fbpx

S odbornicí na výživu Kateřinou Halamovou o vegetariánství, stravě mužů a žen před početím i o dumpster divingu

Zveřejněno: 8. 9. 2018

Ke Kateřině Halamové mne přivedl můj zájem o výživu a zdravý životní styl. Vlastně jsem na ni dostala doporučení od kolegyně, se kterou zdraví řešíme neustále, tedy především redakčně. Takže jsem Kateřinu oslovila. Nejsem moc na dlouhé teoretické rady, Katka je naštěstí jednou z těch poradkyní, která ví, o čem mluví. Většinu toho, co učí, totiž sama vyzkoušela. A zkušenosti získávala po celém světě.

Související…

Miliardy zvířat v zajetí. Kdo může za osud dobytka a domácí drůbežeDalší trend ve zdravém stravování: Co přináší dieta low carb?Zdravá strava pro školáky: Ochrání je i před šikanou

 

Kateřina vystudovala ekologii, etnobotaniku a tropické zemědělství. „Ekologie mne naučila vnímat svět v širších souvislostech, etnobotanika zase hlouběji zkoumat tradiční kořeny a rozdíly v přístupu lidí a kultur při léčení bylinami. Tropické zemědělství, to je taková fungující anarchie. To mi ukázalo v praxi, že celý život je vlastně jeden velký provázaný koloběh,“ vysvětluje Katka. Dnes radí lidem, jak se stravovat, vede je k pochopení základních principů výživy a formou kurzů navíc ukazuje, jak bychom měli uvařit, abychom si pochutnali a dopřáli tělu vše, co potřebuje.

Měla jsem potřebu měnit lidi v uvědomělé spotřebitele, ale brzy jsem zjistila, že to vůbec nefunguje.

Výživa je podle Kateřiny Halamové energie pro život. Přímé napojení na přírodu. „Jde o zdroj síly a důležitých prvků, které se transformují v materiální základ našeho těla a vyživují jak mysl, tak smysly i ducha,“ říká. Nejde přitom jen o výživu jako takovou. „Od prvních doušků mateřského mléka přes sdílení společného času u jídla s našimi nejbližšími je strava nedílnou součástí a velmi důležitým rituálem našich životů,“ dodává Kateřina.

Četla jsem o vás, že jste byla nějakých 12 let vegetariánkou. Zhruba před rokem jste se ale vrátila k masu. Proč?

Maso jsem přestala jíst, protože jsem nesouhlasila s velkochovy a potravinářskou lobby. Tehdy jsem žila a studovala ve Španělsku, kde jsem poznala řadu lidí, kteří mi ukázali, jak se dají vybírat potraviny z kontejnerů u supermarketů, tedy s aktivitou, která je dnes označovaná jako „dumpster diving“. Tam jsem na vlastní oči viděla to neskutečné plýtvání, jaké jsme schopni vyprodukovat.

halamova 2

Na kurzech vaření s Katkou Halamovou se dovíte, jak prostřednictvím stravy vyladit tělo i mysl


Každý den tam byly u obchodů kontejnery plné kvalitního, nezkaženého jídla, které ani neprošlo datem spotřeby. Často to byly i plné kontejnery masa. Tehdy jsem se rozhodla, že to nechci dál podporovat, a přestala jsem maso jíst a nejedla ho přes 12 let. A tím důvodem, proč jsem začala maso zase jíst, byla potřeba velké změny v životě, na kterou jsem potřebovala sílu. A tu maso umí dát. Ale i tak ho stačí opravdu málo.

Takže vám vegetariánství nedávalo sílu?

Síly jsem měla a mám pořád dost. Ale občas v životě přicházejí těžší období, jako je například úmrtí, rozvod, komplikovaná životní situace v práci, a vy potřebujete někde načerpat jinou sílu nebo nabrat zdravou míru agrese, abyste měli „koule“ tím projít a nesložit se z toho. V ten moment je maso lék a má v jídelníčku své místo.

Začaly se mi otevírat cesty k tradičnímu východnímu pojetí výživy ze stran ájurvédy, tradiční čínské medicíny, či makrobiotiky, kde mi vše do sebe začalo zapadat a dávat hluboký smysl.

Když jsem přešla na bezmasý jídelníček, tak se výrazně začal měnit můj pohled na to, „jak se točí svět“, odkud potraviny pochází, jak je to v zemích jejich produkce, s jakou ignorancí a s nulovým respektem přistupujeme k přírodním zdrojům. Chvíli jsem byla bojující aktivistkou, měla jsem potřebu tuto nespravedlnost volat do světa a měnit lidi v uvědomělé spotřebitele, ale brzy jsem zjistila, že to vůbec nefunguje a že nad tím jen plýtvám svou energií.

