fbpx
Zveřejněno: 16. 3. 2017

Moderní technologie jsou už dnes jako ukradené ze sci-fi filmů. Fitness náramky a chytré hodinky už dnes zná každý. Co když vám ale prozradíme, že nová nositelná elektronika (takzvané wearables) dokonce předpoví, kdy budete nemocní. Takové doplňky dokáží diagnostikovat například i boreliózu, ale zatím se neděste, den vaší smrti ještě odhadnout nedokážou.

wearables shutter
Michael Snyder věděl, že něco není v pořádku, ještě než to pocítil. Když tento Američan letěl na rodinnou dovolenou do Norska, zrychlila se mu srdeční frekvence a klesla mu koncentrace kyslíku v krvi. Vlastně nic neobvyklého, Snyder tyto efekty pozoroval na displejích svých přístrojů v letadle velmi často. Zvláštní na tom bylo, že na rozdíl od klasických případů se hodnoty neznormalizovaly ani po několika hodinách po přistání. Když Snyder krátce poté dostal mírnou horečku, ani se nedivil. Tušení už měl dlouhou dobu. Dva týdny před dovolenou pomáhal tento 58letý muž svému bratrovi na vesnici v Massachusetts při stavbě plotu. Tato oblast je známá velkým počtem nakažených klíšťat. A skutečně. Ještě na dovolené si Snyder zašel k lékaři a nechal si předepsat antibiotika. O něco později test potvrdil podezření, že se nakazil boreliózou.

Za to, že Snyder věděl o svém onemocnění tak brzy, vděčí trochu bláznivému pokusu. Dva roky sledoval tento badatel ze Stanford University své zdraví pomocí sedmi wearables zároveň. Toto označení zahrnuje zařízení jako chytré hodinky a fitness náramky. Den za dnem o něm minipočítače shromažďovaly více než 250 000 hodnot o jeho srdeční frekvenci, teplotě kůže a pohybech. Jeho cílem bylo zjistit, do jaké míry zařízení, pomocí kterých spousta lidí sleduje svou kondici, dokáže odhalit také nemoci.

Individualizovaná medicína

Snyder se za tímto účelem neomezil jen na testování sebe sama. Poté co se ukázalo, že většina wearables poskytuje spolehlivé výsledky, získal badatel pro své pokusy další účastníky. Celkem vybavil 42 osob ve věku od 35 do 70 let zařízením, které už sám dlouho nosil. Ostatní účastníci sice nevydrželi dva roky tak jako on sám, ale průměrně se nechali sledovat ve dne v noci přibližně pět měsíců.

Výsledky tohoto pokusu ukazují velkou výhodu těchto zařízení pro sledování kondice, a tou je jejich kontinuální měření. Zatímco lékař jinak zdravému člověku může kontrolovat hodnoty jako krevní tlak jen jednou až dvakrát ročně a porovnat je s tabulkou, nositelná elektronika snímá údaje nepřetržitě a díky tomu jsou patrné také osobní výkyvy. Už u prvních 43 účastníků studie základní biologické hodnoty silně kolísaly. Zatímco například srdce mužů ve studii tlouklo přibližně 69krát za minutu, u žen to bylo průměrně 73krát.

Aby bylo možné využít výhod těchto zařízení, vyvinuli badatelé program, který vypočítává osobní průměrnou srdeční frekvenci a teplotu pokožky a hledá odchylky od normálu. Pomocí této nové technologie prozkoumal tým data Snydera a tří dalších účastníků, kteří během doby studie prokazatelně onemocněli. Období se zvýšenou srdeční frekvencí se u všech čtyř skutečně kryla s dobami infekcí, kdy byli nastydlí, trpěli zácpou nebo jako u pacienta číslo jedna boreliózou.

Byly tyto odchylky od běžného srdečního rytmu zjištěny v tak rané fázi onemocnění, že v případě boreliózy pravděpodobně mohly sloužit jako systém včasného varování při onemocnění. Teplota pokožky naproti tomu stoupla v době nemoci jen u dvou ze čtyř účastníků. To by mohlo naznačovat, že tento indikátor funguje pouze omezeně a ku příkladu u infekcí na něj nejde spoléhat – nebo také, že druzí dva účastníci neměli chytré hodinky na ruce dostatečně pevně utažené na to, aby se zaznamenaly rozdíly teploty pokožky.

wearables shutter 1
Člověk jako auto

V další analýze se vědecký tým věnoval ještě zcela jinému onemocnění: inzulinové rezistenci, předzvěsti diabetu typu 2. I zde byl odhalen model. Čím méně kroků účastníci ušli a čím rychleji jim přes den tlouklo srdce, o to hůře reagovalo jejich tělo na inzulin. „Lidé s různými stupni inzulinové rezistence vykazovali důležité tělesné rozdíly, které lze měřit pomocí wearable,“ píšou badatelé s nadějí. Z výsledků testů lze vytušit, jak by tato zařízení mohla revolučně změnit medicínu budoucnosti. Do té doby je ovšem zapotřebí trpělivost.

Doposud se u výzkumů jedná pouze o první malé studie, které nechávají spoustu otázek otevřených. Jak by například mohly pozorované efekty konkrétně zlepšit léčbu? Jak často dochází k falešnému poplachu, který s sebou přináší zbytečná vyšetření? A jak je to s ochranou osobních údajů? „Bude ještě výzvou vyjasnit, jak lze nashromážděné údaje integrovat do klinické praxe,“ říká Snyder. „Nicméně jsem velmi optimistický v tom, že personalizované biosenzory budou jednoho dne pomáhat k tomu, abychom vedli zdravý život.“

Jak říká Snyder, lidé sledují pomocí senzorů více své auto než své tělo. „To se jednou změní.“ Protože tohle jsou podivné priority.

Foto: Shutterstock

 

 

Tipy redakce

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.