fbpx

Jaké je mít rodiče psychopata? Bezvýchodná situace, která dítě poznamená na celý život 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Naprostá většina rodičů dokáže fyzické i emocionální potřeby svého dítěte uspokojit tak, aby u něj nevzniklo trauma. Pokud se ale zaměříme na rodiče s psychopatickými sklony, ti jsou pak bohužel schopni využít vývojové zranitelnosti jejich potomka pro své vlastní sobecké cíle.

Zveřejněno: 14. 7. 2023

Představte si následující situaci: uprostřed noci dojde k zemětřesení a malé čtyřleté dítě zůstane po dobu několika dnů uvězněno pod troskami bez jídla, vody a jakékoliv podpory. Ve městě o kousek dál stejně staré dítě vyrůstá s rodiči, kteří ho zanedbávají a ignorují jeho hlad, strach a pláč. Obě děti v tu chvíli zažívají stejné fyzické i citové trauma.

Posuňme se v čase o několik let dál: dítě, které se stalo obětí zemětřesení, už nemá žádné psychické následky. Naproti tomu z dítěte, které bylo zanedbávané svými rodiči, vyroste dospělý člověk s komplexní posttraumatickou poruchou. Jak je to možné, pokud míra traumatu v dětství byla srovnatelná? Odpověď je poměrně jednoduchá – zrada.

Trauma ze zrady

Rozdílovým faktorem jsou v tomto případě jediní lidé, které máme od narození nastavené bezděčně milovat a spoléháme se na to, že se postarají o naše naprosté bezpečí a spokojenost. Tedy rodiče. Ačkoliv zažít zemětřesení a strávit dlouhé dny opuštěný bez naděje na záchranu je pro psychiku malého dítěte extrémně náročné, z hrozivého zážitku se nakonec dokáže oklepat. Když bylo ze zničeného domu zachráněno, rodiče jej objali a postarali se o něj, stejně jako mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče a případné psychologické poradenství k vyřešení potenciálního traumatu.

Muži s psychopatickými rysy se skutečně otci stát chtějí, zároveň ale nejsou ochotni věnovat výchově dostatek energie.

Zanedbávané dítě bylo na svých rodičích závislé a potřebovalo je, ale i přes všechnu lásku a důvěru k nim se mu dostalo pouze nelítostné zrady. Teorie traumatu ze zrady se opírá o to, že pokud nám způsobí trauma někdo, komu důvěřujeme nebo jsme na něm nějakým způsobem závislí, je toto trauma pro psychiku daleko škodlivější, než jakékoliv jiné trauma způsobené vnějšími vlivy nebo někým, kdo nám není tolik blízký.

Trauma ze zrady může vyvolat nespočet různých událostí. Zařadit mezi ně můžeme závažné zanedbávání, stejně jako citové, fyzické i sexuální zneužívání ze strany člověka, který se o nás má starat a představuje pro nás autoritu. Až donedávna byly léčba a výzkum PTSD soustředěny primárně na strach jako na hlavní aspekt této poruchy. Novější studie ale naznačují, že zrada může být pro předpovězení síly traumatických příznaků daleko důležitější.

Otec parazit

Pokud si vybavíme některé základní rysy psychopatů, jako například sebestřednost nebo absenci empatie a pocitu viny, jen těžko se věří, že by takový člověk chtěl svůj život zasvětit starání se o malé dítě místo toho, aby se mohl v klidu soustředit na sebe. A ještě hůře se tomu věří, pokud jde o muže, kteří většinou nemají takovou potřebu přivést na svět potomka, jako to bývá u žen. Závěry nové studie, publikované v časopise Evolutionary Psychological Study, však napovídají, že muži s psychopatickými rysy se skutečně otci stát chtějí, zároveň ale nejsou ochotni věnovat výchově dostatek energie.

Účastníků studie, tedy 255 mladých mužů, se výzkumníci ptali na to, jak se cítí v milostném vztahu, jaký mají pohled na rodičovství a jaké jsou jejich životní priority. Následně bylo posuzováno, nakolik psychopatické rysy každý z nich vykazuje. Není šokující zjištění, že muži s více takovými rysy (egoismus, sklony k manipulaci, odmítání zodpovědnosti) upřednostňovali v odpovědích sexuální život a dosažení osobního úspěchu před budováním vztahů nebo porozumění druhým. Překvapivým výsledkem výzkumu je ale bezpochyby fakt, že muži s psychopatickými sklony se rodiči chtějí stát – jen posléze nechtějí dítěti věnovat svůj čas a energii.

Matka psychopatka se často děsí schopností a talentů jejího dítěte, protože chce, aby žilo v jejím stínu a následovalo cestu, kterou jim jasně vytyčí.

