Schizofrenie pracujícího rodiče: Nedá se soustředit ani na děti, ani na práci

Kdo si to už někdy zažil, jistě potvrdí, že skloubit pracovní a rodinný život tak, aby oba perfektně fungovaly, je někdy velmi složité. Problém je nejpalčivější zejména pro ženy, které se vzdávají rodičovské dovolené, aby v práci trávily alespoň několik dní v týdnu, v nejlepším případě, aby fungovaly jako před otěhotněním.

Výsledky průzkumů ale potvrzují, že trend, který je na vzestupu od 80. let minulého století, klade na pracující nadměrný tlak, který se potom odráží na špatném psychickém stavu a nezvládání pracovních povinností.

Skvělý rodič a zaměstnanec? Nelze

A této skutečnosti si začínají všímat psychologové. Ti upozorňují na to, že spojit identitu rodiče a zaměstnance s představou, že v obou rolích bude jedinec schopen bezproblémově fungovat, je téměř nerealizovatelný ideál, jehož existence podrývá sebevědomí a zapříčiňuje, že si nešťastníci připadají jako uzavření mezi dvěma mlýnskými kameny, z nichž ani jednomu nemohou věnovat dostatečnou pozornost.

Kolega se zeptá, kdo hlídá dítě, když zůstáváte tak dlouho v práci, nebo nemůžete ratolest doprovodit na školní výlet, protože se koná ve vaší pracovní době.

To se odráží na snížené pracovní produktivitě a důsledkem bývá i odchod ze zaměstnání. Masivní opouštění zaměstnání přitom firmy potkalo zejména v období pandemie, kdy mnoho rodičů zjistilo, že skloubit péči o rodinu s prací na home office je téměř nemožné.

Proč selháváme?

Cynthie Wangová, klinická profesorka managementu a organizace na Northwestern University v USA, která má s probíranou problematikou osobní zkušenost, sestavila tým odborníků z univerzit ve Spojeném království a ve Spojených státech, které spojuje jedna významná záležitost – všichni jsou rodiči, kteří jsou zároveň úspěšní ve svých zaměstnáních. Wangová se společně s nimi pokusila prozkoumat, proč to jinde tak nefunguje a co rodiče vede k úzkostem z toho, že podle vlastního přesvědčení v péči o děti selhávají.

Badatelé požádali stovky pracujících, aby před začátkem pracovního dne vyplnili online dotazník hodnotící jejich emoční stabilitu a schopnost zvládat stresové situace. Následně měli zjistit, jak moc se ztotožňují s tím, když někdo negativně hodnotí jejich rodičovskou roli. Může se jednat o nevinné poznámky. „Například se kolega zeptá, kdo hlídá dítě, když zůstáváte tak dlouho v práci, nebo nemůžete ratolest doprovodit na školní výlet, protože se koná ve vaší pracovní době,“ vysvětlila BBC Wangová.

Účelem bylo najít, co konkrétně u rodičů vede k něčemu, co výzkumníci nazvali „hrozbou rodičovské identity“, což popisuje způsob, jak se rodič cítí, když je jeho role pečovatele zpochybňována pracovními požadavky natolik, že má pocit, že se vyvážení těchto dvou záležitostí stává nemožným. „Je to zkrátka něco, co vás nutí pochybovat nad tím, zda jste dobrý rodič,“ shrnula pro BBC Wangová.

Pochybuji nad péčí, zanedbávám práci

Po skončení pracovního dne byli titíž rodiče požádáni, aby uvedli, zda se cítili trapně v případech, kdy byla podle jejich mínění jejich rodičovská identita ohrožena, a také, jakou produktivitu ten den vykazovali v zaměstnání. Ukázalo se, že výše úrovně ohrožení rodičovské identity přímo souvisí se sníženou pracovní produktivitou. Jinými slovy, když nad sebou rodiče pochybují, mají tendence záměrně zanedbávat práci. A to z jednoho prostého důvodu.

„Tím, že se distancují od práce, se snaží zvládat výčitky, že jsou špatnými rodiči, protože tak signalizují, že nedovolí, aby práce nepříznivě ovlivnila jejich rodičovské povinnosti. Nikdo potom nemůže říci, že jsou více oddaní práci než dětem,“ objasnila Wangová. „Ti, kteří cítí vinu, se méně účastní schůzek a jednání a méně se dobrovolně podílejí na nových projektech a aktivitách,“ potvrdila BBC Naomi Murphyová, profesorka psychologie na Nottingham Trent University ve Velké Británii, s tím, že takové chování může negativně ovlivnit i vztahy s kolegy, pracující jsou totiž potom podráždění a agresivní.