fbpx

Unikátní výzkum: Zesměšňování kvůli vizáži čelí na sítích celá třetina českých dětí 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci a společnost O2 zjišťovaly, jak sociální sítě působí na české děti. Výsledek? Sociální média u dětí snižují sebevědomí, vystavují je šikaně a vedou k sebepoškozování

Zveřejněno: 19. 6. 2022

Podle výsledku nového výzkumu českých badatelů má nadužívání socuálních sítí dětmi zřejmě zhoubnější vliv, než se předpokládalo. Díky spolupráci Centra prevence rizikové virtuální komunikace (PRVok), Pedagogické fakulty s Katedrou psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a programu Chytrá škola společnosti O2 vznikla studie nazvaná Děti a kult krásy v online světě, v níž si vědci kladli za cíl prozkoumat, jak sociální sítě u dětí a adolescentů ovlivňují vnímání krásy.

Vede Instagram a TikTok

Výzkumu se zúčastnilo téměř 10 tisíc respondentů mezi deseti a 17 lety, z nichž se v online světě většina setkala s nějakou formou zesměšňování. Kromě YouTube se jako dominantní platformy českých dětských uživatelů ukázaly Instagram a TikTok, kde tito teenageři podle Kamila Kopeckého z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého sdílí zážitky ze svého života nejčastěji. Asi pětina dotázaných sdílí na zmíněných platformách vtipný obsah, 1 % sdílí videa, v nichž hlavní roli hrají drogy, u 2 % je to alkohol. Vytváření obsahu souvisejícího se sebepoškozováním nebo násilím přiznalo 0,5 % účastníků.

Více než 7 % dětí se v důsledku body shamingu začalo omezovat v jídle, 5 % dokonce redukovalo jeho příjem na minimum, více než 1 % přiznalo přejídání a následné zvracení.

Filtry pro úpravu fotografií využívá více než 42 % respondentů, a to nejčastěji pro vylepšení kontrastu (25 %), vyhlazení obličeje (10 %) nebo napodobení make-upu (4 %). Asi 11 % se služba filtrů nelíbí vůbec. „Motivací k použití filtrů je především zábava, užívání filtrů děti nevnímají ani kladně, ani záporně,“ komentuje Kamil Kopecký.

Pro „krásu“ jsou ochotni trpět

Vnímání funkce filtrů se ovšem mění s narůstajícím věkem, v období dospívání totiž řeší otázku vzhledu téměř každý. A právě filtry hrají velkou roli v nerealistické podobě postav vystupujících ve videích a na obrázcích, díky nimž si adolescenti vytvářejí zkreslenou představu o tom, jak by měla krása vypadat. To samozřejmě vede k vnitřnímu rozkolu a nespokojenosti. Podle Kopeckého je tak se svým vzhledem plně spokojeno jen 46 % dotazovaných dětí a všechny ty by na sobě chtěly něco zlepšit. Něco přes třetinu dětí si přeje zhubnout, více než 30 % nabrat svaly, přes 8 % změnit velikost či tvar pozadí či poprsí.

Vzhled se v online prostředí stává i předmětem šikany. V tomto směru se hovoří o specifickém druhu zesměšňování, tzv. body shamingu. Tomu podle Kopeckého ve virtuálním světě čelila až třetina českých dětí, v reálném životě se s ním setkala více než polovina. Posměšky se nejvíc týkají tělesného vzhledu (29 %), obličeje či vlasů (26 %), méně potom oblečení nebo značky a stáří mobilního telefonu (22 %).

„Více než 7 % dětí se v důsledku body shamingu začalo omezovat v jídle, 5 % dokonce redukovalo jeho příjem na minimum, více než 1 % přiznalo přejídání a následné zvracení, přes 7 % dětí získalo na sítích pocit, že jsou tlusté, přestože je okolí přesvědčovalo o opaku,“ informuje o negativních dopadech body shamingu Jana Kvintová z Katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Body shaming má ale kupodivu i pozitivní dopady. U některých dospívajících vedl ke zvýšení aktivity ve sportu (10 %), posilování (5 %), zdravému stravování (4 %) a k zájmu o módu a změně stylu oblékání (8,4 %).

Dochází i na sebepoškozování

Špatné zážitky na sítích se stávají také spouštěčem pro užívání návykových látek. Téměř 2 % dětí přiznala užívání psychofarmak na úzkost a depresi, přes 1 % dětí pak bere léky na spaní a více než 3 % dospívajících uvedla jako důsledky sledování sociálních sítí kouření cigaret a požívání alkoholu. U 4 % respondentů se navíc projevily psychosomatické reakce, jako jsou bolest hlavy či břicha a pocity na zvracení. U 7 % se objevily i spánkové poruchy, což je podle Kvintové významný ukazatel psychické nepohody.

Ačkoliv až 25 % účastníků tvrdí, že je zkušenost online šikany posílila, u zbytku převládají emoce negativní. Z nich v této souvislosti více než 22 % prožilo vztek a podráždění, 21 % deprese, více než 10 % úzkost a přes 6 % strach. Až čtvrtina dětí o sobě pod vlivem těchto pocitů začala pochybovat a méně si věřit, u 15 % se objevila tzv. perseverace, tedy ulpívání na problému, vracení se k němu, neschopnost zapomenout a přestat se trápit. Alarmující je, že každé desáté dítě přiznává tendence k sebepoškozování, téměř 8 % přiznalo, že by raději vůbec neexistovalo, a více než 4 % zmínila zkušenost s řezáním a pálením na různých částech těla.

Na základě uvedených alarmujících zjištění autoři výzkumu důrazně doporučují prevenci formou osvětových aktivit, které by u dětí měly vést k posilování sociálních dovedností a zvyšování psychické odolnosti. Budování zdravého školního prostředí, které bude samo o sobě minimalizovat vznik nežádoucích forem chování, považují za samozřejmost. 

Související…

Děti, jež se zapojují do her ve školce, mají méně problémů s psychikou ve škole
Hana Průšová

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...