Americké sladkosti se barvami jen hemží. Modrá je modřejší, červená červenější a oranžové křupky dokážou obarvit i prsty. Jedním ze symbolů této barevné kuchyně se stala Red 40 neboli Allura Red AC, v Evropě označovaná jako E129. Často se přitom tvrdí, že zatímco Američané ji jedí, Evropa ji zakázala.
To ale není pravda. E129 je v Evropské unii stále povolené potravinářské barvivo. Patří ale do zvláštní šestice syntetických barviv, takzvané Southamptonské šestky, u nichž musí být na potravinách uvedeno upozornění, že mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí. Do stejné skupiny patří E102 tartrazin, E104 chinolinová žluť, E110 žluť SY, E122 azorubin a E124 Ponceau 4R.
Nejde jen o děti
Za varováním stojí především výzkum známý jako Southamptonská studie. Během něj dostávaly děti ve věku od tří do devíti let nápoje se směsí některých syntetických barviv a benzoátu sodného. U části z nich se následně zvýšila míra hyperaktivního chování. Studie ale testovala směsi barviv společně s benzoátem sodným, takže z ní nelze určit, jaký podíl na výsledku mělo konkrétní barvivo.
Jenže u dětské pozornosti možné problémy nekončí. Tartrazin E102 je spojován také s reakcemi u citlivých lidí, například s kopřivkou, otoky nebo sípáním. V jednom pokusu na myších se objevil i náznak poškození DNA, pozdější standardizovaná studie ho ale nepotvrdila.
E129 neboli Red 40 Evropa nezakázala. Potraviny s tímto barvivem ale musí až na stanovené výjimky nést upozornění na možný vliv na činnost a pozornost dětí.
Pozornost přitahuje také E129 neboli Red 40. Některé experimenty na myších popsaly změny střevního mikrobiomu, zánětlivé změny v tlustém střevě nebo poškození DNA. Jiné standardizované testy na zvířatech však genotoxický účinek nepotvrdily. Z těchto výsledků proto zatím nelze vyvozovat, že E129 poškozuje DNA nebo zvyšuje riziko rakoviny u lidí.
Kde hledat?
Tahle šestice se stále objevuje i ve výrobcích, které koupíte na českém trhu – od limonád a želé přes zmrzliny až po sirupy nebo sušené ovoce. Rozhoduje samozřejmě konkrétní receptura, ale pokud po nich chcete pátrat, začněte hlavně tady:
- Limonády a ochucené nápoje – zejména výrazně žluté, oranžové nebo červené nápoje; hledat lze E102, E110 nebo E129.
- Energetické a sportovní nápoje a koncentráty – pro výrazné žluté, oranžové a červené odstíny se mohou používat například E102, E110, E122 či E129.
- Bonbony, lízátka a želé – především velmi sytě zbarvené cukrovinky a některé dovozové výrobky. Například pendrek Multicolor obsahuje rovnou celou šestici E102, E104, E110, E122, E124 a E129. Jde o želé původem ze Španělska.
- Žvýkačky – hlavně výrazně barevné varianty a dražé, například žvýkačky Jimmy Fox Traffic Lights.
- Polevy, fondány, marcipán a zdobení dortů – jedna z kategorií, kde lze na syntetická barviva narazit velmi snadno.
- Zmrzliny, nanuky a mražené dezerty – zejména nápadně barevné příchutě, například Prima Pistáciová zmrzlina s čokoládovým toppingem obsahuje E102, E122 a E124.
- Dezerty, pudinky a cukrářské výrobky – barviva mohou být součástí náplní, krémů, polev nebo dekorací.
- Sirupy a nápojové koncentráty – především malinové, jahodové, pomerančové a další výrazně zbarvené varianty. Například jahodový sirup EASY2GO obsahuje E129, zatímco pomerančový, broskvový či ananasový stejné značky obsahují E102 a E110.
- Omáčky, kořenicí směsi a některé instantní výrobky – syntetická žlutá, oranžová či červená barviva se mohou objevit například u některých dovozových produktů.
- Sušené a proslazené ovoce – ani kategorie, která na první pohled působí jako zdravější svačina, není automaticky bez syntetických barviv. Například sušený Ananas plátky značky Diana obsahuje E102, zatímco barevný Ananas plátky Mix obsahuje E102, E110 a E129.
- Dovážené americké a asijské sladkosti či snacky – právě u importovaných výrobků bývají velmi intenzivní syntetické barvy častější než u evropských verzí známých značek.
Uvedené příklady vycházejí z aktuálně dostupného složení výrobků; receptury se mohou měnit, rozhodující je proto vždy složení uvedené na obalu.
Povolené neznamená, že kolem těchto látek neexistují žádné otázky. Zároveň ale není fér házet všechny výsledky do jednoho pytle: něco víme z výzkumu na lidech, něco zatím pouze z experimentů na zvířatech a některé výsledky si navzájem odporují. Právě proto má smysl rozlišovat mezi tím, co je prokázané, a tím, co vědci teprve prověřují.
Reklama
