fbpx
Mýtus Stephena Hawkinga: Když se z výtečného fyzika stane prorok a celebrita 1 fotografie
Stephen Hawking na fotografii z roku 2009 (zdroj: Profimedia)

Novinář Charles Seife se v nové biografii Stephena Hawkinga, který zemřel v roce 2018, zaměřuje na mediální a veřejný obraz tohoto respektovaného génia. Autor tvrdí, že Hawking měl o svém obraze sám pochybnosti, svou veřejnou roli ovšem nakonec rád přijal

Zveřejněno: 4. 5. 2021

Na začátku přednášky Stephena Hawkinga bylo obvykle posvátné ticho evokující téměř náboženskou úctu, která vstoupila do publika. Typicky bylo plno, posluchači seděli i na schodech. A když vyjel na vozíku na jeviště, publikum bylo ohromeno. „Někdy to bylo 30 nebo 40 sekund čistého ticha,“ říká fyzik Christophe Galfard, jeden z Hawkingových žáků, který se sám stal popularizátorem vědy. A takto popisuje Hawkingovo působení na přednáškách v nové knize Hawking: The Selling of a Scientific Celebrity i novinář Charles Seife.

Přes Hawkingovu vášeň pro sdílení své práce v kosmologii a astrofyzice s veřejností se jen málo diváků na přednáškách nakonec dozvědělo něco o jeho vědeckých poznatcích. Byli tam spíš proto, aby byli v přítomnosti člověka, který vystoupil na horu Sinaj, a aby jim byl poskytnut pohled na tajemství vesmíru. Hawking byl skvělý vědec, ale ve snaze o uznání přijal roli proroka. Byl to faustovský obchod, díky kterému se Hawking stal předním vědcem, ovšem zaplatil určitou cenu.

Snižování nejistoty

Když prorok mluví, mluví se vší důvěrou a neomylností božského zjevení. Přesto je jeho vědecký obor samá nejistota. Téměř na základě definice svých oborů má biolog, fyzik nebo chemik hlavu plnou nepřesných informací. I ti, kteří mají největší ega, si uvědomují, že většina znalostí, které si za ta léta vybudovali, je předběžná, neúplná, nebo dokonce přímo špatná.

Tisk a veřejnost hltaly každé jeho slovo, i když jeho slova mnohdy neměla nic společného s jeho prací na černých dírách nebo kosmologii.

Úkolem vědce je ve skutečnosti snížit tuto nejistotu aspoň o kousek. Vědci bývají ovšem jako autority velmi často ignorováni. Ne tak Stephen Hawking. Jakmile na konci 80. let převzal roli proroka, nikdy nebyl ignorován. Jeho knihy se zaručeně prodávaly, ať už byly nebo nebyly dobře napsané či srozumitelné. Jeho přednášky byly obvykle vyprodány, přičemž plné byly i uličky přednáškových sálů, všichni si chtěli prohlédnout slavného fyzika. Mohl ovládat publikum jako žádný jiný vědec. Tisk a veřejnost hltaly každé jeho slovo, i když jeho slova mnohdy neměla nic společného s jeho prací na černých dírách nebo kosmologii.

Nemoc jako výhoda?

Hawkingovi se podařilo přesvědčit veřejnost, že na jeho názoru vždy záleží. „Jeho komentář přitahoval přehnanou pozornost i pro témata, kde neměl žádné speciální znalosti,“ napsal Martin Rees, jeho blízký přítel a kolega. Šlo například o filozofii nebo nebezpečí od mimozemšťanů či inteligentních strojů. Jeho převládající sebevědomí, tvrdohlavost ho tak stály respekt mnoha jeho kolegů, obzvláště v pozdějším období jeho vědecké kariéry.

Pochybnosti otravovaly Hawkinga po celý jeho život, opravdu chtěl být uznáván pro svou vědu spíše než pro vytrvalost tváří v tvář zdravotnímu postižení.

Snad nejtěžší aspekt Hawkingovy přeměny na celebritu byl však spojen s jeho tělesným postižením. Právě když o sobě začal dávat vědět v okruhu fyziků, začala i jeho nemoc (amyotrofická laterální skleróza, známá také jako Lou Gehrigova choroba) zákeřně útočit. Hawking tušil, že jeho rychlý vzestup v oblasti fyziky, jeho raná ocenění a jeho jmenování do Královské společnosti v útlém věku 32 let, bylo důsledkem jeho zdravotního postižení více než jeho zdatnosti ve fyzice.

Hawking karikaturu přijal

Pochybnosti otravovaly Hawkinga po celý jeho život, opravdu chtěl být uznáván pro svou vědu spíše než pro vytrvalost tváří v tvář zdravotnímu postižení. Hawking si uvědomil, že jeho osobnost či jeho "fyzično" bylo založeno spíš na tom druhém. Zneklidnilo ho, že jeho nadměrně dobrá pověst byla způsobena karikaturou jeho zdravotně postiženého génia. Že na něj bylo pohlíženo jako na věštce nadaného mimořádným vhledem, který měl být kompenzací za tělesnou nedokonalost. Hawking tuhle realitu ovšem přijal, a dokonce pomohl tento mýtus vybudovat, aby zvýšil svou proslulost.

„Chcete-li skutečně porozumět Hawkingovi – stejně jako skutečně porozumět vědě – musíte tento mýtus odmítnout a prozkoumat chaotickou realitu pod ním“, zakončuje svůj pohled na Hawkinga autor jeho nové biografie Charles Seife. „Musíte se přestat dívat na Hawkinga jako na proroka, ale vnímat ho jako chybujícího, ale přitom brilantního člověka.“

Související…

Jak zněl poslední vzkaz Stephena Hawkinga? Jednoho dne nás zničí superlidéUčitel Stephena Hawkinga nabízí odpověď na věčnou otázku: Co je po smrti?Kdo nahradí Stephena Hawkinga? Jak se hledají nejchytřejší lidé na světě

foto: Profimedia, zdroj: Scientific American

Tipy redakce

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...