fbpx

Brácha mé přítelkyně nemůže na koncert, ale to neznamená, že si to nemůže sakra užít!

Zveřejněno: 4. 7. 2018

Moje holka má bráchu Honzu, který miluje Stouny. Zná nazpaměť jejich alba, na Facebooku si pečlivě opatruje jedno fotoalbum s Keithovými fotkami a jeho nejoblíbenějším nápojem je samozřejmě Jack Daniels. A snem každého fanouška Stounů (a vlastně jakékoliv kapely) je samozřejmě setkat se s kapelou, navštívit koncert a mít doma nějakou unikátní relikvii – lístek politý pivem, tričko z koncertu, placku kapely, něco takového.

Související…

Proč drsňácký rock pomáhá a proč nerelaxovat u jazzu
Jan Handl

Honza je fanoušek opravdu nadšený. Miluje hlavně Keitha. Ale ví, že se na koncert nepodívá – má svalovou dystrofii, nemůže vstát, pohybuje pouze jednou rukou a s veškerými úkony mu musí pomáhat rodina nebo asistent. Takže když jsme mu chtěli udělat radost, koupili jsme mu láhev Jacka a rozhodli se, že mu seženeme Keithovo trsátko.

Rodina Stounů

Založil jsem na Facebooku stránku „Trsátko pro Honzu“, na které jsem požádal své známé o jednoduchou věc: Jestli máte někdo kontakt na pořadatele pražského koncertu, spojte mě s nimi a pokusím se to nějak dohodnout. Za pokus to stojí, přinejhorším to lidé budou ignorovat, říkal jsem si. „Pokud měla vaše máma (nebo babička) za posledních 50 let aférku aspoň s bedňákem od Stounů, dejte vědět,“ napsal jsem do prvního příspěvku a požádal o sdílení.

Pokud měla vaše máma (nebo babička) za posledních 50 let aférku aspoň s bedňákem od Stounů, dejte vědět.

Ovšem místo pár reakcí se spustila lavina. Příspěvek s prosbou si přečetlo přes 100 000 lidí a už to jelo. V diskuzi pod příspěvkem označovali jedni uživatelé druhé s dotazem, jestli někdo něco nemůže udělat. Do inboxu mi začali psát kolegové, známí a taky lidé, které jsem nikdy neviděl, ale kteří mají známé někde u pořadatelů.

34794230 10156406392000522 1193329785288261632 n

It's only rock'n'roll! Honza s kytarou, ještě před pár lety

Touha pomoct logicky některým napověděla, že by se měli obrátit přímo na pořadatele – výsledkem bylo, že se mi ozval člověk, kterého jsem do té doby neznal, že trsátko pro Honzu a podepsanou fotku Keitha určitě sežene, ale ať proboha už tu akci zruším, že pořadatelé potřebují pracovat a nemůžou, protože jim inboxy praskají mojí výzvou.

Stones nejsou jen obyčejná kapela. Stones jsou symbol svobody, dravosti, nezměrné energie. A jít na jejich koncert je kolektivní zážitek. Po dnešku si pak můžete připsat do definice ještě jednu věc: pocit pospolitosti, díky kterému jsou jejich fanoušci doslova a do písmene jedna rodina. A rodina je přece nejvíc, zvláště ta, kde jeden na druhého prostě nemůže zapomenout. Takže mi dovolte osobní poděkování: Serge Grimauxovi, Robertu Porkertovi, Patriku Paulisovi a všem těm, kteří Trsátko pro Honzu sdíleli.

Splnili jste někomu sen. A to se sakra počítá.

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Je to ještě klimatická nouze, nebo už panika? 10 úvah o přehřívání Země

Je to ještě klimatická nouze, nebo už panika? 10 úvah o přehřívání Země

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...