Jak uvádí autor studie Kristopher Brazil, takové muže lze definovat jako tzv. „parazitické otce“. Parazitický otec je tedy muž, který ze svého dítěte chce mít prospěch, ale ne naopak. Takový muž nebude do svého potomka investovat potřebný čas, úsilí ani prostředky, a místo toho nechá jiné, aby jeho rodičovské povinnosti plnili za něj. Tento koncept se velice podobá parazitickým rodičům ze zvířecí říše, kteří své mládě umístí do hnízda někoho jiného a nechají ho tam. „Tvrdíme, že tyto vzorce jsou v souladu s parazitickou rodičovskou strategií, která se zaměřuje na páření a zároveň stojí na tom, že do jejich dětí budou investovat ostatní lidé,“ říká Brazil.

Proč to tak je ale není ani autorům studie zcela jasné. „Možná psychopatičtí muži vědí, že nesympatie vůči dětem by jim nemusela pomoci přilákat více partnerek, a proto se na podněty spojené s dětmi dívají přinejmenším neutrálně,“ vysvětluje dále. „Nebo možná ohledně vztahu k dětem dokonce klamou sami sebe. Když se pak ale stanou otci, prostě nemají na to, aby rodičovskou péči poskytovali.“

Matka psychopatka

Ačkoliv důležitost role otce při výchově je nezpochybnitelná, matka má k dítěti v naprosté většině případů v jistém slova smyslu blíž. O to horší pak je, pokud dítě vyrůstá s matkou psychopatkou. Psychopatické matky ve většině případů žijí v přesvědčení, že dítě je jejich majetkem a musí je bez výjimky poslouchat, protože právě ony ho přivedly na tento svět. V extrémních případech věří i tomu, že když dítě porodily, mají také právo ho zabít.

Zde se na chvíli pozastavme nad rozdíly mezi muži psychopaty a ženami psychopatkami. Ačkoliv mají celou řadu společných rysů osobnosti, přesto i zde můžeme narazit na některé genderové rozdíly. Ženy s psychopatickými rysy jsou mnohem schopnější v manipulaci s druhými lidmi a není jim cizí využívat pocit viny, aby přiměly dělat ostatní to, co po nich vyžadují. Psychopatky se nedopouštějí násilí tak často jako psychopati, stejně tak „zaostávají“ ve fyzickém nátlaku nebo týrání zvířat. Svých cílů jsou ale schopny dosáhnout jinými způsoby manipulace, jako je flirtování nebo podvádění.

Jediná dobrá rada, jak se vypořádat s psychopatickými rodiči, je útěk.

Pokud se vrátíme ke způsobu výchovy matkou psychopatkou, dítě pro ni často představuje jakousi prodlouženou část sebe, v horším případě pouhý kus zboží. Taková matka se často děsí schopností a talentů jejího dítěte, protože chce, aby žilo v jejím stínu a následovalo cestu, kterou mu jasně vytyčí. K získání podpory z jejich okolí jsou tyto ženy schopné bezostyšně manipulovat všemi kolem sebe, a to jak s dospělými, tak i s dětmi z jiných rodin. Velice častým poznávacím znakem je hra na oběť, kdy je matka ochotná předstírat různá zranění nebo nemoci, aby od ostatních získala sympatie.

Psychopatická matka bude na veřejnosti své dítě neustále chválit, zatímco za zavřenými dveřmi se chová zcela jinak. Kromě citového nebo fyzického týraní nemusí dokonce v soukromí ani projevovat zájem o péči o dítě, které se tak stává zanedbané. Tento způsob zacházení časem nevyhnutelně povede k tomu, že dítě ztratí jakoukoliv sebedůvěru a sebeúctu. I jako dospělý jedinec bude mít navždy pocit, že není pro tento svět dost dobré, a pravděpodobně nikdy nebude vést zcela spokojený život.

Jak z toho ven?

Bohužel jediná dobrá rada, jak se vypořádat s psychopatickými rodiči, je útěk. Ten je ale samozřejmě možný až od určitého věku, jelikož malé dítě nemůže být schopné si uvědomit, že je s jeho rodiči něco špatně. Ačkoliv neustále trpí a není šťastné, stále se jedná o jeho rodiče, které je od přírody naučeno milovat, což ho staví do bezvýchodné situace.

A pokud dítě přetrpí výchovu psychopatickými rodiči až do chvíle, kdy je schopné si uvědomit, s kým má vlastně tu čest a že nevyrůstá v normální zdravé rodině, často už může být napáchána nenávratná škoda na jeho psychice. Součástí procesu uzdravení z takového traumatu je pak pochopit a přijmout, že jste se narodili do bezvýchodné situace, ve které jste nemohli zvítězit. A hlavně, že jste si to určitě ničím nezasloužili.

Související…

Šestnáct znaků, podle kterých poznáte, že vás vychovával příliš kritický rodič
Aneta Šebková

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...