Dnes lidem radíte, jak se stravovat. Nebo lépe – jak přistupovat k jídlu. Není to taky jistá forma aktivismu? 

S aktivismem už to nemá nic společného. Inspiruji už jen tím, že jsem, a tím, jaká jsem. Žiji to, co předávám, a proto to dává smysl. Už nemám vůbec potřebu někoho o něčem přesvědčovat, natož měnit. Každý si k tomuto pochopení musíme dojít sám a já jsem k dispozici pro všechny, kdo chtějí pomoci v nových začátcích.

Co vám tedy výživu pomohlo pochopit?

Zpočátku jsem nevěděla, co mám jíst, a tak jsem se o to začala zajímat. Poměrně brzy jsem začala cítit, že bych vlastně v tomto směru ráda pracovala, i když konkrétně jsem vůbec netušila jak. Vedle vlastního samostudia pokus-omyl jsem si udělala kurz výživového poradce, kde jsem rychle zjistila, že takhle opravdu ne, že počítání kalorií a mechanické tvoření jídelníčku nemá s pochopením výživy nic společného.

O kalorie zde vůbec nejde, ty nemají s výživou nic společného.

Postupně se mi začaly otevírat cesty k tradičnímu východnímu pojetí výživy ze stran ájurvédy, tradiční čínské medicíny, či makrobiotiky, kde mi vše do sebe začalo zapadat a dávat hluboký smysl. Také jsem začala hodně cestovat po světě a pozorovala, co jedí lidé, kteří stále žijí v těsném kontaktu s přírodou. Měla jsem štěstí na lidi a příležitosti, mohla jsem pobývat delší čas například u původních obyvatel v Amazonii, v ekvádorských Andách, na Sibiři, v Laosu či Indonésii. To vše mě silně formovalo.

Jak se tedy na principy zdravého stravování díváte dnes?                                                                                                                                                                                                

Jde především o to konzumovat přirozené, minimálně zpracované potraviny. Potom je důležitý zdroj těch potravin, a to hlavně u živočišných produktů. Důležitá je sezónnost, upřednostňování lokálních zdrojů a jednoduchost. A také musíme umět alespoň rámcově vnímat svou přirozenost.

Pokud jsem například zimomřivá, nebudu se k večeři cpát syrovou zeleninou a ke snídani bílým jogurtem, protože mi to výživový poradce napsal do jídelníčku, ale budu si tepelně upravovat zeleninu, vařit luštěniny a obiloviny a hojně používat koření. O kalorie zde vůbec nejde, ty nemají s výživou nic společného. Umět svému tělu naslouchat je velmi důležité.

Stačí tedy rostlinná strava, nebo k ní přece jen máme to maso přidat?

Rostlinná strava by pro nás měla v dnešní době drancování přírodních zdrojů a neetického zacházení se zvířaty znamenat určitý standard. Je naprosto výživově i chuťově plnohodnotná. Pokud je smysluplně postavená, je také zdraví prospěšná. Na světě najdete minimum obézních veganů a riziko chronických onemocnění se na rostlinné stravě také významně snižuje. Ale maso není nutné z jídelníčku zcela vyloučit.

Uzeniny jsou velmi nekvalitní maso, velmi nekvalitně zpracované, s velmi škodlivými přísadami. A my je konzumujeme ve velkých množstvích.

Já ale problém vidím hlavně v tom, že jsme ztratili cit pro rovnováhu. Je v pořádku dát si jednou týdně či jednou ročně kousek masa, ale já narážím na situace, kdy zajídáme řízky šunkou a párky klobásou. Uzeniny jsou velmi nekvalitní maso, velmi nekvalitně zpracované, s velmi škodlivými přísadami. A my je konzumujeme ve velkých množstvích. Proč myslíte, že držíme světové prvenství ve výskytu rakoviny tlustého střeva? Tady je přímá souvislost.

halamova 3

Život je jeden velký provázaný koloběh, říká Katka Halamová


My jsme se v tomhle miléniu dostali do bodu, kdy by změna jídelníčků měla být přirozená a společensky akceptovaná. Přitom se nemusíme stát úplnými vegetariány, protože pro někoho by to bylo neakceptovatelné, ale každý masožravec může omezit maso a jíst ho pouze jednou dvakrát týdně a v odpovídající kvalitě, tedy ne maso z velkochovů. To může udělat každý z nás. 

Často se teď mluví i o tom, že nadměrná živočišná produkce ničí životní prostředí...

Živočišná produkce je největší ekologická katastrofa, která na planetě permanentně probíhá. A každý konzument masa či mléčných výrobků ji podporuje. Podporuje neetické a nehumánní zacházení se zvířaty, vypalování pralesů, obrovské plýtvání s vodou, znečišťování spodních vod výkaly z velkochovů… Je to opravdu děsivé, kam jsme se v tomhle ohledu jako lidstvo dostali.

