fbpx
Rozhovor: Bez nové legislativy hrozí zánik žurnalistické profese Dalších 3 fotografií v galerii
Václav Mach, ředitel Unie vydavatelů

S Václavem Machem, ředitelem Unie vydavatelů, o nové legislativě EU v oblasti autorských práv, o tom, co přinese ochrana autorských práv vydavatelům a jestli nehrozí cenzura svobody projevu na internetu

Zveřejněno: 18. 1. 2019
Přečteno 1107x

Nově připravovaná legislativa zásadně ovlivní způsob, jakým se budou na internetu šířit novinové zprávy, hudba, ale také filmy nebo jakákoliv umělecká díla. Autorská práva jsou kamenem úrazu: jsou zde umělci, vydavatelé, novináři, provozovatelé sociálních sítí... A každý z nich má trochu jiné představy, jak by měla nová legislativa vypadat.

Jedině prostřednictvím svobodné diskuze všech zainteresovaných stran je možno dosáhnout přijatelného konsenzu. Nedávno jsme na Flowee publikovali rozhovor s obráncem internetových svobod Cory Doctorowem, který si myslí, že po schválení nové legislativy hrozí zánik internetu v podobě, jaké ho známe. Níže přinášíme názor z opačné strany. Václav Mach, ředitel Unie vydavatelů, tvrdí, že připravovaná legislativa dokáže lépe ochránit práva autorů i vydavatelů. 

Proč se problematika ochrany autorských práv dostává do popředí zájmu médií právě teď?

V současné době je s největší pravděpodobností poslední možnost, kdy členské státy mohou ovlivnit obsah směrnice o autorském právu, a proto jsou nejrůznější iniciativy naplánované právě na tyto dny. Velvyslanci členských zemí se minulý týden setkali, aby se vzájemně informovali o postojích jednotlivých členských států k návrhu znění článku 11. Ten upřesňuje rozsah práv na ochranu vydavatelského obsahu před komerčním využíváním digitálními platformami.

Kreativní průmysl se bude muset vypořádat s dopady digitální transformace na vydavatelské odvětví.

Snahou digitálních platforem je omezit toto právo výjimkou, a to definováním nového pojmu „nepodstatné části“ tiskových publikací. Pokud by se jim podařilo vymezit „výňatky“ z textu publikací, na které by se ochrana nevztahovala, tak by za takové užití ve výsledku vyhledávání nebo při sdílení na sociální síti nebylo třeba vydavatelům nic platit.

Co vlastně nová legislativa může vlastníkům autorských práv přinést?  

Žijeme na prahu nové éry. Kreativní průmysl se bude muset vypořádat s dopady digitální transformace na vydavatelské odvětví. První průmyslová revoluce byla ve znamení zavádění strojní výroby a poháněna byla párou, druhou průmyslovou revoluci způsobilo využití spalovacího motoru, třetí průmyslovou revoluci ovlivnil křemík, miniaturizace, výpočetní technika a internet. Nyní čelíme výzvám čtvrté průmyslové revoluce, kterou charakterizují cloud, velké objemy dat, mobilita, umělá inteligence a robotizace. Koncept ochrany autorských práv a související legislativa byly doposud nastaveny pro analogové prostředí. Výzvy digitální transformace a potřebu uživatelů sdílet obsah na internetu, komentovat jej, odkazovat a citovat z různých zdrojů, vyhledávat informace z důvěryhodných zdrojů – to vše stávající legislativa zatím nedokázala řešit.

mach konference

Václav Mach byl jedním z řečníků na konferenci Dítě v síti, kterou magazín Flowee pořádal v prosinci 2018


Proto bylo nutné přijít s moderní právní úpravou, která spravedlivě nastaví nová pravidla pro možnost sdílení digitálního obsahu, aniž by docházelo k poškozování práv autorů. Obecně tedy nová legislativa přinese všem tvůrcům a společnostem působícím v oblasti kreativní tvorby upevnění jejich práv v digitálním mediálním prostředí. Na internetu bude uplatňována stejná autorskoprávní ochrana, jaká doposud platila ve světě offline. Každý si bude moct být jistý, že za autorský obsah, který někdo sdílí na internetu, se k autorovi díla nakonec dostane přiměřená odměna.

Cory Doctorow, zástupce opačné strany, ale tvrdí, že právní úprava nahrává vydavatelům a umělce opomíjí, vy tvrdíte, že je prospěšná pro všechny. Co se změní pro autory knih, hudebníky, režiséry filmů?

