Důsledek HELLP syndromu: Veronika porodila miminko do dlaně

Když v květnu 2022 Veronika Kmošková (35 let) zjistila, že je těhotná, byla štěstím bez sebe. „Otěhotněla jsem šest týdnů po operaci polypů z dělohy, což bylo pro nás velké překvapení. Bohužel radost vystřídaly velmi brzy obavy kvůli zdravotním obtížím, které mě provázely prakticky po celé těhotenství,“ vypráví svůj příběh, který skončil předčasným porodem dcery Emilky, která vážila něco málo přes půl kilogramu.

Riziko preeklampsie a růstové retardace

Veronika se od 22 let léčila s vysokým krevním tlakem. Léky, které užívala, však musela kvůli těhotenství vysadit. Tlak šel okamžitě nahoru a žádná další léčiva, která byla slučitelná s těhotenstvím, nezabírala. Navíc ve 13. týdnu těhotenství na prvním screeningu vyšla pravděpodobnost preeklampsie 1:13 a růstová restrikce plodu (zpomalený růst) 1:11. Riziko dalších komplikací bylo tedy velmi vysoké.

Lékaři Veronice nasadili další léky a vše se zdálo být v pořádku. Holčička, kterou Veronika ještě ve 22. týdnu nosila pod srdcem, rostla, jak měla. Odhad její hmotnosti byl v té době 450 gramů. „Tlak jsem měla stále vyšší, ale díky lékům to nebylo tak hrozné. Nic zkrátka nenasvědčovalo tomu, že bych měla porodit předčasně. Cítila jsem se dobře, neměla jsem žádné otoky, bolesti či motání hlavy,“ pokračuje ve svém vyprávění Veronika. Bohužel o necelý měsíc později už bylo vše jinak.

Při další kontrole v poradně lékaři zjistili, že miminko nepřibíhá a váha je stále stejná. Tlak jí naměřili 170/110 a po zjištění nulových průtoků Veroniku okamžitě převezli sanitkou do pražského Apolináře. „Vzpomínám si, že jsem vůbec nevěděla, co se děje, a bála se o malou. Nikdo mi nic neřekl, všechno bylo tak rychlé. Nejprve to vypadalo, že snad budu rodit, ale nakonec mi bylo řečeno, že to ještě není akutní, aby musel být proveden císařský řez hned,“ doplňuje.

Emily po porodu. (zdroj: se svolením Veroniky Kmoškové)

Veroniku si ale na oddělení rizikového těhotenství už nechali a po dalších deseti dnech byl porod nevyhnutelný. Proběhl císařským řezem na konci 27. týdne z důvodu klesajících ozev dítěte. Tím, že lékaři přistoupili k akutnímu císařskému řezu, zachránili život nejen miminku, ale také Veronice – rozvinul se u ní totiž takzvaný HELLP syndrom, což je život ohrožující stav, který bývá často spojený s preeklampsií.

Holčička se narodila s váhou 550 gramů

Emily se narodila 14. října 2022 s váhou pouhých 550 gramů. „Po porodu hned brečela a já věděla, že se nám narodila bojovnice. Na porodním sále jsem ji viděla pouze mžikem. Malého králíčka, kterého měl doktor sotva přes obě dlaně. Bylo mi řečeno, že vzhledem k váze je to lepší průběh. Byla šikovná a dýchala sama s kyslíkovými brýlemi,“ vzpomíná Veronika.

Tehdy Veroniku ve snu nenapadlo, že se malá Emily podívá domů až po dlouhých 121 dnech. První komplikace na sebe nedaly dlouho čekat. Hned druhý den po porodu holčičce praskla plíce a musela být intubovaná. „Bylo mi řečeno, že v hrtanu a průdušnici neměla vytvořené chrupavky, takže se po odpojení vždycky začala dusit. Proto musela být stále intubovaná a nezbývalo než čekat, kdy bude schopná dýchat sama. To se podařilo po 48 dnech. Malá už vážila 1,5 kila, hezky přibírala a vše se zdálo na dobré cestě. Musela být stále připojena na ventilační systém CPAP, což je přístroj, který usnadňuje přechod od řízené ventilace k samostatnému dýchání.

Nakonec se podařilo zbavit se i kyslíkové masky a následně kyslíkových brýlí. 10. února 2023 si mohli šťastní rodiče malou Emilku konečně vzít domů. V té době vážila tolik, co má běžný novorozenec – 3,5 kilogramu.

I přes náročný start do života je to dnes patnáctiměsíční zdravá holčička, která je sice drobná – váží pouhých 7,5 kilogramu, ale jinak krásně prospívá. „Je to zvídává, veselá holčička, krásně běhá a dle neurologa je naprosto v pořádku,“ uzavírá Veronika.

Lze zachránit i miminka v šedé zóně

Helena Wodecká pracuje v oboru neonatologie ve Fakultní nemocnici Ostrava již 15 let. Sama je navíc maminkou dvou dětí, z nichž jedno porodila také předčasně. Dennodenně se setkává s nedonošenými dětmi, kterých se v České republice narodí každý rok přibližně 8500 (údaje z webu pacientské organizace Nedoklubko z roku 2022, pozn. red.).

