fbpx

Zlo v seriálech baví. Kdy je fascinace skutečným zločinem běžná a kdy už značí problém? 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Takzvané true crime pořady neboli reálné zločiny jsou plné napětí, zvratů a dávají detailně nahlédnout do příběhů, které známe třeba z novinových titulků a televizních zpráv. Pokud ale sledujete tyto pořady často, může to znamenat, že máte skryté psychické potíže. Jak je poznat?

Zveřejněno: 13. 10. 2023

Podívejte se na nejsledovanější podcasty nebo nejoblíbenější dokumenty na Netflixu a možná si všimnete určitého vzorce: hodně z nich se týká vražd. Ano, popularita kriminálek a zejména žánru true crime (opravdové zločiny) byla sice vysoká vždycky, ale v poslední době i díky streamovacím platformám masivně vzrostla. Podle nové studie Pew Research Center je true crime nejčastějším tématem nejsledovanějších podcastů ve Spojených státech. A první český true crime podcast Opravdové zločiny letos znovu s výrazným náskokem zvítězil v anketě Podcast roku.

True crime je literární nebo filmový žánr, jehož podstatou je rekonstrukce kriminálního činu, typicky vraždy nebo masové vraždy. Pro mnoho lidí slouží tyto dokumenty a podcasty pouze jako prostředek zábavy, ale pro jiné jsou také způsobem, jak se uvolnit. Role tohoto žánru jako zdroje útěchy tedy začala vyvolávat zvídavé otázky o lidské psychice.

Touha překonat staré trauma

Existuje mnoho důvodů, proč mají jednotlivci rádi zločiny i mimo zábavu. Diváky uklidňuje styl vyprávění, poskytuje jim vzrušení podobné hororům a posiluje v nich pocit morální čistoty.

Připadají vám zločinci v těchto pořadech povědomí nebo vám připomínají lidi, které jste znali? Pokud ano, může to být vodítko, že máte nějaké nevyřešené trauma, které potřebujete zpracovat.

„Zlo má tendenci nás fascinovat, chceme si o něm všechno přečíst. Chceme vědět, co někoho vede k páchání těchto činů, protože je to pro většinu z nás za hranicemi chápání,“ vysvětluje klinická profesorka psychologie Stacey Nyeová rádiu Wuwm. Lidé dle ní také milují záhady skutečných zločinů, stejně tak jako hrůzu, kterou při jejich sledování cítí. Říká, že podobně jako horory umožňuje tento žánr lidem představit si obrovský strach, aniž by ho museli sami zažít.

Pokud však někdo vyrůstal ve stresujícím a nebezpečném prostředí, může mu sledování traumatických scén v televizi pomoci i v něčem úplně jiném. V regulaci jeho nervového systému. „Když někdo vyrůstá v nebezpečném prostředí, jeho mozek a tělo se vyvíjejí způsobem, který mu pomáhá toto prostředí přežít, například zvýšenou hyperaktivitou a hladinou kortizolu. Když takový člověk vyroste a ocitne se v bezpečí, může ho to nudit, dráždit nebo zneklidňovat, protože jeho mozek a tělo jsou stále optimalizovány na nebezpečí. Možnost uvolnit a nasměrovat tyto reakce bezpečným způsobem, například skrze televizní pořad, pomáhá takovým lidem, aby se cítili lépe,“ říká klinická psycholožka Charlynn Ruanová pro Evie magazín.

A nejen to. Prožívání traumatu prostřednictvím kriminálních pořadů může některým jedincům poskytnout útěchu, protože jim ukazuje, že někdo jiný prožil podobnou situaci jako oni, a umožňuje jim cítit se ve svých zážitcích méně osamoceně. Tento pocit sdílené zkušenosti může být také uklidňující, protože umožňuje lidem pozorovat trauma z vnější perspektivy.

Zlo má tendenci nás fascinovat, chceme si o něm všechno přečíst. Chceme vědět, co někoho vede k páchání těchto činů, protože je to pro většinu z nás za hranicemi chápání.

Podle psychoterapeutky a autorky Avigail Levové činí „tato externalizace trauma objektivnějším a méně osobním a poskytuje možnost prožít traumatickou událost prostřednictvím někoho jiného, což dodává vrstvu odstupu. Nejúčinnější intervencí při léčbě jakékoli formy traumatu je dlouhodobá expozice. Tato metoda postupně vystavuje člověka jeho traumatu, aby podpořila desenzibilizaci.“

Je to za hranou?

Sledování pořadů o skutečných zločinech za účelem relaxace nemusí být nutně špatné, záleží vždy na konkrétním člověku. Pokud však chcete zjistit, zda je váš zájem o skutečné zločiny signálem skrytého psychického stresu, psycholožka Ruanová doporučuje položit si následující otázky:

  • Připadají vám zločinci v těchto pořadech povědomí, nebo vám připomínají lidi, které jste znali? (Pokud ano, může to být vodítko, že máte nějaké nevyřešené trauma, které potřebujete zpracovat.)
  • Jak se cítíte po zhlédnutí těchto pořadů? (I když vás ke sledování těchto pořadů nevede trauma, stále to nemusí být nejzdravější způsob, jak si do života přinést vzrušení nebo napětí.)
  • Má sledování těchto pořadů negativní dopad na váš každodenní život, nebo mění váš pohled na svět a způsobuje, že se cítíte méně v bezpečí, než ve skutečnosti jste? (Je důležité vyvažovat zábavu a ujistit se, že sledujete i pořady, které vám přinášejí radost.)

Pokud cítíte, že vás pořady o skutečných zločinech neustále přitahují, nebo máte skutečnou potřebu a touhu je sledovat, možná je čas zamyslet se nad tím, proč to tak je. Může být těžké určit přesný okamžik ve vašem životě, který tuto touhu vyvolal, proto doporučujeme promluvit si s odborníkem, který se specializuje na traumata. Terapeut nebo poradce vám může pomoci zpracovat nevyřešené trauma a resetovat váš nervový systém, abyste se už pro docílení relaxace nemuseli spoléhat na Opravdové zločiny.

Související…

Proč nás fascinují sérioví vrazi a milujeme true crime?
Aneta Šebková

foto: Shutterstock, zdroj: Eviemagazine.com

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...