Pandemie srazila příjmy i Vatikánu. Papež nařídil snížení platů kardinálů

Papež František vydal dekret, který zavádí proporcionální škrty v platech duchovních počínaje 1. dubnem. Mluvčí Vatikánu uvedl, že škrty by se neměly dotknout většiny běžných "civilních" zaměstnanců. František totiž trvá na tom, že nechce propouštět lidi v obtížných hospodářských obdobích, i když Vatikán upadá do finančního deficitu.

Kardinálové, kteří pracují ve Vatikánu a žijí v něm nebo v Římě, prý dostávají platy přibližně okolo 4 000 až 5 000 eur měsíčně. Mnozí přitom žijí ve velkých bytech, které jsou cenově výrazně pod tržním nájemným. Většina kněží a jeptišek, kteří pracují ve Vatikánu, žije v náboženských komunitách v Římě. Obývají tedy různé semináře, kláštery, farnosti, univerzity a školy, což jim poskytuje větší ochranu před hospodářským propadem.

Přitáhnuté růžence

Mají tedy i mnohem nižší životní výdaje než "neduchovní" zaměstnanci z řad například policie, hasičů, ale i uklízečů, restaurátorů umění a různých pracovníků údržby, kteří žijí v Římě a mnozí z nich mají rodiny. Právě tyto pracovníky chtěl papež ochránit, proto většina jejich pracovních míst nebyla v papežském dekretu uvedena. Kromě kardinálů budou platy ostatních duchovních sníženy o 3 až 8 %. Dříve plánované zvyšování platů bude pozastaveno do března 2023. Ustanovení se budou vztahovat také na vedoucí pracovníky jiných papežských bazilik kromě svatého Petra ve Vatikánu.

Na vině je hlavně nedostatek turistů, kteří nepřinášejí peníze ze vstupného do vatikánských a římských památek.

Hlavní ekonom Vatikánu na začátku tohoto měsíce uvedl, že Svatý stolec, ústřední správní orgán celosvětové katolické církve, bude zřejmě muset použít rezervy 40 milionů eur už druhý rok po sobě, protože pandemie zasáhla vatikánské příjmy. V letošním roce stolec očekává deficit kolem 50 milionů eur, v roce 2021 budou příjmy asi 213 milionů eur, což je o 30 % méně než v roce 2020. Na vině je hlavně nedostatek turistů, kteří nepřinášejí peníze ze vstupného do vatikánských a římských památek.

Vyschlé zdroje příjmů

Bazilika svatého Petra a vatikánská muzea, která v roce 2019 přivítala přibližně 6 milionů platících návštěvníků, byla kvůli pandemii po většinu roku 2020 uzavřena nebo otevřena jen částečně. Muzea měla být znovu otevřena tento měsíc, ovšem zůstala zavřená kvůli novému lockdownu v Itálii. V sedmibodovém úvodu dekretu, který vysvětluje, proč je nyní třeba jednat, František uvedl, že pandemie negativně ovlivnila všechny zdroje příjmů Svatého stolce a celého státu Vatikán. Řekl, že cítí povinnost zajistit udržitelnost a rovnováhu mezi příjmy a výdaji v současném ekonomickém prostředí.

Rozpočet Svatého stolce pokrývá subjekty v Římě, které dohlížejí na správu celosvětové církve s více než miliardou členů, její diplomatická zastoupení, ale třeba také "public relations". Vatikán má jako stát (včetně vatikánských muzeí a státní banky) samostatný rozpočet, ale právě příjmy z muzeí i vatikánské banky jsou často převáděny Svatému stolci, aby pomohly vyrovnat deficity. Příjmy samotného Svatého stolce pocházejí "pouze" z darů, správy nemovitostí a investic.