fbpx

Nike a Boeing si platí sci-fi autory, aby jim předpověděli budoucnost 2 fotografie
cruise z v minority report

Jeden z výrobků, který hýbe 21. stoletím, nebyl vymyšlen ve vědeckých laboratořích ani firmách. Nápad vznikl více než před půl stoletím na stránkách sci-fi magazínu

Zveřejněno: 7. 12. 2018
Přečteno 758x

V roce 1956 publikoval americký spisovatel science fiction Philip K. Dick krátký příběh, ve kterém popsal starosti policejního šéfa z budoucnosti, jenž měl k dispozici počítač, lidé byli propojeni se stroji a komunikovali prostřednictvím videohovorů.

Související…

Sedmdesátník Spielberg svým novým sci-fi říká: děti, běžte si hrát venDéja rêve: Mohou sny předpovědět budoucnost?Zatlačte slzu: Nejlepší světové vánoční reklamy podle Flowee

Toto dílo bylo tak pokrokové, že ještě za pár desítek let posloužilo jako předloha k filmům, ve kterých se jejich autoři pokoušeli předpovídat budoucnost. Autoři sci-fi tedy inspirovali filmaře, kteří pak svými vynálezy z budoucnosti ovlivňovali skutečné produkty. Bas Ording, jeden z designérů prvního iPhonu, se zase prý při navrhování ovládání gesty inspiroval filmem Minority Report.

Sci-fi žánr a konkrétně film Minority Report podle mnohých překlenul díru mezi fikcí a realitou.

Tento film byl nejen kasovním trhákem, ale také studnicí nápadů, které se pak podařilo skutečně realizovat. Steven Spielberg předtím, než vůbec vznikl scénář, zorganizoval takzvaný „idea summit“, kde s kolegy vymýšlel svět budoucnosti. Předpověděli cílenou videoreklamu, drony a samořiditelná auta, a to už v roce 2002. Sci-fi žánr a konkrétně film Minority Report podle mnohých překlenul díru mezi fikcí a realitou a vymyšlenými technologiemi inspiroval vědce, kteří sny realizovali.

Čtěte a uvidíte

V roce 2017 představila poradenská společnost Pricewaterhouse Coopers studii o tom, jak používat sci-fi k objevování obchodních inovací, a Hardward Business Review také zcela vážně nabádá obchodníky, aby víc četli sci-fi. V roce 2012 tehdejší šéf Googlu Eric Schmidt přiznal, že automatické překlady, rozpoznávání hlasu a elektronické knihy mají kořeny ve sci-fi literatuře, což uznává i Amazon, který našel pro Kindle inspiraci v Stephensonově knize The Diamond Age.

alex

Profesor Alex McDowell nejdříve vybudoval filmová studia, pak zjistil, že vlastně předpovídá budoucnost světa a založil USC World Building Media Lab


Je až s podivem, kolik prototypů technologických novinek bylo inspirováno ve vědeckofantastické literatuře. Spojení vědy a fantazie autorů přináší nápady, které by snad ani v hlavách vývojářů vzniknout nemohly, jsou příliš troufalé. Firma Experimental Design z Los Angeles o sobě tvrdí, že je „worldbuilding company“. Její šéf Alex McDowell se až do roku 2013 věnoval produkci hollywoodských filmových trháků, až poté se pustil do „worldbuildingu“, tedy volně přeloženo budování světa.

Laboratoř pro Nike

Zabývá se třeba projektem pro University of Alaska, jehož cílem je vyvinout vzdělávací systém plně podřízený studentům. Je to nápad vpravdě revoluční, k jeho realizaci je ale přistupováno s veškerou vážností. McDowell a jeho Worldbuilding Lab vytváří budoucí světy pro společnosti Nike, Ford nebo Boeing. Jako filmař má k tomu výborné předpoklady, a když se spojí s vědci z potřebných oborů, může třeba vzniknout „City of Tomorrow“, ve kterém Ford vidí svá autonomní auta spolupracující s chodci.

Zákazník za vznik světa, který mu má pomoci orientovat se v budoucnosti, zaplatí nejméně 50 tisíc dolarů.

Pro Nike připravil McDowell knihu a web o atletickém potenciálu bez hranic v roce 2025, v úvahu bere třeba klimatické změny, technologie monitorující životní funkce nebo zapojení mikrosponzorů. Příběh hráče z ulice o demokratizaci fotbalu pomocí vědy může výrobce sportovního zboží v mnohém posunout kupředu.

Ari Popper, šéf firmy SciFutures, je spisovatel, který s kolegy (je jich 200) pro zákazníky vymýšlí sci-fi příběhy, jež jim pomáhají nahlédnout do budoucnosti jejich podnikání. Metoda zvaná „science fiction prototyping“ není levná, zákazník za vznik světa, který mu má pomoci orientovat se v budoucnosti, zaplatí nejméně 50 tisíc dolarů. Na takovém světě pak bude pracovat třeba 30 kreativců, kteří stvoří budoucnost, v níž vzniknou prototypy výrobků a služeb. Takto se vymýšlely inovace pro Ford (budoucnost vlastnictví aut) nebo Visu (platební transakce zítřka).

foto: Shutterstock, zdroj: Medium

Jan Handl

Jan Handl

Má rád nové technologie a trendy, ale i historii a čtení. V obrovském množství informací se snaží odhalit ty nejdůležitější a nejzajímavější.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.