fbpx

Jedete na autopilota a přežíváte ze dne na den? Možná se nacházíte v survival módu 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Máte pocit, že nežijete plnohodnotný život a většinu dne jedete na jakéhosi autopilota? Sotva se držíte nad vodou a máte problém z tohoto nezdravého cyklu vystoupit? Pak se možná nacházíte v tzv. „survival módu“

Zveřejněno: 17. 1. 2023

„Režim přežití“ je stav, do kterého se může lehce dostat každý z nás. V aktuální napjaté ekonomické situaci, s přetrvávajícími následky pandemie a nepříznivou politickou situací ve světě totiž u lidí míra stresu radikálně narůstá. A právě stres, pocity vyhoření a osamělosti jsou nyní na historicky nejvyšší úrovni a mnoho lidí uvrhávají do tzv. „survival módu“ neboli „režimu přežití“. Co to přesně je, jak se v něm zorientovat a následně se z něj i vymanit?

Mladí v ohrožení

Amy Robbinsová, psycholožka a ředitelka Ústavu pro duševní zdraví v Chicagu, popisuje režim přežití jako stav, při kterém je člověk nastaven na pouhé tři způsoby reakcí: boj, zamrznutí a útěk. To jsme zdědili po našich předcích a podle Robbinsové se naše primitivní mozky stále nevyvinuly tak, aby dokázaly udržet tempo s každodenními stresory, které tolik lidí dnes zažívá.

„Často se domníváme, že některé situace jsou pro nás daleko více ohrožující, než tomu ve skutečnosti je,“ vysvětluje Robbinsová. „Primitivní části našeho mozku nedokáží závažnost hrozby rozlišit, a proto vysílají do těla pokyn, že by mělo do režimu přežití přepnout i tehdy, když se o skutečné ohrožení života nejedná.“

Podle slov majitelky a zakladatelky terapeutického centra Take Root Therapy v Los Angeles Saby Harouni Lurieové se dnes setkáváme s jevem, označovaným jako „kolektivní trauma“, kdy mladí lidé čelí obrovskému tlaku, aby v dnešní společnosti uspěli.

Rozhodovací paralýza se může dostavit i u obvyklých domácích činností, jako je mytí nádobí. Ne vždy to tedy musí být lenost jedince, co stojí za jeho sníženou aktivitou v činnostech, které nejsou nutně stresové.

Zcela jistě jim to neulehčuje ani ekonomická situace, ani mnoho dalších nepříznivých faktorů, a tak se dostávají do začarovaného kruhu více či méně závažných psychických problémů.

Volání o pomoc

Poznat, že se nacházíte v režimu přežití, není samo o sobě vůbec jednoduché. Stav vaší mysli vám vlastně brání nad něčím takovým uvažovat, protože jste zaměřeni na jednu jedinou věc – přežít do dalšího dne. Mějte se proto na pozoru před následujícími varovnými signály:

  • Máte problémy se soustředěním a výpadky paměti: Co se našich kognitivních funkcí týče, stěžejní roli sehrává prefrontální kůra mozková. Ta v režimu přežití přestává fungovat tak, jak by měla, a dostaví se následky. Výpadky paměti, mozková mlha a problémy se soustředěním vám zabrání jasně myslet a řešit i jednoduché každodenní úkoly.
  • Jste velmi emotivní: Náš mozek v režimu přežití operuje tak, jako kdyby byl pod neustálým útokem. My díky tomu máme problém se emocionálně vypořádat s věcmi, které by nás za běžné situace nerozhodily. Častý pláč a náhlý vztek jsou nejčastějšími projevy režimu přežití a neobvyklé nejsou ani deprese nebo úzkosti.
  • Přestali jste se o sebe starat: Ačkoliv v režimu přežití by se dle logiky věci člověk měl snažit přežít, zanedbávání základních potřeb je jedním z varovných signálů. Nepravidelné stravování, málo spánku, minimální hygiena. Rozhodovací paralýza se může dostavit i u obvyklých domácích činností, jako je mytí nádobí. Ne vždy to tedy musí být lenost jedince, co stojí za jeho sníženou aktivitou v činnostech, které nejsou nutně stresové.

Jak z toho ven?

Jestliže jste dospěli k tomu, že se v režimu přežití nacházíte, existuje hned několik kroků k tomu, jak se z něj úspěšně dostat zpět do normálního života:

  • Přiznejte si problém: Jak už tomu bývá, prvním krokem k úspěšnému vyřešení problému je to, že si problém vůbec připustíme. Pochopení toho, co se vlastně ve vašem životě děje, je naprosto nezbytné k tomu podniknout kroky vedoucí ke změně.
  • Zkuste trochu ubrat: V režimu přežití je typické přeskakovat od jedné věci k druhé bez toho, abychom vůbec prožili jakékoliv pozitivní emoce. Není na to prostě čas. Zkuste se tedy zastavit, utřídit si myšlenky a po dokončení činnosti si vždy dopřát alespoň krátkou pauzu. I kdyby to mělo být jen pět minut.
  • Nebuďte na sebe příliš tvrdí: Žít sám se sebou v režimu přežití není vůbec jednoduché. Může se dost dobře stát, že se přestanete mít rádi. V takové chvíli je nutné, abyste projevili soucit sami sobě. Uberte se sebekritikou a zkuste se sami k sobě chovat tak, jako byste se chovali ke kamarádovi v nesnázích.
  • Provozujte fyzickou aktivitu: Nadměrné pocity stresu a strachu vyvádějí vaše tělo z přirozené rovnováhy. Fyzickou aktivitou můžete tyto emoce uvolnit a navíc si dopřejete i dávku endorfinů, které vám okamžitě zlepší náladu. Pravidelné cvičení, a to i v malé míře, může mít navíc velice pozitivní vliv na váš spánek.

Související…

Návod na to, jak vytrénovat mozek, aby i v krizi produkoval látky štěstí
Jan Handl

foto: Shutterstock , zdroj: Hum Nutrition

Tipy redakce

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až přijmeme, že si realitu tvoříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až přijmeme, že si realitu tvoříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu video z akce hned po akci

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu video z akce hned po akci

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...