fbpx

Zveřejněno: 24. 9. 2017

Jako průvodkyně světem výživy často slýchám příběhy spojené s hledáním cesty k uzdravení. Ráda bych se podělila o ten svůj, který mě nasměroval k celostnímu přístupu ke zdraví. Mnohokrát jsem se dostala do slepé uličky, kdy stávající věci přestaly fungovat, a ptala jsem se sama sebe, na čem vlastně záleží. Je to jídlo? Je to způsob myšlení? Je to rodinná karma nebo snad minulé životy? Půjdu tedy s kůží na trh. A to doslova.

V šesti měsících mi byl diagnostikován atopický ekzém, který se v průběhu dětství v různé míře střídavě objevoval a mizel. Kortikoidní masti se tak staly mými věrnými společnicemi. Přes veškerá doporučení o vyhýbání se prachu a roztočům jsem pubertu strávila u koní, což bylo paradoxně jedno z nejklidnějších období, samozřejmě pouze ze zdravotního hlediska.

Po dvacátém roce života „najednou“ ekzém získal nadvládu nad mým tělem i životem. Masti nezabíraly, po kapačkách v nemocnici jsem do dvou týdnů byla opět osypaná od hlavy až k patě, z lázní jsem nakonec odjížděla spálená od umělého sluníčka. Začala jsem tedy lovit v alternativních vodách, jak se jim dnes říká, a začala se zajímat, co pro sebe můžu udělat, abych se pohnula z místa.

shutterstock 354687392

Nemoc je zpráva o stavu našeho těla, duše, emocí i vztahů

Pomohly bylinky i terapie

Změnila jsem stravu, zařadila byliny a  přírodní výživové doplňky. Zpočátku bohužel dost amatérsky, takže výsledkem bylo, že jsem hodně zhubla a zeslábla a začala jsem pochybovat, jestli to má vůbec cenu.

Po dvou a půl letech přece jen nastalo zlepšení. Řekla bych, že tak o 75 %. Věděla jsem, že potřebuji dořešit i psychiku, konec konců i pan doktor řekl, že je to stresem. Z kožního vás ale k psychologovi nepošlou, neb prý s námi nechtějí mít nic společného.

Vzala jsem to tedy do vlastních rukou a pomocí různých terapií začala řešit vztahy s partnerem, s rodinou i vztah k sobě samé a odhalovat nastavení svého myšlení. A hurá, skoro po třech letech jsem se nepotřebovala ničím mazat! Tím však můj příběh s ekzémem nekončí, léčila jsem si ho poté ještě několikrát. Naučila jsem se ho ale chápat jako svůj osobní barometr a už vím, jak se s ním usmířit, aniž bych si zbytečně ubližovala.

Nemoc jako zpráva

Co z toho tedy vyplývá? Nemoc vždy přichází jako zpráva, že něco děláme špatně a jsme v nerovnováze. Člověk jako bytost obsahuje úroveň biologickou (tělo), energetickou (jak nám to v těle běhá), psychologickou (osobnost a emoce), sociální (vztahy) a spirituální (čemu věříme).

Všechny tyto úrovně se navzájem do určité míry ovlivňují. Zásah do jedné znamená reakci v ostatních. To znamená, že ať už si sedneme na studený chodník, málo pijeme, horoucně se zamilujeme nebo se pohádáme s tchyní, všechno nás může dovést k zánětu močového měchýře. K uzdravení je tedy důležité vzít v potaz všechny úrovně.

Jak se chránit

Aby se „zprávy o špatném stavu“ dostavovaly co nejméně, musíme za prvé dbát o své tělo. K tomu pomůže zdravá a pravidelná strava, byliny, pohyb, ale třeba i masáž, akupunktura nebo jiné energetické techniky. Co se týče psychiky, měli bychom si projít, kde v životě nejsme šťastní, a změnit to. Měli bychom být tedy tvůrci nikoli oběti.

Zároveň se musíme naučit rozumět svým emocím a vědět, jak s nimi zacházet, rozklíčovat vzorce chování, které nám škodí, a odhalit traumata, jež je zapříčinila. Po stránce osobnostní bychom se měli podívat na vztahy s okolím a srovnat si, jak se v nich cítíme. Zásadní je si také uvědomit, kdo vlastně jsme, rozvíjet naše talenty a přijmout stinné stránky.

Pokud nevíme, na které úrovni je třeba zapracovat více a nechceme marnit čas pokusy a omyly, je dobré nechat si poradit od odborníků, kteří kladou důraz na individuální přístup a pomohou nám vydat se správným směrem. Ne všechno, co se obecně doporučuje, platí pro všechny.

Někdy je prostě čerstvý vzduch a radost z koní víc než alergeny. Každý jsme originál s vlastním příběhem a cestou. Můžeme začít, z které strany chceme, a postupně si tak skládat svou mozaiku. Všichni máme své zdraví ve svých rukou a mnozí již víme, že nejdražší je být nemocný. Zdraví je totiž k nezaplacení.

foto: Vitalvibe a Shutterstock, zdroj: Vitalvibe

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...