„Zvládly to generace před námi, takže ty to přece dáš taky,“ zní jedna z typických rad ženám, které jsou právě v přechodu. Ten může trvat opravdu dlouho a světlo na konci tunelu je v nedohlednu. „Část laické i odborné veřejnosti bohužel stále považuje klimakterický syndrom za pouhou „přirozenou součást“ života ženy. Neuvědomují si, že dochází k výraznému zhoršení kvality života i k organickým změnám, ohrožujícím jejich tělesné i duševní zdraví,“ říká odborník z menopauzální ambulance v Ústavu pro matku a dítě MUDr. Petr Křepelka, Ph.D.. Patří mezi první specializovaná pracoviště tohoto typu v ČR.
Petr Křepelka se jako odborník velmi často setkává s tím, že si lidé pletou pojmy. „Období života ženy, o kterém se teď bavíme, není menopauza samotná, je to ten čas kolem ní – klimakterium neboli přechod. Jde o různě dlouhý úsek mezi plodným věkem a postmenopauzou,“ vysvětluje. Menopauza samotná je jen jeden den – diagnostikuje se rok po uplynutí poslední menstruace.
Doba trvání klimakteria je obvykle kolem 7 let. Perimenopauza, období před dnem D, začíná zhruba někde mezi 40 a 50 lety, může se ale objevit i před 35. rokem. Příznaky přibývají postupně a problémy nikdy neskončí ze dne na den. „Potíže po poslední menstruaci přetrvávají zpravidla 3 až 4 roky,“ popisuje Petr Křepelka menopauzální syndrom v posledním stádiu.
Klimakterický syndrom se projevuje návaly horka a postihuje až 80 % žen.
Co se týče závažnosti klimakterického syndromu, je to jako s menstruací. Některé ženy si jdou klidně první den zaběhat, jiné si ani nedojdou koupit rohlík. „Častěji trpí víc ty ženy, kterým se potíže projeví předčasně, ty mohou s klimakterickým syndromem bojovat i 11 let. Nejsmutnější je, že podíl léčených žen je podle zahraničních studií sotva jedna třetina.“
Závažnost přechodu bagatelizují laici, specialisté a někdy i samotné pacientky. Ty si někdy ani neuvědomují, že jejich potíže jsou spojené s přechodem – nejznámějším příznakem jsou návaly (i když klimakterický syndrom může probíhat i bez nich).
Jde to sice i bez nich, ale právě návaly jsou nejznámějším příznakem. „V průběhu klimakteria se manifestuje celá řada symptomů, z nichž nejznámější jsou návaly horka. Ty mohou rušit spánek a zhoršovat i psychický stav,“ říká Petr Křepelka. Návalům se odborně říká vazomotorický klimakterický syndrom a podle Petra Křepelky postihuje 70–80 % žen, z toho 20–30 % žen splňuje kritéria pro těžkou formu.
Klimakterický syndrom komplikuje vztahy
Efektivní metody, jak návaly zmírnit nebo zcela vyléčit, existují už dlouho, první skutečně komerčně úspěšný přípravek se jmenoval Emmenin a byl dostupný už v roce 1933. Hormonální terapie bohužel dostala špatnou pověst, proto se jí někteří vyhýbají. „Jde o přímý důsledek studie Women’s Health Initiative, která byla předčasně ukončena v roce 2002. Její závěry zněly, že HRT hlavně ubližuje, jenže studie pracovala pouze s ženami vyššího věku či pacientkami s již existujícími přidruženými chorobami. Pozdější analýzy ukázaly, že rizika jsou výrazně závislá na věku a načasování léčby, což bohužel ignorují nejen lidé z VŠŽ, ale i někteří lékaři. Pro řadu žen s klimakterickým syndromem je HRT požehnáním. Bohužel je využívaná nedostatečně jak u nás, tak globálně.
Příznaků je nespočet a mohou se u žen lišit v závažnosti. „Mezi další patří atrofie tkání, zvyšující riziko cévních komplikací a osteoporóza, která vyústí ve vyšší riziko zlomenin,“ upozorňuje Křepelka. Vyšetření související s klimakteriem jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištěné, přesto jsou málo využívána. „Máte představu, kolik žen ve středním věku trpí příznaky, aniž by jim byla poskytnuta nějaká léčba?“ ptá se. „Ještě po menopauze tyto potíže přetrvávají zpravidla 3–4 roky. U žen s časnými projevy, které se objeví ještě v období pravidelného cyklu, mohou obtíže trvat celkem až 11 let. Podíl žen, které své potíže řeší s lékařem, je podle zahraničních studií maximálně 30 %,“ konstatuje doktor, do jaké míry společnost ignoruje tak rozsáhlý problém.
V přechodu výrazně trpí i psychika, a to nejen kvůli hormonální nestabilitě. Ženy ve středním věku jsou často v období života, kdy pečují jak o dospívající děti, tak o stárnoucí rodiče. Často se zapojuje i psychiatrická péče, antidepresiva ale nejsou vždy řešením.
Syndrom narušuje i sexuální život, takže se pacientkám komplikují vztahy – „trpí“ tím i muži. Proč se tomu tak děje? „Nastává atrofie tkání rodidel, která se projevuje nejen suchostí pochvy, ale i pálením, častým močením a dalšími symptomy.“ I to se ale dá dobře řešit. „Existuje velmi účinné léčení lokální aplikací hormonů, ale i pomocnými nehormonálními metodami,“ říká. Chuť na sex ale může zmizet i sama o sobě a není divu. Pacientka je vyčerpaná z ostatních příznaků.