Paní doktorko, od kterého týdne těhotenství jsou dnes lékaři schopni předčasně narozené miminko zachránit?

V současné době je tato hranice stanovena od 23. týdne těhotenství. Jedná se o období takzvané šedé zóny, kdy při záchraně dítěte hrozí vysoké riziko komplikací, a to jak časných, tak pozdních. Z tohoto důvodu jsou k rozhodnutí o intenzivní péči přizváni sami rodiče, kteří musí dát souhlas k tomu, zda jsou ochotni podstoupit všechna rizika spojená s tak časným porodem.

Vzhledem k nezralosti všech systému miminka je péče o něj velmi intenzivní, počínaje zajištěním tepelného komfortu, přes dechovou podporu různého stupně, aplikaci surfaktantu, parenterální výživu a léčbu všech komplikací spojených s intenzivní péčí, jako jsou například infekce.

Od 24. týdne již o nedonošená miminka pečujeme běžně. Je to také velmi náročné, a to jak pro dítě, tak pro lékaře a v neposlední řadě pro rodiče. Děti můžou mít celou řadu komplikací a není výjimkou, že v nemocnici stráví třeba i půl roku.

Vzpomenete si na miminko s nejnižší váhou, o které jste pečovala?

Nejmenší miminko zachráněné na našem oddělení vážilo asi 470 gramů.

Jaké bývají nejčastější příčiny předčasného porodu?

Mezi nejčastější rizika patří předčasný odtok plodové vody, který je velmi často spojený s infekcí plodových obalů. Dále pak některá přidružená onemocnění matky, vícečetné těhotenství, nebo pokud těhotná žena například užívá drogy nebo pije alkohol. Je ale nutné říci, že ve většině případů lékaři nejsou schopni zjistit přesnou příčinu předčasného porodu.

Pokud jednou maminka porodí miminko příliš brzy, je vyšší riziko, že se tak stane i u dalšího těhotenství?

Záleží na příčině předčasného porodu, ale vyšší riziko zde samozřejmě je. V dnešní době je však monitorování rizikových těhotenství na velmi vysoké úrovni, a tak se často setkáváme s tím, že maminky, které u nás někdy měly nedonošeňátko, se podruhé či potřetí radují z miminka narozeného v termínu.

Velkým „strašákem“ všech těhotných žen i lékařů je takzvaný HELLP syndrom. O co se přesně jedná a jak vzniká?

Je to závažná komplikace, postihující asi 0,5–1,0 % všech těhotenství. Častěji se objevuje u žen s preeklampsii. V ojedinělých případech se ale projeví i samostatně.

Jedná se o stav, kdy dochází k porušení regulace cév. Postižena jsou hlavně játra a ledviny, přítomná je rovněž porucha krevní srážlivosti a rozpad červených krvinek. Název je odvozený z angličtiny podle příznaků onemocnění (Hemolýza – rozpad červených krvinek, Elevated liver enzymes – zvýšené jaterní enzymy, Low platelets – nízký počet krevních destiček).

MUDr. Helena Wodecká. (zdroj: se svolením Heleny Wodecké)

Jaké jsou typické projevy tohoto onemocnění a možnosti léčby?

V klinickém obraze dominuje bolest v oblasti žaludku a pod pravým žeberním obloukem, nevolnost, zvracení, únava, otoky, vysoký krevní tlak aj. Jedinou účinnou terapií HELLP syndromu je co nejrychlejší ukončení těhotenství.

Co všechno obnáší péče o miminko, které se narodí příliš brzy, dejme tomu do 30. týdne těhotenství?

Vzhledem k nezralosti všech systémů miminka je tato péče velmi intenzivní, počínaje zajištěním tepelného komfortu přes dechovou podporu různého stupně, aplikaci surfaktantu, parenterální výživu a léčbu všech komplikací spojených s intenzivní péčí, jako jsou například infekce.

A od kolikátého týdne je naopak porod „bezpečnější“, tedy s předpokladem méně zdravotních komplikací?

Na tuto otázku není lehká odpověď. Samozřejmě každý den navíc u maminky se počítá. Miminka narozená např. ve 32. týdnu těhotenství mohou dýchat klidně samostatně bez potřeby dechové podpory.

Od 33. týdne těhotenství se snažíme, za předpokladu splnění přesně daných podmínek, ponechat miminko pouze na enterální výživě (tudíž bez infúze). Ale každé děťátko je osobnost sama o sobě a někdy miminka narozená o pět týdnů dříve projdou péčí neonatologické JIP zcela bez komplikací, zatímco jejich gestačně starší spolupacienti potřebují péči velmi intenzivní.

Proto se snažíme o precizní prenatální péči s centralizací rizikových těhotenství do perinatologických center, aby se miminka narodila co nejblíže termínu porodu, pokud to stav těhotenství dovolí.