Ve světě přetékajícím nejrůznějšími druhy rozptýlení, kde spolu soupeří faktory uzurpující si naši pozornostsoupeří faktory uzurpující si naši pozornost, přináší rozhodnutí vzdát se obohacujícího zážitku ze čtení knih hluboké a velmi negativní důsledky.
Rozhodnutím zanedbávat psané slovo si odpíráme nejen přístup k bohatství znalostí a moudrosti, budované člověkem po celá staletí, ale současně brzdíme vlastní kognitivní, emocionální i sociální rozvoj. A je dokázáno, že tyto benefity knih se budují již od raného dětství.
Když se blíže podíváme na ztráty, které nečtením knih vznikají, odhalíme bezpočet promarněných příležitostí k růstu, porozumění i propojení rezonující daleko za hranicemi našich individuálních životů.
Zhoršený kognitivní vývoj
Čtení hraje klíčovou roli v rozvoji kognitivních funkcí mozku. To znamená, že zlepšuje paměť, pozornost i schopnost řešit problémy. Nedostatek práce s knihami může vést ke zhoršení toho všeho a navíc zvyšuje riziko vzniku demence či Alzheimerovy choroby v pozdějším věku.
Intelektuální stagnace
Bez pravidelného čtení knih promeškáváme příležitosti k intelektuální stimulaci a růstu. To omezuje i naše stávající znalosti a perspektivy.
Ztráty vycházející z nečtení knih zahrnují intelektuální, sociální a kulturní stagnaci, která může bránit osobnímu růstu, mezilidským vztahům a omezovat to, jak rozumíme sami sobě i tomu, co se kolem nás děje.
Bez nich nejsme schopni kriticky a kreativně myslet a tupě přebíráme názory, které jsou nám podsouvány různými, nejčastěji extremistickými, skupinami. S tím souvisí příklon k extremismu a preference autoritářských názorů.
Zúžení perspektivy a světonázoru
Knihy nás zavádějí do jiných světů, seznamují nás s různorodými úhly pohledu, kulturami a zkušenostmi. Tím rozšiřují naši perspektivu a světonázor. Ochuzeni o tyto přínosy si snadno a rychle vyvineme úzkoprsost, předsudky a naše chápání složitých lidských zkušenosti se stane omezeným.
Omezený přístup ke znalostem
Odkud čerpat informace a vhledy, když ne z knih? Nečtením se připravujeme o přístup k pestrým tématům, informacím o historických událostech, vědeckých objevech hýbajících světem, o rozličných kulturních perspektivách.
Chabá slovní zásoba
Nedostatek kontaktu s psaným jazykem prostřednictvím čtení vede k významným nedostatkům ve slovní zásobě, v gramatice i v celkovém porozumění jazyku. To zhoršuje komunikační dovednosti, akademické výsledky i profesní postup. Postupně se měníme v roboty generující jednoduchá, opakující se hesla, protože nic jiného neznáme a nejsme schopni rozluštit.
Promarněné příležitosti k osobnímu růstu
Knihy slouží jako katalyzátory osobního růstu, jsou nositeli vhledů a inspirací vedoucích k přirozenému sebevzdělávání. Nečtení upírá možnost zkoumat nové myšlenky, zpochybňovat zaběhlé předpoklady a objevovat svůj plný potenciál.
Emoční odpoutání, snížená empatie a porozumění
Čtení knihy nás vtáhne do děje zprostředkované zkušenosti, do níž se emočně zapojujeme, jakmile se ztotožníme s hrdinou, o němž příběh vypráví. Takovým způsobem mohou knihy podporovat emoční inteligenci i odolnost.
Reklama
Absence tohoto způsobu komunikace může vést k uspávání emoční inteligence a k potížím se zvládáním vlastních emocí. Jinými slovy, když čteme, ponoříme se do zkušeností a emocí postav a tuto zkušenost potom zužitkujeme v reálném životě.
Mnohem víc než jen informační deprivace
Sečteno, podtrženo, ztráty vycházející z nečtení knih dalece přesahují rámec pouhé informační deprivace. Zahrnují intelektuální, sociální a kulturní stagnaci, která může bránit osobnímu růstu, mezilidským vztahům a omezovat to, jak rozumíme sami sobě i tomu, co se kolem nás děje. A to je velmi nebezpečné.
Co s tím? Začněme zase číst
Odložme telefon, vypněme televizi nebo počítač, zaklapněme tablet. Vyberme titul nebo autora, jejichž zaměření se blíží něčemu, co nás zajímá, a dejme tomu šanci. Zajděme do knihovny. Vstupme do knižního klubu. Popovídejme si s někým, o kom víme, že čte, a zeptejme se ho, co by nám doporučil. Není to těžké. Chce to jen začít.
