fbpx

Zveřejněno: 25. 4. 2017

Byli by dnes alchymisti pokládání za vědce, umělce, anebo šarlatány? I tuto otázku se snaží zodpovědět výstava v Berlínském národním muzeu. Nebýt jejich chemických objevů, tak bychom ještě dnes žili v temných časech středověku.

Už se pravděpodobně nikdy znovu neukáže. Alespoň ne v této formě: tři centimetry tlustá, měřící půl metru v průměru, téměř 91 kilogramů těžká. Na konci března 2017 byla z Berlínského muzea ukradena kanadská zlatá mince „Big Maple Leaf“ (Velký javorový list). Na líci měla portrét hlavy Commonwealthu, královny Alžběty II., na rubu kanadský státní symbol, javorový list. Mince v hodnotě jednoho milionu kanadských dolarů ve skutečnosti stojí čtyřikrát tolik. Je totiž vyrobena z nejčistšího zlata. Na rubu má napsáno „99999“, což označuje její čistotu na 999,99. V celé minci je jenom setina příměsí.

Mince byla s největší pravděpodobností rozřezána na malé kousky, které mohou být snadno směněny za hotovost v kterémkoliv zlatnictví na rohu. Tato ztráta je pro Berlínské muzeum nesmírně zahanbující. Tak trochu připomíná opak alchymistického procesu: látka ze všech nejvznešenější – zlato – bude přeměněna na látku ze všech nejšpinavější – peníze.

Berlínské muzeum oslavuje alchymii

Alchymistické pátrání můžeme vnímat jako vášnivé pátrání po kráse uvnitř věcí. Transformace hmoty, o niž se pokoušeli – přeměna olova, ale i jiných látek ve zlato, hraničila se zázrakem. Právě o rozjímání o kráse věcí je i výstava „Alchemie. Die Große Kunst“ (v doslovném překladu Alchymie. Velké umění), která byla 6. dubna otevřena v Berlínském muzeu. Motto celé výstavy zní: „Alchymie je mýtus o tvorbě a umění, neboť obě spolu souvisí.“ Albert Veliký, světec, teolog a filozof z 13. století, dal alchymii vhodný titul: „ars magna – velké umění“. Nezapomínejte, že ačkoliv se alchymisté hnali za materialistickým cílem ve snaze přeměnit sebeobyčejnější materiál ve zlato, nebýt jich, žili bychom dnes v mnohem temnějších časech. Alchymie je věda, umění, magie i podvrh – záleží na úhlu pohledu.

alchymie shutterstock 488553367

Alchymie může být pro někoho umění, pro jiného magie a pro dalšího podvrh. Záleží, jak se na ni díváte.

Asyrský vynález

Vzdělanci to měli v době starověku, středověku, renesance i osvícenství těžké. Informace nebyly volně dostupné a znalosti byly vzácné a skryté zboží. Alchymie byla vynalezena v zářných dobách Babylonského impéria. Moderní věda však už nemá to, co měla alchymie v historii. Dříve se zabývala planetami, bohy, kovy, tělesnými šťávami, povahou člověka, obrazy, vírou v magii, principy dobra a zla. Dnes se spíše spoléháme na „alchymisty“ ve stylu malíře Carla Spitzwega, který připomíná klanícího se lékárníka, naplněného skepsí k vlastním nástrojům. Oproti tomu „alchymista“ Rembrandt se nám před očima mění bezmála v doktora Fausta, pro něhož je obtížné měřit, co je mezi dobrem a zlem, protože světlo poznání mu sice odhaluje řadu věcí, ale zároveň ho zaslepuje.

Cesta alchymistického poznání byla nedávno popsána spisovatelem a keramikem Edmundem de Waalem. Ve své knize „Bílá cesta“ popisuje svoje pátrání po perfektním porcelánu v čínském Ťing-te-čen, Plymouthu v Jižní Anglii a samozřejmě v Drážďanech. Však se taky porcelánu říkalo bílé zlato. Právě porcelán je absolutní manifestací úspěšného alchymistického tažení. Evropští vynálezci porcelánu, drážďanští alchymisté Ehrenfried Walther von Tschirnhaus a Johann Friedrich Böttger (první z nich spíše umělec, druhý hlavně vědec) zažili obrovské zklamání, když neobjevili zlato. Lidé si ale brzy uvědomili, že jejich vynález v sobě ukrývá ještě více krásy i peněz.

Chcete vědět více o hledání skryté krásy? V tom případě byste určitě měli v nejbližších dnech zavítat do Berlína.

Čtěte také: 

Umění dělá lidi chytřejší, tvrdí psycholog 

Proč se naučit snít jako šaman?

Tohle se prostě musíte od Toltéků naučit! 

 

foto: Shutterstock, zdroj: https://www.welt.de/

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...