Jak moc to, co člověk jí a pije, ovlivňuje jeho zdraví?

Udává se, že za 40 % je zodpovědná strava, 30 % naše psychika a dalších 30 % dýchání a pohyb. Nicméně tyto oblasti života fungují jako spojité nádoby a já věřím, že stravou můžeme ovlivnit náš celkový zdravotní i psychický stav. Pohlédneme-li na to z úrovně frekvencí, každá potravina nám podle svých vlastností předává svou specifickou vibraci, stejně jako nás rozkmitá daná emoce či nálada, kterou prožíváme. Zkuste si představit, jak vám je, když vás někdo pořádně vytočí. Vysoké kmitočty, že ano?

Jsme neustále ve stresu. V takovém nastavení tělo zpomaluje trávení, je snížena schopnost absorpce nutrientů a snižuje se imunita.

Ne vždy to jde do takových extrémů, ale vnímavější jedinci poznají i jemnější působení výkyvů nálad a podobně. Hlavně nesmíme zapomínat, že na nás velmi často podprahově působí různé strachy, pocity méněcennosti či stísněnosti, a aniž si to uvědomujeme, jsme neustále ve stresu. V takovém nastavení tělo zpomaluje trávení, je snížena schopnost absorpce nutrientů a snižuje se imunita.

Jak potraviny vnímáte vy?

Já jsem si po letech veganství a nejrůznějších detoxů vnímavost na potraviny dost zvýšila. Díky tomu jsem schopná zachytit negativní působení na mou náladu poté, když sním bílé pečivo, uzeniny nebo jiné šmakulády. Průmyslově vysoce zpracované potraviny, které obsahují hodně složek a hodně chemických přísad, zase vibrují frekvencí chaosu. Silně nás rozkmitávají a my jsme potom roztěkaní a máme problém dostat se ke své vnitřní síle.

Jsme v zajetí extrémních chutí, tláskáme páté přes deváté, necítíme se dobře. O to víc to pak zajídáme dalšími sladkostmi a slanými smaženostmi, zapíjíme kolou... Je to začarovaný kruh. Vyrovnaná energie přirozených potravin do nás přitom vnáší rovnováhu a řád. Jak na úrovni fyzické, tak psychické. Za nějaký čas na takové stravě se nám vytříbí a rozjasní chutě, emočně se stáváme vyrovnanější, dokážeme víc poslouchat své tělo a vnímat to, co je pro nás dobré a co naopak.

Pomáhá taková rovnováha i před početím a během těhotenství?

Samozřejmě. V této záležitosti se zaměřuji na práci s ženským cyklem, kde ohledně menstruace a plodnosti můžeme stravou a bylinkami pozitivně ovlivnit mnohé.

Co tedy radíte nastávajícím maminkám?

Jídelníček postavený na přirozených potravinách a spoustě zeleniny. Pokud chtějí konzumovat maso, mléčné výrobky a vejce, tak jich stačí velmi omezené množství. Tělo si z nich vezme maximum a tyhle živočišné produkty pak nemají tendence organismus zatěžovat, jak je tomu, když je konzumujeme na denní bázi.

Pokud je například v maorské tradici žena těhotná, oba s mužem říkají „jsme těhotní“, muž nepije alkohol a podporuje svou ženu masážemi chodidel.

Ženy před početím i během těhotenství by se měly vyhýbat i průmyslově zpracovaným šmakuládám typu tatranky, dortíků, chipsíků a jiných nesmyslů zabalených do barevných obalů. Měly by také přestat pít slazené balené „soft drinky“, to je opravdu zlo, měly by vyřadit uzeniny a nekvalitní mléčné výrobky, mezi něž patří zejména tavené sýry, slazené jogurty a tvarohy.

Musí být před početím fit i otec?

Otec by měl být nedílnou součástí celého procesu početí a těhotenství spolu se svou ženou. Má jí být maximální oporou a je ideální, pokud oba dělají pro své zdraví a plnohodnotnou výživu maximum. Pokud je například v maorské tradici žena těhotná, oba s mužem říkají „jsme těhotní“, muž nepije alkohol a podporuje svou ženu pravidelnými masážemi chodidel. Skrze dotek se napojuje na dítě v bříšku.

Také literatura tradiční čínské medicíny klade velký důraz na přípravu obou rodičů před početím tím, že posílí své imunity a vyladí nerovnováhy. Ta medicína totiž věří, že fyzický a psychický stav otce a matky se v momentě početí nevratně otiskne do plodu a určuje konstituci a životní sílu potomka. Tady se vracíme k tomu, že život je vlastně jeden veliký provázaný koloběh.                              

foto: Archiv Kateřiny Halamové, zdroj: Kateřina Halamová

Tipy redakce

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...