Strašákem nejsou jen viry: Příští pandemii by mohly způsobit i zmutované plísně

Když přišla 48letá dlouholetá kuřačka k Shmuelu Shohamovi, odborníkovi na infekční nemoci z univerzity Johns Hopkins, obávala se rakoviny. Žena před desítkami let podstoupila transplantaci jater, kašlala a již několik měsíců hubla. Pneumolog, který měl zrovna službu, provedl biopsii jedné z bouliček na jejích plicích, místo rakoviny ale našel Aspergillus, běžnou plíseň, která se vyskytuje všude, od hromad kompostu přes koberce až po květinářství.

„Hodně se plísní obávám kvůli tomu, s jakými pacienty se setkávám,“ konstatoval Shoham, který léčí lidi s oslabeným imunitním systémem, jež jsou vůči mikrobům, jako jsou plísně, obzvlášť zranitelní. V poslední době se však plísně objevují v klinickém prostředí stále častěji.

Měnící se klima

„To, čeho se ve světě hub neustále obáváme, je jejich potenciál způsobit lidská onemocnění,“ řekl dle webu epidemiolog z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Tom Chiller. Dle něj oplývají spoustou vlastností, kterým ještě nerozumíme.

Houby, jejichž podskupinou plísně jsou, se mohou vyvíjet extrémně rychle a měnit se v infekce, které je stále obtížnější léčit antimykotiky. Mohou také donutit imunitní systém, aby se obrátil sám proti sobě, což je život ohrožující stav známý jako sepse. National Geographic dokonce uvádí, že mohou uvnitř těla vytvářet shluky hmoty, která umí vytlačit celé orgány.

Houby sice mutují pomaleji než bakterie nebo viry, ale obecně vzato jsou schopny se přizpůsobit široké škále prostředí a množit ve velkém množství. A to je špatná zpráva, pokud by se někdy začaly masově šířit mezi lidmi. K problému by mohla přispívat i změna klimatu. Díky ní jsou totiž teploty pro nebezpečné houby příznivé a s oteplováním planety se pro ně mohou dál pozitivně vyvíjet.

Infekce plísní Candida glabrata v kůži pacientky se během několika dní léčby stala rezistentní proti jednomu z dostupných antimykotik.

Většina z nás si neuvědomuje, že teplota našeho těla je součástí našeho mikrobiálního obranného systému. Mnoho organismů není schopno se při teplotě lidského těla vyvíjet, v případě plísní je to podle National Geographic až 90 %. Mikrobiolog Arturo Casadevall se však obává, že s rostoucími teplotami bude docházet k pro nás nemilým změnám, protože opravdu horké dny jsou v dnešní době stále častější.

Candida auris je prvním příkladem dosud neznámého plísňového patogenu, který se objevil jako přímý důsledek změny klimatu. Počínaje rokem 2012 se objevila téměř současně na třech kontinentech, „připravena odolat protiplísňovým útokům a ničit své oběti. Když získala schopnost přežívat při vyšších teplotách, byla již vůči antimykotikům odolná,“ říká Casadevall. Jak mechanismus této tepelné adaptace funguje, není v současné době známo.

Nenápadný, ale silný protivník

Rychlost, s jakou se houby vyvíjí, může být překvapivá. Amelia Barberová, mikrobioložka z Institutu Hanse Knölla v Německu, vzpomíná na případ pacientky s rakovinou, u níž infekce plísní Candida glabrata v kůži získala během několika dní léčby rezistenci vůči echinokandinu, jednomu z dostupných antimykotik. „Domníváme se, že tento organismus byl ve skutečnosti součástí její mikroflóry a podáváním profylaktických léků se mohl stát rezistentním a rozmnožit se,“ uvedla.

Když Barberová geneticky sekvenovala vzorky z pacientčina těla, zjistila, že houba získala jak známé, tak i nové mutace. Domnívá se, že tyto změny umožnily mikrobu žít v krevním řečišti poté, co se rozšířil z kůže, kde se normálně zdržuje. Patogen se díky tomu stal také odolnějším, lépe přilnul k buňkám hostitele a uvolňoval látky, které ho chránily před imunitním systémem těla.

Houby jsou jedny z nejrozšířenějších organismů na planetě a víme, že mnohé z nich jsou pro nás neuvěřitelně užitečné. Za vhodných podmínek by se však mohly ve znepokojivě krátké době obrátit proti nám. Možná je tedy nejlepší začít problém řešit hned, než bude pozdě.