Česká republika je na tom podle Global Footprint Network ještě mnohem hůř. Od Země si půjčuje už od 20. dubna

Přečteno 17550x

Kapela ještě vesele hraje a loď se potápí. Nebo ještě jinak: To se nám to hoduje, když nám matička Země půjčuje... Jenže brzy nebude mít z čeho. Celé lidstvo zkrátka žije na dluh. To, co mu ještě v roce 1970 stačilo jako příjem z pozemských zdrojů bezmála na celý rok, projedlo, propálilo – prostě spotřebovalo – letos už prvního srpna.

Související…

Inspirujeme lidi, aby se k přírodě začali chovat jinak, říká spoluzakladatel Trash HeroJak konzumace masa přispívá k hladomoru ve třetím světě5 kroků, které z Finska udělaly nejlepší zemi na světě

Mezinárodní think tank Global Footprint Network (GFN) se sídlem v kalifornském Oaklandu, který je podporovaný desítkami dalších neziskovek, vyhlašuje každoročně takzvaný Earth Overshoot Day (EOD), což by se sice dalo volně přeložit jako „Den, kdy jsme překročili Zemi“, ale ve skutečnosti to je termín, k jehož datu celkové čerpání zdrojů ze Země dosáhlo hranice, za níž už je v daném kalendářním roce naše modrá planeta nedokáže obnovit. Dá se tedy říci, že po zbytek roku už budeme žít z toho, co nám mělo připadnout pro příští rok, případně pro ty další.

Hluboko před výplatou

Stejně jako účetní ve firmě sledují výnosy a výdaje, tak i GFN kalkuluje s nabídkou ve formě biokapacity státu. To znamená, že například rozlohu zemědělské půdy, lesních pozemků či hospodářsky využívanou mořskou plochu porovnává s poptávkou obyvatelstva po produktech přírodního původu, ale také  třeba se schopností vypořádat se s emisemi skleníkových plynů pomocí lesních porostů.

Při našem tempu spotřeby bychom místo třiceti potřebovali něco přes padesát tisíc.

Earth Overshoot Day je tedy dnem, jenž se podobá datu hluboko před výplatou – máme k dispozici třicet tisíc na měsíc a osmnáctý den už nemáme ani korunu. Země je ovšem shovívavá. Sáhneme do šuplete s penězi na další měsíc a zase můžeme mít bene. Ovšemže nevyjdeme ani s další výplatou a celkem se spoléháme, že si budeme moct zase „vypůjčit“. Když se budeme držet těchto kupeckých počtů, tak bychom místo třiceti potřebovali při našem tempu spotřeby něco přes padesát tisíc. Žádná banka by toto netolerovala a můžeme si být jisti, že i matička Země nám to všechno jednou spočítá, a to i s úroky.

Dluh roste dál

Zvýšit kapacitu přírodních zdrojů, jimiž Země disponuje, není jednoduché. Při současném tempu spotřeby bychom je měli navýšit přibližně 1,7krát. Tedy budeme-li počítat s lidstvem jako celkem, jednotlivé země jsou na tom rozdílně. Například Katar měl Earth Overshoot Day podle údajů GFN už 9. února, Česká republika ho mohla „oslavit“ už 20. dubna. Na druhou stranu Vietnam bude podle předpokladů mezi nejvzornějšími a jeho Earth Overshoot Day připadne až na 21. prosince.

gfn country overshoot day info kopie

Česko se do grafu sice nevešlo, ale s 20. dubnem, kdy se nám povedlo odčerpat přírodní zdroje, se řadí někam mezi vyspělé země a Rusko

Takové Spojené státy s Earth Overshoot Day 15. března by potřebovaly svoji kapacitu přírodních zdrojů zvětšit téměř pětkrát, my v Česku „pouze“ třikrát. Tempo spotřeby ovšem také roste. První výpočty dne, kdy překračujeme možnosti Země, proběhl v roce 1970. Tehdy toto datum připadalo na 29. prosince. O dvacet let později to už bylo 7. prosince, za dalších dvacet let pak 21. srpna. Loni jsme naše možnosti překročili 2. srpna. Vypadá to tedy, že jsme jako lidstvo poněkud zpomalili, ale dluhy se pochopitelně hromadí.

