Poesiomaty umisťuje od roku 2015 do ulic českých i zahraničních měst spolek Piána na ulici. „Původní jukeboxy na poezii se postupem času proměnily do podoby média, které vypráví příběh místa z pohledu hudby, literatury či historie,” vysvětlil Ondřej Kobza. „Hledáme proto místa se silným geniem loci, místa s historií a příběhem. A tohle všechno se bezesporu spojuje zde, v Lidicích,” dodal.
S nabídkou vytvoření dramaturgie na míru pak Kobzův spolek oslovil Památník Lidice. „Na Poesiomaty jsem narážel na mnoha místech České republiky. Nejdříve mě zaujaly svým neotřelým vzhledem a hned poté pochopitelně i svým obsahem. Častokrát jsem k nim zamířil s očekáváním, čím mě ten či onen překvapí. A musím říci, že mě nikdy nezklamaly. Proto, když přišla nabídka vybudovat Poesiomat v Lidicích, ani na okamžik jsem nezaváhal,” prozradil historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
Zastavit se a vnímat příběh
Lidický Poesiomat našel své místo na kraji světově unikátního růžového sadu. Pouhých pár desítek metrů od míst, kde stávala první stavení později vypálené obce. „Toto místo tvoří spojnici mezi údolím, v němž až do června 1942 stávaly staré Lidice a novou obcí vybudovanou po 2. světové válce,” vysvětlil výběr místa ředitel Památníku Lidice.
„V Lidicích je potřeba připomínat historii srozumitelně a přímo na místě. Poesiomat jsme podpořili jako jednoduchý nástroj, který to zvládne bez zbytečné okázalosti. Zároveň dává lidem možnost zastavit se a vnímat ten příběh,“ uvedl Richard Fuxa, předseda správní rady Nadace Bigboard, která se na projektu finančně podílela.
Básně a vzpomínky přeživších, hudba lidické kapely
Dramaturgie Lidického Poesiomatu nabízí řadu unikátních skladeb. Lidé si mohou poslechnout například autentickou nahrávku Huříkovy kapely ze starých Lidic, recepty známého meziválečného šéfkuchaře Jaroslava Suchánka nebo přímá svědectví přeživších lidických žen: básně Heleny Leflerové či autentické vyprávění Marie Šupíkové, rozené Doležalové.
„Vedle básní jsou to i vzpomínky těch, kdo v Lidicích žili a vypravují jak o jejich tragickém osudu, tak o životě, který se do nich opět navrátil. Vypravují příběh vítězství života a naděje nad smrtí a zkázou," dodal Stehlík.
Poesiomat vypráví také příběh Lidic po skončení druhé světové války. Součástí dramaturgie Poesiomatu jsou například vzpomínky a báseň autorky sochařského díla Památník dětských obětí války Marie Uchytilové, příběh o založení zdejšího světově unikátního růžového sadu nebo soutěžní esej středoškolské studentky Marie Kaucové na téma tragédie v obci Ležáky.
„Poesiomat nám připomíná sílu lidské paměti, kultury a svobody slova v místě, které má pro český národ mimořádný historický význam. A také nám toto místo připomíná, že ty nejstrašnější věci si dělají lidé sami navzájem," uzavřel válečný veterán a nositel státního vyznamenání za hrdinství Zdeněk Poul ze společnosti FPV Space.
Lidice se instalací Poesiomatu zařadily po bok více než stovky českých a zahraničních míst. Poetická mluvítka oslovují kolemjdoucí například v Paříži, Dublinu, Helsinkách, kazašské Astaně či americkém Buffalu.
Reklama
