomu, že lidský mozek obsahuje odhadem 100 miliard neuronů a každý neuron může vytvořit tisíce synapsí, je to spousta potenciálních kognitivních rezerv, které si můžete za celý život vybudovat.

Mezi další věci, které můžete udělat, abyste zlepšili své šance na překonání kognitivního poklesu, patří umírněné pití, nekouření a společenská aktivita s blízkými či ve vaší komunitě. Pokud se vám tento seznam zdá podivně známý, je to dobře. Jsou to stejné rady, které poskytují zdravotníci, aby pomohli lidem zlepšit kardiovaskulární zdraví, snížit riziko diabetu, předcházet mrtvici, posílit duševní zdraví a obecně žít šťastný, dlouhý a plnohodnotný život.

Související…

Ženy zvládají alzheimera lépe než muži. Díky druhému chromozomu X
Eva Doležalová

foto: Shutterstock , zdroj: Big Think

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...