V přechodu výrazně trpí i psychika, a to nejen kvůli hormonální nestabilitě. Ženy ve středním věku jsou často v období života, kdy pečují jak o dospívající děti, tak o stárnoucí rodiče, čemuž se říká sendvičová generace. Málokdo se v takové životní etapě cítí komfortně. „Psychické obtíže jsou v období klimakteria velmi časté a je třeba k nim přistupovat komplexně, se zapojením psychologické i psychiatrické péče,“ říká Křepelka. To ale neznamená, že antidepresiva a psychoterapie problém vyřeší.
„To chce klid, jste zdravá jako řípa“
Nejvíc frustrující na celé věci jsou časté zkušenosti pacientek s lékaři, které některé popisují jako „medical gaslighting“ – ženě, která se sotva plazí, říkají, že to, co zažívá, je norma. Velká část žen naráží na bagatelizaci symptomů, popisují to i některé zahraniční studie a pacientské zkušenosti. Některé ženy u lékaře uslyší například toto: „To víte, to k věku patří, nebojte se, to přejde, co takhle zkusit nějaké bylinky na uklidnění?“ Případně: „Možná by vám pomohlo, kdybyste zhubla. Všechny vaše výsledky jsou v pořádku, problémy jsou spíše psychického rázu. Zkuste chodit na procházky, zdravě jíst a tady máte pro jistotu doporučenku k psychiatrovi.“
Současná odborná doporučení ale znějí jasně – středně těžké a těžké menopauzální symptomy mají být aktivně léčeny a nenechány na pospas osudu. Při zahájení HRT u zdravých žen do 60 let nebo do 10 let od menopauzy jednoznačně převažují benefity nad riziky. Mezi vedlejší účinky se počítá mírné zvýšení rizik rakoviny prsu, tromboembolie a cévní mozkové příhody, ovšem musíme si uvědomit, že léky bez vedlejších účinků prakticky neexistují.
Jak poznat, že příznaky už nejsou lehké a zaslouží si léčbu? Pokud ovlivňují kvalitu vašeho spánku, schopnost pracovat, být psychicky stabilní, udržovat vztahy a obecně kvalitu života, jste jasnou kandidátkou. Je čas informovat svého praktického lékař a objednat se rovnou k několika specialistům, obvykle na gynekologii a endokrinologii. Bohužel se zatím vše nedá řešit na jednom místě. Výjimkou je vznik Ambulance pro ženy v menopauze v Ústavu pro matku a dítě v listopadu 2024. Je to specializovaná menopauzální poradna a ordinace, kde probíhá diagnostika, indikuje se HRT a případně jiná léčba, řeší se metabolismus kostí a další komplexní soubor symptomů. Ordinace patří mezi první specializovaná pracoviště tohoto typu v ČR.
Erektilní dysfunkce má stále přednost, ale časy se pomalu mění
Co se týče vědeckého výzkumu menopauzy, stav se také zlepšuje. Stále je ho ale mnohem menší objem než výzkum kardiovaskulárních chorob u mužů nebo sexuální dysfunkce mužů. Některé feministky říkají, že kdyby si muži procházeli tak brutální hormonální bouří, píchal by jim hormony praktický lékař na počkání.
V lékařském výzkumu a farmaceutickém průmyslu byly „mužské nemoci“ po dekády silněji profilovány a financovány než přirozené ženské životní přechody jako menopauza, PCOS, PMS nebo endometrióza. Tento stav je absurdní hlavně ve srovnání s výzkumem a léčbou mužských sexuálních dysfunkcí. „S nefunkčním penisem se dá žít a pracovat, v nejhorších stavech menopauzy se to nedá,“ říká naštvaná pacientka v redditovém fóru. Do výzkumu klimakteria je málokdo ochotný investovat a nerozdává se ani moc výzkumných grantů. Potěší, že Mellinda Gates (bývalá žena Billa Gatese) dlouhodobě investuje do ženského zdraví.
S nefunkčním penisem se dá žít a pracovat, v nejhorších stavech menopauzy se to nedá.
Pokud se stále bojíte nasadit hormony, je tu další možnost. V roce 2023 přinesl výzkum mozkových mechanismů návalů zásadní změnu. Vědci zjistili, že v termoregulačním centru mozku hrají klíčovou roli neurokininy. Vyvinuli lék, který na tyto receptory cíleně působí, a vznikl lék Veozah. Hormonální terapie je ale stále nejvíc ozkoušená a funkční metoda. Hormonální procesy v těle jsou komplikované a individuální. „Přístup k ženám v klimakteriu musí být komplexní – od režimových opatření přes hormonální i nehormonální metody léčby návalů až po multioborovou spolupráci v péči o zdraví žen v klimakteriu a postmenopauze,“ shrnuje Petr Křepelka. Zvýšená kvalita žen v klimakteriu pozitivně ovlivní celou společnost. Když se žena bude cítit dobře, pocítí to nejen její okolí, ale i stát, protože ženy budou mít větší sílu pracovat. Snad je existence první menopauzální ambulance důležitým signálem, že se řešení ženských zdravotních problémů stane jednou z priorit českého zdravotnictví.
