Výzkum, publikovaný v časopise Frontiers, odhaluje fascinující fenomén, který ukazuje dalekosáhlé důsledky robotizace a nasazování umělé inteligence do pracovního prostředí: s narůstajícím počtem úkolů převzatých roboty se zdá, že lidé jsou méně ochotní vykonávat určité druhy práce. Možná je to až trochu nadnesený výraz. Lidé jsou jednoduše líní a spoléhají na práci robotů.
Dokud byly určité úkoly výhradně v lidských rukou, existovala větší motivace a potřeba je zvládnout. Teď, když roboti a automatizované systémy přebírají činnosti, jako je třídění, balení, dokonce i zákaznický servis, lidé už dle studie nejsou tolik motivováni k tomu, aby tyto pozice zvládli sami. Je to podobné jako s těžkými, špatně placenými pozicemi na trhu. V určité chvíli, kdy začaly být tyto pozice obsazovány méně náročnými cizinci, přestal o tato místa být mezi „domorodci“ zájem. A stejně to tak funguje i s roboty. Tento trend může mít zásadní dopad na pracovní trh, kde může docházet k většímu rozdílu mezi vysoce kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky.
Dalším zajímavým aspektem tohoto jevu je dle vědců dopad, který má robotizace na lidskou psychiku. Když lidé vidí, že stroje vykonávají úkoly rychleji a efektivněji, může to vést k pocitu nedostačující kompetence, nebo dokonce zbytečnosti určitých pracovních rolí. Tato situace může vést k poklesu sebevědomí a snížení celkové motivace k práci. Dlouhodobě by to mohlo vést k situaci, kde lidé přestanou usilovat o zdokonalování svých dovedností v oblastech, kde roboti převzali prim, což by mohlo mít vážné důsledky pro osobní rozvoj a přizpůsobené pracovní síly novým podmínkám.
Předstírám, že se dívám
Jak konkrétně výzkum probíhal? Vědci testovali svou hypotézu pomocí simulovaného úkolu průmyslové kontroly závad: hledání chyb na deskách plošných spojů. Vědci poskytli obrázky desek plošných spojů 42 účastníkům. Desky s plošnými spoji byly rozmazané a zaostřené obrázky bylo možné prohlížet pouze tak, že se nad nimi podržel nástroj myši. To vědcům umožnilo sledovat, jak účastníci desku kontrolují. Polovině účastníků bylo řečeno, že pracují na deskách plošných spojů, které kontroloval robot zvaný Panda. Přestože tito lidé nepracovali přímo s Pandou, robota viděli a mohli ho při práci slyšet. Po kontrole desek byli všichni účastníci požádáni, aby ohodnotili, jak zodpovědně se při plnění úkolu cítili a jak si vedli.
Ve výrobě obecně, ale zejména v oblastech souvisejících s bezpečností, kde je běžná dvojitá kontrola, to může mít negativní dopad na pracovní výsledky.
Potvrdilo se to, co vědci předpokládali. Na první pohled to vypadalo, že přítomnost Pandy nebyla důležitá – mezi skupinami nebyl žádný statisticky významný rozdíl, pokud jde o čas strávený kontrolou desek plošných spojů a prohledávanou oblastí. Navíc účastníci v obou skupinách hodnotili svůj pocit odpovědnosti za vynaložené úsilí podobně.
Pak se ale vědci podrobněji zaměřili na míru chybovosti účastníků. Zjistili, že ti, kteří pracovali s Pandou, zachytili méně chyb v pozdější fázi úkolu, kdy už viděli, že Panda mnoho chyb úspěšně označila. To by mohlo odrážet efekt „dívám se, ale nevidím“, kdy se člověk začne na něco spoléhat, a méně se tím mentálně zabývá. Přestože si účastníci mysleli, že věnují úkolu stejnou pozornost, podvědomě předpokládali, že Panda žádné chyby nepřehlédla. „Je snadné sledovat, kam se člověk dívá, ale mnohem těžší je zjistit, zda jsou tyto vizuální informace dostatečně zpracovávány na mentální úrovni,“ uvedla Dr. Linda Onnaschová, hlavní autorka studie, pro server TechExplore.
Autoři varují, že to může ohrozit bezpečnost. „V našem experimentu pracovaly pokusné osoby na úkolu asi 90 minut a již jsme zjistili, že při práci v týmu bylo zjištěno více kvalitativních chyb,“ uvedla Onnaschová. „Při delších směnách, kdy jsou úkoly rutinní a pracovní prostředí nenabízí dostatečnou kontrolu výkonu a zpětnou vazbu, bývá ztráta motivace mnohem větší. Ve výrobě obecně, ale zejména v oblastech souvisejících s bezpečností, kde je běžná dvojitá kontrola, to může mít negativní dopad na pracovní výsledky.“
Účastníci, kteří pracovali s robotem Pandou, zachytili méně chyb v pozdější fázi úkolu, kdy už viděli, že Panda mnoho chyb úspěšně označila.
Česko v ohrožení
Podle studie McKinseyho Institutu může být až polovina všech pracovních míst v dnešní globální ekonomice potenciálně nahrazena stroji, což ovlivňuje široké spektrum profesí a sektorů. Tato proměna pracovního trhu je trendem, který se zdá být nezvratný, a schopnost jednotlivých států adaptovat se na tuto změnu se liší v závislosti na mnoha faktorech, včetně například úrovně průměrných mezd.
V kontextu Evropy je Česká republika v tomto směru považována za jednu z nejvíce ohrožených zemí. V porovnání s Norskem, které je na tom nejlépe, čítá rozdíl v míře ohrožení pracovních míst deset procentních bodů. Tato statistika zvýrazňuje potřebu strategického plánování a přizpůsobení, aby se minimalizoval dopad automatizace na pracovní trh v České republice.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
