fbpx
Zveřejněno: 10. 10. 2017

Myslíte si, že se lidé vyvinuli z opic a tečka? To je častý omyl, po kterém se vyloženě nabízí otázka: proč tedy primáti ještě existují? Pravdou je, že oba dva druhy měly společného předka, ovšem pak už se každý rozvíjel po svém a tento proces stále pokračuje. Evoluce je trvalá a opravdu dlouhodobá a na sobě ji nevysledujete. Nebo ano? 

Vaše tělo je chrámem, ale je zároveň i muzeem přírodovědné historie. Pokud se podíváte pozorněji, zjistíte, že některé části organismu vám prostě dnes chybí jen proto, že vaši předkové je potřebovali a vy už ne. Existují ale i takové pozůstatky, které sice nevyužíváme, ale čas je ještě nestihl odstranit. 

Důkaz místo slibů

Položte nataženou paži na rovnou podložku dlaní vzhůru, spojte palec s malíčkem a zatlačte, poté ruku ještě lehce nadzvedněte. Vidíte na zápěstí nataženou šlachu? V tom případě máte v předloktí zakrnělý sval. Ten se nazývá palmaris longus a u 10-15 % lidí chybí na jedné nebo obou rukou. To ovšem neznamená, že by to nějak ovlivňovalo jejich sílu úchopu. Tento sval využívají převážně savci, kteří potřebují ruce k pohybu – jako například primáti. My ho zužitkujeme maximálně v plastické chirurgii.

Ovšem palmaris longus není jediný sval, co je nám k ničemu. Máme dokonce další tři a všechny se nacházejí kolem našeho ucha. Ty slouží především nočním savcům, kteří díky nim hýbou sluchovým orgánem, aby zachytili i ten sebemenší ruch ve tmě. 

Dalším projevem evoluce je husí kůže. Když je nám zima, titěrné svaly kolem chloupků se stáhnou, chlup se napřímí a na kůži se vytvoří nám známé hrbolky. Pro naše příbuzné z živočišné říše je tato schopnost nezbytná, jelikož pomáhá zlepšit izolaci a udržet teplo. Tuto reakci organismu řídí adrenalin, který je taktéž zodpovědný za útěk či útok. Takže pomáhá zvířatům v ohrožení vypadat větší. 

A pak je tu náš ocas. Na konci páteře má každý člověk 3–5 spojených obratlů, kterým říkáme kostrč. Ta dnes slouží k ukotvení některých pánevních svalů. Věděli jste ovšem, že každý lidský tvor měl v jednu chvíli ocas? Když se během čtvrtého týdne těhotenství formují základy těla, naše embryo vypadá hodně podobně jako zárodek ostatních obratlovců, a to včetně ocasu složeného z 10 až 12 obratlů. Tyto buňky jsou u nás ovšem naprogramovány k tomu, aby po pár týdnech odumřely.

dna shutterstock 552130150

Evoluce je nezastavitelná. I u nás probíhají změny DNA, jen je velmi obtížně vystopovat jejich tendence.

Na X-Meny zapomeňte

Evoluce nefunguje tak, že by nová generace automaticky zahrnovala i párek X-Menů. Jde o velmi pomalý a pozvolný proces. Ovšem když se pozorně díváte, můžete ho zaregistrovat. Nedávná genetická studie, zveřejněná v magazínu PLOS Biology, která zahrnovala 215 000 lidí a sledovala na 8 milionů mutací, vystopovala novou tendenci v genetice člověka. Vědci zjistili, že geny, které nás předurčují k Alzheimerově chorobě, se u starých lidí zvolna vytrácejí. Stejně tak se zdá, že i podobné genové kmeny, které jsou zodpovědné za astma, vysoký cholesterol a srdeční choroby, se stávají vzácnějšími. Ačkoliv však tato studie může přinášet naději, potřebovali bychom mnohem větší vzorek lidí k tomu, abychom zjistili, zda je tato tendence opravdu dlouhodobá a vyvíjí se správným směrem. 

 

foto: Shutterstock, zdroj: TED ED

Tipy redakce

Taky rádi fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Ani vás

Taky rádi fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Ani vás

Novinář Chris Taylor na serveru Mashable pregnantně vyjádřil stav , ve kterém se...

Pohyb severního magnetického pólu se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Pohyb severního magnetického pólu se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...