Neomezené zdroje?

Pochopitelně, že každý projekt a jeho závěry najdou své kritiky. The Breakthrough Institute, think tank sídlící shodou okolností ve stejném městě jako GFN, považuje tyto výpočty za „zdařilý mediální kousek“. Tato instituce má ve svém programu modernizaci environmentalismu pro 21. století a je spojována s ekomodernismem. Ted Nordhaus, expert na environmentální politiku, který je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem Breaktrhough Institute, namítá, že vyspělé tržní ekonomiky už mají za sebou překotný růst z období, kdy přecházely na moderní průmyslovou výrobu.

Nároky člověka na ekosystém stoupají, a to, že se s nimi zatím dokážeme ve vyspělých ekonomikách popasovat, neznamená, že je to dobře.

Odmítá také hrozbu náhlého kolapsu, protože nepovažuje únosné zatížení planety za vyčerpatelné. Poukazuje na to, že jaderná energetika spolu s obnovitelnými zdroji energie jsou schopny zabezpečit dostatek energie pro lidstvo, aniž by planetu zatížily emisemi. Odkazuje také na moderní a intenzivní zemědělství, jež by mělo být schopno světovou populaci i nadále uživit.

ted

Ted Nordhaus se "spotřebním žebříčkem" nesouhlasí. Nicméně i on má za to, že se člověk chová k planetě hůř, než by mohl


Pravda, sám Ted Nordhaus připouští, že taková Země by asi nebyla tím nejlepším místem k životu, ale dokázala by ho udržet. Poněkud „klausovsky“ pak považuje obdobná varování, jako je to od GFN spolu s požadavky na plošná omezení spotřeby, za nesprávné a nevědecké.

Měli bychom obrátit

Nicméně to, že na celosvětové úrovni i na úrovni států žijeme na dluh, je nepopiratelné. Nároky člověka na ekosystém stoupají, a to, že se s nimi zatím dokážeme ve vyspělých ekonomikách popasovat (podle Teda Nordhause to budeme umět i v budoucnu) neznamená, že je to dobře. Takzvanou ekologickou stopu, kterou každý z nás zanechává, si lze spočítat s pomocí internetových stránek například výrobců techniky, kteří chtějí přesvědčit klienta, že jejich výrobek je úsporný. Ale kalkulačku lze využít právě i na stránkách Global Footprint Network.

Pro větší celky, jako jsou města a státy, se k výpočtům používá ideální plocha, kterou v dané oblasti lidé využívají, takzvaný globální hektar – gha. Do této plochy se počítají nejen orná půda a pastviny či lesy, ale také zastavěná plocha či využívané vodní plochy. Při celkovém počtu obyvatel Země připadají na každého z nás necelé dva globální hektary, protože musíme ještě jednu osminku ploch odečíst ve prospěch dalších živočichů.

To, že na celosvětové úrovni i na úrovni států žijeme na dluh, je nepopiratelné.

Můžeme se však snažit tuto plochu, která na nás připadá, nejen lépe využívat, jak předpokládá Ted Nordhaus, ale podle GFN raději zmenšovat. Poslouží nám k tomu mnohokrát omílané rady, jak šetřit vodou, energií, doporučení využívat hromadnou dopravu či jezdit na kole, doporučení kupovat a využívat místní produkty, jež se k nám nedopravují přes půl zeměkoule, nebo… Ale to už si jistě každý doplní sám. Třeba pak Earth Overshoot Day bude příští rok o něco později.

foto: Shutterstock, zdroj: International Business Times

Ivan Verner

Ivan Verner

Neúnavný, ale někdy svou neúnavností až únavný populizátor vědy a techniky.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.