fbpx

Zveřejněno: 23. 11. 2017

Havárie jakékoli ponorky vždy vzbuzuje emoce. Ačkoli většina z nás se na ní nikdy neplavila ani plavit nebude, představujeme si, co se asi promítá v hlavách mužů (a v poslední době také žen), kteří jsou uvězněni v kovovém trupu hluboko pod hladinou moře s minimální nadějí na záchranu.

Celý svět sledoval tragédii ruské ponorky Kursk a stejně je to i nyní, kdy minulý týden zmizela argentinská ponorka ARA San Juan. Podle argentinského námořnictva ohlásila její posádka při poslední relaci blíže nespecifikovanou závadu a od té doby s ní už  komunikace navázána nebyla. Jaké jsou šance posádky ohrožené ponorky a hlavně jaké možnosti mají týmy, které se vydaly na její záchranu? Samo argentinské námořnictvo mnoho prostředků nemá, a tak se spojily mezinárodní síly, aby v tomto případě byly nápomocny; dokonce i britské námořnictvo, s nímž se to argentinské střetlo ve válce o Falklandy, vyslalo hlídkový ledoborec Protector, který je využíván k hydrologickým průzkumům.

  

Pátrají letadla

Hlavní pomoc ovšem přichází od námořnictva USA. Není divu, stejně jako jsou ochotni kdekoli ve válce pomáhat chirurgové zraněným, aby dostali potřebnou praxi, i toto – bez ohledu na jistě humánní cíle – je takové cvičení v praxi k nezaplacení. Shodou okolností probíhalo před pouhým měsícem mezi chilskými a americkými námořními silami u břehů sousedního Chile cvičení Chilemar II. To simulovalo záchranné operace havarované ponorky. 

Do oblasti, kde se naposledy ponorka ARA San Juan hlásila, bylo nejdříve vysláno letadlo Boeing P-8 Poseidon, námořní hlídkový letoun US Navy, který je primárně určen k vedení protiponorkového boje a elektronickému průzkumu, ale hlavně je jeho elektronika schopna monitorovat sonarové bóje, jež ponorka v nouzi mohla aktivovat. Dalším nasazeným leteckým průzkumným prostředkem je Lockheed Martin P-3, který poskytla NASA. Je to původně protiponorkový a námořní hlídkový letoun, který je ovšem vybaven jakýmsi žihadlem na zádi, jež skrývá detektor magnetických anomálií, tedy výborně poslouží k odhalování ponorek.

poseidon shutterstock 642654904

Pátrat po ztracené ponorce se nejprve vydalo letadlo Boeing P-8 Poseidon.

Pátrají roboti

Jinou naději představuje série podmořských robotů Bluefin, vysazených v zájmové oblasti z mateřského plavidla. Roboti několika typů mají tvar torpéda a jsou schopni buď dálkově řízeného či zcela autonomního průzkumu mořského dna. Typ Bluefin 21 může zmapovat během jediného dne až sto dvacet čtverečních kilometrů mořského dna.

Podmořské záchranné velitelství se sídlem v kalifornském San Diegu vyslalo také do oblasti pomocí letadel C-17 Globemaster III a C-5 Galaxy dva osvědčené záchranné prostředky – komoru pro přestup trosečníků z ponorky a tlakový záchranný modul. Obojí technika se právě výborně osvědčila při již zmíněném cvičení Chilemar II. Zároveň je připraveno zařízení třídy Mystic, což je hlubokomořské záchranné plavidlo, které bylo vyvinuto pro záchranné operace u havarovaných ponorek. Je schopné místo nehody prozkoumat sonarem a připojit se ke ztroskotané ponorce a zároveň vzít na palubu až čtyřiadvacet trosečníků, které pak dopraví ke své mateřské lodi.

Jaké plavidlo se vlastně hledá?

Co se ovšem stalo s argentinskou ponorkou ARA San Juan ve skutečnosti, je v době vydání tohoto článku zatím jen spekulací. Faktem je, že ponorka třídy TR-1700 (či třída Santa Cruz) je třídou dieselelektrických útočných ponorek, vyvinutých čistě pro vývoz německou loděnicí Thyssen Nordseewerke speciálně do zemí, které měly doposud ve službě ponorky americké, pocházející z doby druhé světové války a těsně po ní.

Argentina původně chtěla šest těchto lodí, ale finanční problémy jí dovolily pořídit si pouze dvě – zmíněnou ARA San Juan (S-42) a ARA Santa Cruz (S-41). Byly postaveny v osmdesátých letech minulého století a před třemi lety modernizovány. Jejich konstrukce odpovídá účelu. Byly projektovány s ohledem na vysokou rychlost, vytrvalost a odolnost. Mají jednotrupou koncepci s třemi vodotěsně oddělitelnými sekcemi. Výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů pro 22 torpéd, nejvyšší rychlost dosahuje 13 uzlů na hladině a 25 uzlů pod hladinou a maximální hloubka ponoření je 300 metrů. Její délka je necelých 66 metrů a průměr trupu 7,3. Vzhledem k těmto rozměrům není vybavena záchrannou přetlakovou kapslí, s jejíž pomocí by mohla posádka uniknout, zároveň pak systém pohonu neumožňuje nést větší zásoby vzduchu než údajně na jeden týden.

  

Jak se hledaly ponorky kdysi?

Jak to ale přijde, že i v minulosti bylo možné havarovanou ponorku poměrně snadno nalézt? V případě nešťastné ruské ponorky Kursk to bylo snadné. Účastnila se velkého námořního cvičení a data o její poloze byla dobře známa. To, že ruské velitelství nebylo ochotno připustit nabízenou zahraniční techniku k záchraně posádky, je jiná věc. V době studené války fungovalo několik systémů. V obavách z možných akcí sovětských ponorek nechala americká obrana nejdříve položit mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií (tudy právě sovětské ponorky proplouvaly ze severomořských základen do Atlantiku) podmořské kabely, jež byly schopny zaznamenat magnetické anomálie, které proplouvající trup ponorky vytvořil.

Druhým opatřením byl SOSUS (Sound Surveillance System – systém sledování zvuku), což byla síť pobřežních stanic zaznamenávajících zvuk, který se šíří pod vodou na velké vzdálenosti. Díky triangulačnímu měření pak bylo poměrně jednoduché stanovit místo, odkud zvuk přichází. Úspěchem bylo například odhalení a vypátrání sovětských ponorek, které v době kubánské krize mířily do Karibiku, i nalezení přesného místa havárie amerických atomových ponorek USS Thresher a USS Scorpion, které v hlubinách implodovaly (imploze – opak exploze, tedy zhroucení pod velkým tlakem).

Kuriozitou bylo i nalezení a částečné vyzdvižení sovětské ponorky K-129, která se potopila během špionážní mise roku 1968 v Tichém oceánu. V současnosti slouží stanice systému SOSUS pro vědecký výzkum, především pro oceánskou akustickou tomografii, protože technika ponorek pokročila, zatímco technika jejich sledování pomocí odposlechu zvuku se dál již nevyvíjela. I tak by těžko mohl odhalit místo potenciálního potopení ponorky ARA San Juan, pokud by nevydal hluk, odpovídající implozi.

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Byl bezdomovcem a říká: V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i dva tisíce

Byl bezdomovcem a říká: V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i dva tisíce

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....