fbpx

Taky vás doma trápí octomilky? Mají s námi dost společného. Hlavně chutě 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Američtí výzkumníci odhalili, že ovocné mušky, které nám doma létají na přelomu léta a podzimu, jsou gurmáni stejně jako člověk a intuitivně si vybírají výživná jídla. Vede k tomu proces, který probíhá v jejich mozku

Zveřejněno: 11. 9. 2021

Ovocné mušky neboli octomilky vyrazily letos do našich kuchyní o něco dřív. Většinu lidí štvou a snaží se je z okolí odpadkových košů, kuchyňských linek a ovoce vypudit. Přitom jsou tyto mušky, co se týče jídla, podle vědců z Yale University stejně vybíravé jako člověk. Podobně jako gurmán, který si prohlíží menu, tráví i ony většinu času pátráním po sladkých a energeticky vydatných jídlech, zatímco těm hořkým a potenciálně toxickým se vyhýbají. Magazín Science Daily informuje o studii, jejíž výsledky by mohly pomoci osvětlit i způsob, jímž si jídlo vybírají lidé.

Výzkumníci dali hladovým ovocným muškám na výběr mezi sladkým a výživným jídlem, které bylo ale dochucené hořkým chininem, a méně sladkým, ale nikoliv hořkým pokrmem obsahujícím nižší množství kilokalorií. Poté pomocí speciální technologie sledovali nervovou aktivitu v mozcích mušek, na jejichž bedrech leželo ono závažné rozhodnutí: sladké, hořké a vydatné, nebo méně sladké, nehořké a méně vydatné?

Jak je velký hlad

Profesor buněčné a molekulární fyziologie, genetiky a neurovědy na Yale School of Medicine a hlavní autor studie Michael Nitabach pro Science Daily popisuje, že záleží na tom, jak moc velký mají mušky hlad. „Čím jsou hladovější, tím pravděpodobnější je, že budou tolerovat hořkou chuť, aby z jídla získaly více kilokalorií,“ vysvětluje. Plnohodnotná odpověď na otázku, co hraje roli v muším rozhodování, je ale podle výsledků studie publikované začátkem července v magazínu Nature Communications o něco složitější.

Neurochemie někdy může diktovat výběr potravin, o němž si myslíme, že jej činíme vědomě.

Podle výzkumného týmu Yaleské univerzity mají octomilky vlastní neurologickou verzi rozhodování. Jejich smyslové informace se přenášejí do části mozku nazývané vějířovité tělo, kde jsou signály integrovány a spouští proces, který odpovídá hmyzí verzi výkonného rozhodnutí. Vědci zjistili, že vzorce neurální aktivity ve vějířovitém těle se adaptivně mění, když se objeví nové možnosti výběru jídla, což určuje rozhodnutí mouchy o tom, jaké jídlo si vybrat.

Co má společného s člověkem?

Výzkumníci šli ale ještě o krok dál a přišli na to, že manipulací s neurony v oblastech mozku propojených s vějířovitým tělem mohou změnit, co moucha nakonec zvolí. Když například snížili aktivitu neuronů zapojených do metabolismu, přiměli hladové mouchy, aby si vybraly sladké, ale nízkokalorické jídlo. „Díky tomu jsme zjistili, že to je jedna velká zpětná vazba a nejen rozhodování ve smyslu shora dolů,“ komentuje na Science Daily Nitabach.

A právě v tomto bodě existuje podle Nitabacha spojitost s tím, jak si potraviny vybírají lidé. Neurální aktivita v mozku mušky i člověka je regulována sekrecí neuropepridů a nervového přenašeče dopaminu, který u lidí pomáhá regulovat pocity odměny. Změny v této síti mohou změnit způsob, jímž mozek reaguje na různé druhy potravin. Jinými slovy – neurochemie někdy může diktovat výběr potravin, o němž si myslíme, že jej činíme vědomě. „Studie poskytuje pouze šablonu k pochopení toho, že záležitosti, jako jsou hlad nebo emoce, ovlivňují naše chování,“ uzavírá Nitabach.

Související…

Kdo dostane z města odpad z potravin? V Číně pomáhají američtí švábi
Lucie Osmanská

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu může nyní sloužit i k eutanazii

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu může nyní sloužit i k eutanazii

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....