Právní úprava přinese nově především další zdroj financování pro vydavatele zpravodajského obsahu, kteří novináře živí. Autoři knih, hudebníci nebo filmoví producenti již svá práva stávající autorsko-právní úpravou chráněna měli, na tom se nic nezmění. Vydavatelský obsah ale chráněn nebyl, a to bylo potřeba změnit. Argumentovat aktuální osobní zkušeností amerického spisovatele, který má se svým nakladatelem špatně nastavený smluvní vztah, je asi zcela zavádějící. 

Kdyby nová legislativa nebyla schválena, reálně by hrozil zánik žurnalistické profese. Tradiční vydavatele by časem nahradil obsah produkovaný samotnými uživateli sociálních sítí nebo roboty.

Pokud Cory Doctorow bude skutečně chtít šířit své dílo zdarma na internetu, aby si jeho knihy přečetl zdarma co největší počet čtenářů, tak potom je to jeho osobní rozhodnutí. Existují však také jiné obchodní modely, než je bezplatné šíření obsahu na internetu, ze kterého profituje někdo jiný. Předání správy autorských práv vydavatele do kolektivní správy, která bude rozdělovat výnosy od digitálních platforem, je jedním z možných řešení, které by mohlo dobře fungovat, pokud budou novou legislativní úpravou správně nastavené podmínky.

V čem bude mít nová legislativa přínos právě pro vydavatele?

Dává jim právo bránit svůj obsah. Stejné právo měli doposud jen producenti filmů nebo hudby a i těm jeho vymáhání působilo značné potíže. Na jejich obsahu komerčně vydělávali provozovatelé jednotlivých digitálních platforem, ale o většinu zisků z prodeje online inzerce se nebyli ochotni dělit ve spravedlivé a přiměřené výši. Pro vydavatele tedy směrnice na jedné straně představuje významné uznání tvůrčí podstaty novinářské činnosti a na straně druhé zásadně posiluje schopnost vydavatelů chránit svůj obsah před jeho neoprávněným komerčním užíváním. Jednoduše řečeno, směrnice bude mít zcela zásadní význam pro dlouhodobé financování a udržitelnost jejich řemesla.

Co by se stalo, kdyby nová legislativa z jakýchkoliv důvodů nevstoupila v platnost?

Reálně by hrozil zánik žurnalistické profese. Tradiční vydavatele by časem nahradil obsah produkovaný samotnými uživateli sociálních sítí nebo roboty. Koncentrace moci a finanční toky z reklamních příjmů přitom směřují pouze k několika globálním hráčům.

Kde jsou při projednávání nové směrnice největší konflikty?

Jedním z kritických bodů je článek 13. Ten říká, že břemeno zajištění fungujících právních vztahů bude spočívat na internetových firmách, mimo jiné tedy taky na Googlu a Facebooku.

Pokud se moje dílo objeví někde online, můžu se dožadovat jeho stažení nebo můžu chtít podíl na výnosu reklamy. Podle nových pravidel se ale toto dílo nebude smět vůbec na určitých platformách objevit – rozumím tomu správně?

Částečně ano. Pokud vlastníte úložiště souborů (u nás například uloz.to, pozn. Flowee) a majitel autorských práv vás upozornil na jejich porušování, musel jste to dílo odstranit. Nyní bude ta povinnost podstatně větší. Kromě odstranění musíte také zajistit, aby se porušování neopakovalo.

Každá z členských zemí EU si s ohledem na vlastní národní legislativu bude moci zvolit takové řešení, které bude vyhovovat tamnímu trhu.

Bylo zcela běžné, že se žádost autora o odstranění souboru vyřizovala tři týdny. A když se to konečně povedlo, tak se vzápětí v katalogu platformy objevily desítky nebo stovky kopií odstraněného souboru na jiných URL adresách. Byla to hra na kočku s myší, kde autoři byli ve značně nevýhodném postavení. Provozovatel platformy se odvolával na to, že on nic neporušuje, to jen jeho uživatelé. Ti však hřešili na anonymitu a faktickou nevymahatelnost práva.

Takže internetové firmy by měly mít smlouvu s dodavateli obsahu a zároveň by měly kontrolovat obsah, který uživatelé uploadují online?

