fbpx

Unikátní výzkum: Zesměšňování kvůli vizáži čelí na sítích celá třetina českých dětí 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci a společnost O2 zjišťovaly, jak sociální sítě působí na české děti. Výsledek? Sociální média u dětí snižují sebevědomí, vystavují je šikaně a vedou k sebepoškozování

Zveřejněno: 19. 6. 2022

Podle výsledku nového výzkumu českých badatelů má nadužívání socuálních sítí dětmi zřejmě zhoubnější vliv, než se předpokládalo. Díky spolupráci Centra prevence rizikové virtuální komunikace (PRVok), Pedagogické fakulty s Katedrou psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a programu Chytrá škola společnosti O2 vznikla studie nazvaná Děti a kult krásy v online světě, v níž si vědci kladli za cíl prozkoumat, jak sociální sítě u dětí a adolescentů ovlivňují vnímání krásy.

Vede Instagram a TikTok

Výzkumu se zúčastnilo téměř 10 tisíc respondentů mezi deseti a 17 lety, z nichž se v online světě většina setkala s nějakou formou zesměšňování. Kromě YouTube se jako dominantní platformy českých dětských uživatelů ukázaly Instagram a TikTok, kde tito teenageři podle Kamila Kopeckého z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého sdílí zážitky ze svého života nejčastěji. Asi pětina dotázaných sdílí na zmíněných platformách vtipný obsah, 1 % sdílí videa, v nichž hlavní roli hrají drogy, u 2 % je to alkohol. Vytváření obsahu souvisejícího se sebepoškozováním nebo násilím přiznalo 0,5 % účastníků.

Více než 7 % dětí se v důsledku body shamingu začalo omezovat v jídle, 5 % dokonce redukovalo jeho příjem na minimum, více než 1 % přiznalo přejídání a následné zvracení.

Filtry pro úpravu fotografií využívá více než 42 % respondentů, a to nejčastěji pro vylepšení kontrastu (25 %), vyhlazení obličeje (10 %) nebo napodobení make-upu (4 %). Asi 11 % se služba filtrů nelíbí vůbec. „Motivací k použití filtrů je především zábava, užívání filtrů děti nevnímají ani kladně, ani záporně,“ komentuje Kamil Kopecký.

Pro „krásu“ jsou ochotni trpět

Vnímání funkce filtrů se ovšem mění s narůstajícím věkem, v období dospívání totiž řeší otázku vzhledu téměř každý. A právě filtry hrají velkou roli v nerealistické podobě postav vystupujících ve videích a na obrázcích, díky nimž si adolescenti vytvářejí zkreslenou představu o tom, jak by měla krása vypadat. To samozřejmě vede k vnitřnímu rozkolu a nespokojenosti. Podle Kopeckého je tak se svým vzhledem plně spokojeno jen 46 % dotazovaných dětí a všechny ty by na sobě chtěly něco zlepšit. Něco přes třetinu dětí si přeje zhubnout, více než 30 % nabrat svaly, přes 8 % změnit velikost či tvar pozadí či poprsí.

Vzhled se v online prostředí stává i předmětem šikany. V tomto směru se hovoří o specifickém druhu zesměšňování, tzv. body shamingu. Tomu podle Kopeckého ve virtuálním světě čelila až třetina českých dětí, v reálném životě se s ním setkala více než polovina. Posměšky se nejvíc týkají tělesného vzhledu (29 %), obličeje či vlasů (26 %), méně potom oblečení nebo značky a stáří mobilního telefonu (22 %).

„Více než 7 % dětí se v důsledku body shamingu začalo omezovat v jídle, 5 % dokonce redukovalo jeho příjem na minimum, více než 1 % přiznalo přejídání a následné zvracení, přes 7 % dětí získalo na sítích pocit, že jsou tlusté, přestože je okolí přesvědčovalo o opaku,“ informuje o negativních dopadech body shamingu Jana Kvintová z Katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Body shaming má ale kupodivu i pozitivní dopady. U některých dospívajících vedl ke zvýšení aktivity ve sportu (10 %), posilování (5 %), zdravému stravování (4 %) a k zájmu o módu a změně stylu oblékání (8,4 %).

Dochází i na sebepoškozování

Špatné zážitky na sítích se stávají také spouštěčem pro užívání návykových látek. Téměř 2 % dětí přiznala užívání psychofarmak na úzkost a depresi, přes 1 % dětí pak bere léky na spaní a více než 3 % dospívajících uvedla jako důsledky sledování sociálních sítí kouření cigaret a požívání alkoholu. U 4 % respondentů se navíc projevily psychosomatické reakce, jako jsou bolest hlavy či břicha a pocity na zvracení. U 7 % se objevily i spánkové poruchy, což je podle Kvintové významný ukazatel psychické nepohody.

Ačkoliv až 25 % účastníků tvrdí, že je zkušenost online šikany posílila, u zbytku převládají emoce negativní. Z nich v této souvislosti více než 22 % prožilo vztek a podráždění, 21 % deprese, více než 10 % úzkost a přes 6 % strach. Až čtvrtina dětí o sobě pod vlivem těchto pocitů začala pochybovat a méně si věřit, u 15 % se objevila tzv. perseverace, tedy ulpívání na problému, vracení se k němu, neschopnost zapomenout a přestat se trápit. Alarmující je, že každé desáté dítě přiznává tendence k sebepoškozování, téměř 8 % přiznalo, že by raději vůbec neexistovalo, a více než 4 % zmínila zkušenost s řezáním a pálením na různých částech těla.

Na základě uvedených alarmujících zjištění autoři výzkumu důrazně doporučují prevenci formou osvětových aktivit, které by u dětí měly vést k posilování sociálních dovedností a zvyšování psychické odolnosti. Budování zdravého školního prostředí, které bude samo o sobě minimalizovat vznik nežádoucích forem chování, považují za samozřejmost. 

Související…

Děti, jež se zapojují do her ve školce, mají méně problémů s psychikou ve škole
Hana Průšová

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...