fbpx

Zveřejněno: 13. 9. 2017

Výzkum kanadských vědců prokázal, že umírněná konzumace tuků lidskému zdraví neškodí tak, jak se doposud tradovalo. Skutečným zabijákem stále zůstávají sacharidy. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení je podle výsledků výzkumu konzumace vyššího množství tuku (asi 35 % z celkového kalorického příjmu) spojena s nižším rizikem úmrtí.

S vyšší úmrtností je naopak spojená strava s vysokým obsahem sacharidů (více než 60 % kalorického příjmu). Tyto závěry se opírají o výsledky rozsáhlé globální studie Perspective Urban Rural Epidemiology (PURE) vedené výzkumnými pracovníky Institutu pro výzkum lidského zdraví (PHRI) McMaster University a Hamilton Health Sciences v kanadském Hamiltonu.

Na studii, která začala v roce 2009, se podílelo více než 135 000 lidí z 18 zemí s nízkými, středními i vysokými příjmy. Jejich způsoby stravování byly sledovány po dobu sedmi a půl roku.

shutterstock 594248648

Podle průzkumu bychom měli konzumovat až půl kilogramu ovoce a zeleniny denně

 

Tuk už není na pranýři

Výsledky výzkumu jsou pro mnohé vědce včetně laické veřejnosti, které bylo po celá desetiletí vtloukáno do hlavy, že tuk stojí za většinou kardiovaskulárních onemocnění, poměrně překvapivé. Vědci totiž zjistili pravý opak, a to, že tuky jsou lidskému zdraví dokonce prospěšné.

"Nebylo prokázáno spojení výskytu tuků ve stravě s rizikem infarktu nebo úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění. Naopak byla zjištěna souvislost mezi nižší úmrtností a vyšší spotřebou tuků, ať již nasycených, polynenasycených či mononenasycených. Nasycené tuky byly dokonce spojeny i s nižším rizikem mrtvice," říká hlavní autorka studie Mahshid Dehghanová. Výzkumní pracovníci poukazují na to, že nové výsledky jsou v souladu s několika pozorovacími studiemi prováděnými v západních zemích během posledních dvou desetiletí.

Sacharidy škodí

Autorka každopádně potvrzuje, že výsledky této nejnovější a nejrozsáhlejší studie zpochybňují dosavadní konvenční přesvědčení, která se týkají přítomnosti tuků ve stravě. "Dietní doporučení se po celá desetiletí soustředila na snižování celkového příjmu tuku na méně než 30 % denního kalorického příjmu a nasycených tuků na méně než 10 %. To bylo založeno na přesvědčení, že snižování příjmu nasycených tuků sníží riziko kardiovaskulárních onemocnění. Už ale nebylo řečeno, čím se nasycený tuk v potravě nahradí," konstatuje Dehghanová.

Snížení příjmu tuků podle ní automaticky vedlo ke zvýšení spotřeby sacharidů, tedy cukrů. "A naše výsledky také ukazují, proč určité populace, jako jsou třeba jižní Asiaté, kteří nekonzumují mnoho tuků, ale přijímají mnoho sacharidů, mají vyšší úmrtnost," dodává vědkyně.  

Půl kilogramu ovoce a zeleniny denně

Další část studie PURE se zabývala spotřebou ovoce, zeleniny a luštěnin a její souvislostí s úmrtími, srdečními chorobami a mrtvicí. "Nejnižší riziko úmrtí jsme zjistili u těch, kteří konzumovali tři až čtyři porce nebo ekvivalent 375 až 500 gramů ovoce, zeleniny a luštěnin za den," uvádí autorka této čísti studie, Victoria Miller. Vyšší přínos pro zdraví má podle studie ovoce a s nižším rizikem úmrtí byl zároveň spojen příjem syrové zeleniny ve srovnání s příjmem zeleniny vařené.

Výzkum také dokládá, že současný příjem ovoce, zeleniny a luštěnin je v celosvětovém měřítku mezi třemi až čtyřmi dávkami denně. Většina dietních pokynů ale doporučuje minimálně pět porcí denně. Vzhledem k tomu, že ovoce a zelenina jsou pro mnoho lidí se středními a nízkými příjmy ve většině zemí relativně drahé, v mnoha oblastech světa, jako je jižní Asie, Čína, jihovýchodní Asie a Afrika, je tato úroveň spotřeby pro většinu lidí nedostupná. Proto je jejich spotřeba mnohem nižší než v západních zemích.

Už předchozí výzkum prokázal, že konzumace ovoce, zeleniny a luštěnin snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí, ale většina studií byla prováděna hlavně v Severní Americe a Evropě. Studie PURE zahrnula i populace z geografických oblastí, které dříve nebyly nebyly do podobných výzkumů zapojovány. Podle autorů je to právě rozmanitost obyvatel a jejich stravovacích návyků, která závěrům studie dodává váhu.

foto: Shutterstock, zdroj: ScienceDaily

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...