fbpx

Zveřejněno: 10. 1. 2018

Výzkumníci z University of Gothenburg ve Švédsku zjistili, že zdravé stravování je u dětí spojeno nejen s lepším zdravím, ale i vyšším sebevědomím, které dokáže snížit problémy s vrstevníky. Děti, které preferují zdravý jídelníček, mají tedy i víc přátel a je u nich výrazně nižší pravděpodobnost, že se stanou obětí týrání nebo šikany.

Studie se účastnilo 7 675 dětí ve věku od dvou do devíti let z osmi evropských států, konkrétně z Belgie, Kypru, Estonska, Německa, Maďarska, Itálie, Španělska a Švédska. U všech vědci měřili stupeň takzvané adherence ke zdravé stravě (HDAS). Úroveň HDAS vyjadřuje míru dodržování zdravých dietních směrnic. Vědci se u dětí zaměřili zejména na příjem rafinovaných cukrů, nezdravých tuků a naopak na konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny.

profimedia 0340442676

Děti, které si do školy nosí tučnou a nezdravou stravu, mohou mít problém s kolektivem.

Jak probíhal výzkum

Na začátku studie byli rodiče vybraných dětí požádáni, aby každý týden přesně zaznamenávali, jak často a v jakém množství jejich děti konzumují potraviny ze seznamu s 43 položkami. V závislosti na spotřebě těchto potravin bylo dětem přiděleno HDAS skóre.

„Psychosociální blaho“ dětí bylo měřeno pomocí otevřených dotazníků, které rodiče dětí vyplňovali. Otázky se zaměřovaly zejména na odhalení stupně sebeúcty, kvality mezilidských vztahů a emocionálních problémů dítěte. Děti byly dále změřeny a zváženy. Celé dotazníkové šetření a měření se opakovalo po dalších dvou letech.

„Zjistili jsme, že u dětí ve věku od dvou do devíti let existuje souvislost mezi dodržováním zdravých výživových pokynů a lepší psychickou pohodou, která zahrnuje méně emocionálních problémů, lepší vztahy s ostatními dětmi a vyšší sebevědomí. Naše studie tak naznačuje, že zdravá strava může výrazně zlepšit pohodu dětí,“ popisuje vedoucí autorka studie Louise Arvidsson.

Pomáhá i dětem s nadváhou či z chudších rodin

Nečekaným zjištěním byla pro vědce skutečnost, že zdravá strava takto posiluje psychiku i mezilidské vztahy dítěte bez ohledu na další proměnné. „Bylo překvapivé, když jsme zjistili, že souvislost mezi zdravým stravováním a pohodou dítěte je nezávislá na socioekonomické situaci rodiny i skutečné tělesné hmotnosti dítěte,“ přibližuje Louise Arvidsson. Zdravý jídelníček tedy snižuje pravděpodobnost nízkého sebevědomí a výskytu šikany i u ohrožených dětí s nadváhou nebo u dětí ze sociálně slabších rodin.

profimedia 0323629347

Školáci s nezdravou svačinou budou strádat nejen fyzicky, ale často i psychicky.

Výzkumníci také upozornili na obousměrné fungování mezi zdravou stravou a pohodou dítěte. Děti, které zažívaly harmonické vztahy v rodině i s vrstevníky, snáze dodržovaly pokyny pro zdravé stravování, čímž dále narůstala míra jejich životní spokojenosti.

Ochránit dítě před problémy nejrůznějšího druhu ve škole či jiné skupině vrstevníků je tak podle vědců poměrně snadné. Jako inspirace mohou posloužit děti s nejvyšším skórem HDAS, které denně konzumovaly více porcí čerstvého ovoce a zeleniny a dvakrát až třikrát týdně měly na talíři ryby.

Jídlem ke šťastnému dětství?

Úskalím této studie je pouze fakt, že je zcela založená na výpovědích rodičů. Některé rodiny dětí, které vykazovaly nejnižší HDAS, a měly tedy nejhorší stravu a nejvíce psychosociálních problémů, navíc výzkum vůbec nedokončily.

„Souvislosti mezi jídlem a socializací dítěte, které jsme zde identifikovali, musí být dále potvrzeny v experimentálních studiích, jež by zahrnuly i děti s klinickou diagnózou deprese, úzkosti a dalších poruch chování,“ reaguje na tento nedostatek autorka studie. Podle ní je každopádně jasné, že děti, jejichž strava je zdravá, mají se socializací méně problémů.

foto: Profimedia, zdroj: ScienceDaily

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...