Pokud jde o závazek zajištění fungujících právních vztahů s vlastníky práv, máte nesporně pravdu. Bohužel kolem směrnice se vytváří uměle celá řada domněnek a kritika potom automaticky směřuje především k těmto výkladům. Vyřešit soulad se zněním směrnice totiž bude možné více způsoby. Každá z členských zemí EU si s ohledem na vlastní národní legislativu bude moci zvolit takové řešení, které bude vyhovovat tamnímu trhu.

mach 2

Postavení vydavatelů se po zavedení směrnic zlepší, domnívá se Václav Mach


Předpokládá se ale, že v rámci jednotného postupu dojde k harmonizované celoevropské implementaci směrnice. Jednotlivé internetové firmy by asi obtížně navazovaly smluvní vztahy se všemi individuálními vlastníky práv k obsahu ve všech zemích EU, zcela logicky se nabízí řešení, které funguje také v hudebním nebo filmovém průmyslu. Rozdělování výnosů a řešení výběru poplatků například formou kolektivní správy autorských práv. A co se filtrů týče: nikde ve směrnici se neříká, že provozovatelé platforem musí mít filtry obsahu. Jejich povinností je učinit přiměřené a efektivní kroky k tomu, aby jejich prostřednictvím nebyl obsah šířen nelegálně.

Platformy jako YouTube ale obsah chráněný autorskými právy filtrují už teď, co se pro ně změní?

Pro některé velké poskytovatele platforem ke sdílení souborů, které již přijaly opatření k ochraně autorských práv, se nic nezmění. V pozitivním slova smyslu dojde pouze k tomu, že pro tuto svou činnost získají nezpochybnitelnou právní oporu.

Někteří právníci říkají, že ďábel bude v detailu. Že bude záležet na tom, jaký tvar nařízení dá v následujících měsících Rada EU a jaké bude výsledné znění zákona.

Je třeba být ostražitý, ale na druhou stranu se není třeba zbytečně obávat o výsledek. O návrhu budou probíhat obvyklá třístranná jednání mezi Evropským parlamentem, Radou Evropy a Evropskou komisí, která mají svůj formalizovaný řád. Lobbistické zájmy digitálních platforem mají velký vliv, ale v těchto jednáních se bude jednat už zcela korektně. Žádné nátlakové akce, kterých jsme byli svědky, když měli hlasovat europoslanci, proto již nehrozí.

Václav Mach

Výkonný ředitel Unie vydavatelů, profesní asociace všech významných českých vydavatelů novin, časopisů i internetového zpravodajství. V předchozích 20 letech působil jako ředitel pro vnější vztahy v regionu střední a východní Evropy ve společnosti Microsoft Corporation nebo se podílel na vzniku třetího mobilního operátora Oskar, nyní známého jako Vodafone. Boom využívání služeb mobilních sítí nastal právě až s příchodem nového tisíciletí, kdy Oskar začal nabízet dostupné služby „pro každého, každý den.“

Evropská komise je tím, kdo do návrhu směrnice práva vydavatelů zařadil, a za jejího současného složení nevidím důvod, proč by měla svůj postoj měnit. Pokud jde o Radu Evropy, tedy o jednotlivé členské země, tak jejich většina byla na konci první poloviny letošního roku pro právo vydavatelů a myslím, že by i reprezentace těchto zemí již jednou přijaté stanovisko obtížně měnily.

Odpůrci nové legislativy také tvrdí, že nová pravidla zničí obsah vytvářený uživateli, nebo takzvané memes či různé parodie...

To jsou obecné argumenty, jejichž cílem je zejména shodit směrnici pod stůl. U všech podobných argumentů je potřeba si vždy položit otázku, kdo a proč podobné poplašné zprávy šíří. Memy a parodie pracují jen s krátkými částmi původních děl a nejsou totožné s původním obsahem, takže je lze zcela bez problémů odlišit od autorsky chráněného díla.

Související…

Parlemeter 2018: Většina Evropanů považuje členství v EU za prospěšnéMladým lidem vadí, že je Facebook nutí mít pravou identituRozhovor s Františkem Kotletou: V roce 2100 přestane Facebook existovat

Případná nesnadnost odlišení v některých ojedinělých případech nemůže sloužit jako argument pro to, aby bylo v digitálním prostředí porušováno jedno ze základních práv, kterým je právo duševního vlastnictví k vytvořenému obsahu.

foto: Radka Málková a Tomáš Železný, zdroj: Unie vydavatelů

Zdeněk Strnad

Zdeněk Strnad (zs)

Nové technologie, komunikace, média, společnost. Horké sprchy a studené pivo.

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.