fbpx

Zveřejněno: 28. 5. 2017

„Zalej kytky!“ – „Už zase?!“  „Vynes odpad!“ – „Proč furt já, proč s tím nejde ségra?!“ „Stav se pro máslo a chleba.“ – „Chjo, dyť jsme byli na nákupu v sobotu!“ Znáte? Znáte. Šlágr většiny domácností, zejména těch s dětmi v onom rozmilém věku mezi dětstvím a dospělostí. A člověk-rodič si říká: „Byl jsem v jejich věku taky takový neřád?“

Asi byl. Domácí práce jsou nepopulární a teprve časem přijdeme na to, že si u nich jde i odpočinout. Ovšem určitě ne ve věku dětském nebo pubertálním. Takže si rodiče kladou otázku, jakým kouzlem dosáhnout toho, že se jejich brouček zapojí do úklidu, nákupu a jiných aktivit aspoň s o něco méně demonstrovanou neochotou (protože o radosti nebo nadšení se tady opravdu nedá mluvit).

7 osvědčených způsobů jak děti zapřáhnout:

Zadávejte konkrétní úkoly s časováním a motivací

„Zalej kytky v obýváku, předsíni a na balkóně, to budeš mít za 5 minut hotové a pak můžeš vypadnout ven.“ Dítě má jasno v úkolech, zhruba představu, kolik času mu to zabere, a před sebou vidinu něčeho fajn.

deti domaci prace shutterstock 110264417

Co si budeme povídat, děti nikdy z domácích prací nadšené nebudou.

Mluvte na dítě z očí do očí

Když hodíte povel přes rameno, nezjistíte, že dítě vás neposlouchá, protože má na uších sluchátka. Nebo zasněný pohled, který ukazuje, že zrovna přemýšlí, který z herců z Twilight se jí líbí víc. To je pak každé zadání na…

Úkoly pište

A je asi jedno, jestli na papír, do Snapchat nebo SMS. Pravda, vždycky se dá tvrdit, že SMS nedorazila, aplikace nefunguje… Takže spíš ten papír a předat hezky z ruky do ruky.

Nechte si potvrdit, že dítě rozumí, co a proč má udělat

Aby se pak nestalo, že nastanou hlášky typu: „Ale tos mi neřekl!“, „Já nevěděl, že to má být dneska!“ nebo „Já myslel, že stačí, když půjdu na tu poštu až zejtra!“ apod. Navíc rodiči v procesu ověřování někdy dojde, že potomek úkolu jenom nerozumí – a předejde se tím zbytečným nervům.

deti domaci prace shutterstock 378976111

Dítěti jasně řekněte, co po něm požadujete, motivujte ho a potom i čas od času odměňte.

Využijte půvab výjimek

Když dáváte dítěti jako kapesné 500 korun a zvednete mu je na 600 korun, bude první měsíc nadšené, druhý bude rádo a třetí měsíc to bude považovat za normální. Tak nechte těch 500 korun a občas mu dejte padesát nebo stovku s tím, že to má za pomoc v domácnosti. Podtrhuji nepravidelně! Výjimku je třeba prodat!

Chvalte a oceňujte (ale správně a před správnými lidmi!)

Takže určitě ne před jeho kamarády nebo rodiči jeho kamarádů. Zmínit před babičkou nebo dědou, jak vám tento týden Jarda pomohl s nákupem nebo jak jste vděční, že Eliška vyžehlila pračku prádla, to se počítá. Taky je to prima v mazlivých chvilkách rodiče a dítěte třeba před spaním, nebo když si spolu povídáte. Pozor – neporovnávejte sourozence mezi sebou! Sourozenecká rivalita může způsobit neochotu všech zúčastněných.

Jednou za čas dejte něco významného

Vytoužený tablet, víkend bez rodičů, přespat u kamaráda, výlet na rallye… podle možností, vaší kapsy a rozsahu, v jakém dítě pomáhalo. A vždycky dítěti jasně řekněte, že to je za pomoc, které si ceníte.

Jestli vám to něco připomíná, tak ano, jsou to vlastně principy manažerského delegování. No a proč ne, když to funguje?! A pro další nápady, tipy a jiná moudra se podívejte na e-booky, videa a články Olgy Medlíkové na její stránky.

 

Čtěte také:

Mami, už dost! Jak opičí láskou neudusit puberťáka!

Připravte dětem kreativní party. Budou vás milovat

O sexu s dětmi mluvte v útlém věku, říká socioložka

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...