fbpx

Děti, které se zapojují do her ve školce, mají méně problémů s psychikou ve škole 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Britský výzkum ukazuje, že děti, které se v předškolním věku naučí hrám s ostatními, mají ve vyšším věku tendenci k lepšímu duševnímu zdraví. Tato zjištění poskytují první jasný důkaz, že schopnost hrát si s vrstevníky má ochranný účinek na duševní zdraví

Zveřejněno: 31. 7. 2022

Výzkumníci z Cambridgeské univerzity analyzovali údaje o téměř 1 700 britských dětech ve věku tři a sedm let. U těch, které měly ve třech letech lepší schopnost si s vrstevníky hrát, se o čtyři roky později shodně projevovalo méně psychických potíží. Méně často byly hyperaktivní, jejich rodiče i učitelé hlásili méně problémů s chováním a emocemi, méně často se dostávaly do rvaček nebo sporů s ostatními dětmi.

Obecně to platilo i pro podskupiny dětí, které byly problémy s duševním zdravím ohroženy výrazně více než ostatní. Například pro děti, které v době výzkumu vyrůstaly v sociálně nevyrovnaném a slabém prostředí, nebo pro ty, jejichž matky měly samy psychické potíže buď během těhotenství, nebo bezprostředně po něm.

Kdo si hraje, nezlobí

Dr. Jenny Gibsonová ze Střediska pro hru ve vzdělávání, rozvoji a učení (PEDAL) na Pedagogické fakultě Univerzity v Cambridge k výzkumu uvádí: „Díky hře s ostatními získávají děti dovednosti, které jim umožní navázat silná přátelství ve školním věku. I když jsou pak ohroženy špatným duševním zdravím, tyto přátelské sítě jim často pomohou.“

„Důležitá je spíš kvalita než kvantita vrstevnických her. Hry s vrstevníky, které podporují spolupráci dětí, nebo aktivity, které podporují sdílení, budou mít pozitivní vedlejší účinky,“ doplňuje autorka studie Vicky Yiran Zhao.

Důležitá je spíše kvalita vrstevnických her než jejich kvantita.

Další, tentokrát australská studie 1 676 tamních dětí nazvaná Growing up in Australia sleduje vývoj dětí narozených mezi březnem 2003 a únorem 2004. Výzkum se týkal schopností dětí si ve věku tří let kvalitně s vrstevníky hrát v rámci čtyř typů her – jednoduchých běžných her, her na „předstírání“ nějaké role, cíleně zaměřených činností, jako je třeba stavění věže z kostek, a společných her, jako je hra na schovávanou.

Na základě pozorování dětí při těchto typech her pak byla určena síla vztahu mezi schopností dítěte si s vrstevníky hrát a příznaky možných potíží s duševním zdravím. Konkrétně šlo o hyperaktivitu, problémy s chováním, zvládáním emocí a interakci s vrstevníky. Tyto příznaky vědci u dětí zkoumali v sedmi letech.

Specificky byly analyzovány dvě podskupiny dětí. Šlo o děti s vysokou „reaktivitou“ (děti, které se v kojeneckém věku velmi snadno rozčílí a obtížně se uklidňují) a děti s nízkou „vytrvalostí“ (děti, které mají problém dokončit náročný úkol). Oba tyto rysy jsou spojeny se špatnými výsledky v oblasti duševního zdraví.

Fakta k zamyšlení

Děti s vyšším skóre schopnosti hrát si s vrstevníky ve třech letech pak v sedmi letech vykazovaly výrazně méně známek obtíží v oblasti duševního zdraví. Na každou jednotku zvýšení schopnosti hrát si s vrstevníky ve třech letech kleslo skóre naměřené u dětí v sedmi letech u problémů s hyperaktivitou o 8,4 %, u problémů s chováním o 8 %, u emočních problémů o 9,8 % a u problémů s vrstevníky o 14 %. To platilo bez ohledu na potenciální rušivé faktory, jako je úroveň chudoby nebo psychické potíže matek v těhotenství. Zásadní roli nehrálo ani to, zda děti měly dostatek příležitostí ke hře se sourozenci a rodiči.

Účinek byl patrný i u rizikových skupin. Zejména mezi 270 dětmi z kategorie „málo vytrvalých“ měly ty, které si ve třech letech lépe hrály s vrstevníky, v sedmi letech nižší výskyt hyperaktivity a méně emočních a vrstevnických problémů. To může být způsobeno tím, že hra s vrstevníky často děti nutí čelit neočekávaným výzvám a problémy aktivně řešit, což vytrvalost přímo ovlivňuje.

Hra s ostatními podporuje rozvoj emoční sebekontroly a sociálně-kognitivních dovedností, které jsou pro budování stabilních přátelských vztahů zásadní.

U podskupiny s vysokou reaktivitou byl přínos vrstevnické hry slabší. Možná proto, že tyto děti jsou často úzkostné, uzavřené a mají menší sklon hrát si s ostatními. I v této skupině však byla lepší hra s vrstevníky ve třech letech spojena s nižší hyperaktivitou v sedmi letech.

Souvislost mezi hrou s vrstevníky a duševním zdravím je pravděpodobně založena na tom, že hra s ostatními podporuje rozvoj emoční sebekontroly a sociálně-kognitivních dovedností, jako je schopnost porozumět pocitům druhých lidí a reagovat na ně. Ty jsou zásadní pro budování stabilních a vzájemných přátelských vztahů.

Výzkumníci každopádně navrhují, aby hodnocení přístupu dětí k vrstevnickým hrám v raném věku bylo využito k vyhledávání dětí potenciálně ohrožených budoucími problémy s duševním zdravím. Tvrdí také, že umožnit rodinám ohrožených dětí přístup k prostředí, které podporuje kvalitní vrstevnickou hru, jako jsou herní skupiny nebo péče v malých skupinách s profesionálními pečovateli, by mohlo představovat způsob, jak riziko pozdějších psychických potíží u dětí zmírnit.

Související…

Jak to, že jsou japonské děti tak samostatné? Jejich rodiče spoléhají na komunitu
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: University of Cambridge

Tipy redakce

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Je smrt něco nezvratného? A kdy vlastně nastává? Všechny vyspělé státy mají ve...

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...